Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 As 332/2018 - 60

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: M. Š., zast. JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem Bubeníčkova 502/42, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo obrany, se sídlem Tychonova 221/1, Praha 6, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 10. 2014, č. j. 3/2014, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2018, č. j. - 58,

takto:

I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2018, č. j. - 58, se ruší.

II. Žaloba se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), zamítnuta jeho žaloba proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného.

[2] Rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Ředitelství personální podpory ze dne 18. 9. 2009, č. j. -4614, kterým byl stěžovatel podle , o vojácích z povolání, propuštěn ze služebního poměru vojáka z povolání.

[3] Městský soud posoudil procesní i věcné námitky stěžovatele a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. K námitce žalovaného týkající se opožděnosti žaloby konstatoval, že žaloba není opožděná, neboť byla podána ve lhůtě šedesáti dnů ode dne doručení napadeného rozhodnutí podle § 151 zákona o vojácích z povolání. Uvedl, že lhůta počala běžet dne 10. 10. 2014 a uplynula dne 9. 12. 2014. Žaloba byla podána poslední den lhůty, tedy včas.

II. Obsah kasační stížnosti

[4] Stěžovatel napadl rozsudek městského soudu kasační stížností, jejíž důvody podřazuje pod

[5] Namítá, že se městský soud opomněl vypořádat s námitkou nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného a že nesprávně zhodnotil postup žalovaného při dokazování. Je přesvědčen, že v souzené věci nebyly splněny zákonem stanovené podmínky pro propuštění ze služebního poměru vojáka z povolání.

[6] Navrhuje rozsudek městského soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

[7] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že se ztotožňuje s rozhodnutím městského soudu. Navrhuje kasační stížnost zamítnout.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[8] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost byla podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, a stěžovatel je zastoupen advokátem ( ). Přezkoumal napadený rozsudek městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů. Rovněž ověřoval, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ).

[9] Nejprve se soud zabýval otázkou včasnosti podané žaloby, kterou je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (viz rozsudek NSS ze dne 28. 1. 2010, č. j. - 35).

[10] Podle lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.

[11] Podle § 151 zákona o vojácích z povolání návrh na přezkoumání rozhodnutí služebního orgánu soudem je možno podat do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

[12] Obecná právní úprava obsažená v počítá s možnou existencí lhůty jiné, obsažené v dalším zákoně. V takovém případě je třeba s ohledem na pravidlo lex specialis derogat legi generali dát při aplikaci přednost právní úpravě obsažené ve zvláštním zákoně.

[13] Lhůta 60 dnů k podání návrhu podle zákona o vojácích z povolání je tak zákonnou výjimkou (lex specialis) k obecné právní úpravě lhůty k podání žaloby podle Žaloba proti rozhodnutí služebního orgánu o propuštění ze služebního poměru podle zákona o vojácích z povolání proto musí být podána právě ve lhůtě 60 dnů ode dne právní moci takového rozhodnutí (obdobně viz rozsudky NSS ze dne 27. 7. 2011, č. j. – 66, či ze dne 21. 7. 2010, č. j. – 22).

[14] Z předloženého správního spisu vyplývá, a ostatně ani mezi účastníky není sporné, že rozhodnutí žalovaného bylo zástupci stěžovatele doručeno datovou schránkou ve čtvrtek 9. 10. 2014 a téhož dne i nabylo právní moci.

[15] Podle obecné úpravy počítání lhůt, obsažené v , počíná lhůta běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Lhůta 60 dnů podle zákona o vojácích z povolání tak počala běžet dnem následujícím po nabytí právní moci, tj. 10. 10. 2014 a skončila v pondělí 8. 12. 2014 (měsíc říjen má 31 dní).

[16] Z doručenky, založené na č. l. 8 spisu krajského soudu, však vyplývá, že žaloba byla soudu podána až v úterý 9. 12. 2014, tj. opožděně. Městský soud ji proto měl podle odmítnout.

IV. Závěr a náklady řízení

[17] Podle , věty první za středníkem , jestliže již v řízení před krajským soudem byly důvody pro odmítnutí návrhu, rozhodne o tom současně se zrušením rozhodnutí krajského soudu Nejvyšší správní soud. Ten proto současně se zrušením napadeného rozsudku žalobu sám odmítl, aniž by se věcně zabýval námitkami obsaženými v kasační stížnosti.

[18] Ve věci Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s , podle něhož rozhoduje Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti zpravidla bez jednání.

[19] V souladu s zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí městského soudu a rozhodl-li současně o odmítnutí návrhu, rozhodne i o nákladech řízení, které předcházelo zrušenému rozhodnutí městského soudu. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl Nejvyšší správní soud podle , ve spojení s Podle nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo návrh odmítnut.

[20] Stěžovatel zaplatil soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč (č. l. 23 spisu městského soudu) a soudní poplatek za kasační stížnosti ve výši 5 000 Kč (č. l. 21 spisu NSS). Ke vrácení soudního poplatku za žalobu a kasační stížnost podle a 5 , o soudních poplatcích (městský soud i NSS rozhodovaly bez jednání) nebyly v projednávané věci splněny podmínky, neboť žaloba byla odmítnuta až poté, co bylo krajským soudem vydáno rozhodnutí o věci samé, a o kasační stížnosti bylo rozhodnuto věcně (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 30. 9. 2021, č. j. – 49).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. listopadu 2021

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu