Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
55 Ad 9/2021 - 31.pdf
PDF · 0 B
No categories available
55 Ad 9/2021 - 31
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci
žalobkyně: JUDr. P. M.
bytem
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 31. 3. 2021, č. j. X
takto:
I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 31. 3. 2021, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
1. Žalobou doručenou dne 31. 5. 2021 se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované shora uvedeného jednacího čísla, kterým Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 5. 2. 2021, kdy toto rozhodnutí bylo současně i potvrzeno, neboť pracovní schopnost žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 15%.
2. Žalobkyně v žalobě namítá, že její zdravotní stav nebyl správně posouzen, neboť nebyly vzaty v úvahu všechny doložené lékařské zprávy. Má za to, že pokles její pracovní schopnosti představuje nejméně 35%. V žalobě odkázala na e-mail, který obdržela na základě konzultace se soudním znalcem MUDr. Janem Boháčem z Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, z Katedry posudkového lékařství, dle něhož zdravotní stav žalobkyně odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII, oddíle A, položce 6b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kde je rozmezí stanoveno mezi 20 – 35%. Dále poukázala na svůj zdravotní stav a na zdravotní obtíže, kterými trpí. Onemocnění je důsledkem její dlouhodobé velmi stresové práce advokátky.
3. Soud řízení doplnil o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise v posudku ze dne 2. 11. 2021 stanovila diagnózu, kdy u žalobkyně se jedná o psoriatickou artritidu – periferní postižení druhého stupně, funkční třída B-C, s projevy klinické i laboratorní aktivity, o psoriázu a o gonartrózu oboustranně prvního až druhého stupně a o plochonoží.
4. Zdravotní stav lze považovat za pomalu progredující formu psoriatické artritidy se středně těžkou poruchou funkce několika kloubů. Lze konstatovat dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav omezující fyzické schopnosti významné pro pracovní schopnost.
5. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost je psoriatická artritida, pomalu progredující forma se středně těžkou poruchou funkce několika kloubů. Jedná se o postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu A, položce 6b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Zde je rozmezí poklesu pracovní schopnosti 20 – 35%. Ač profese posuzované není obecně fyzicky náročná, ale jako práce administrativní je náročná na dobrou motoriku prstů rukou (práce převážně na PC), použita horní hranice rozmezí – 35%. Navýšení této hranice již odůvodněno není, neboť další poškození zdravotního stavu nejsou natolik funkčně významná, aby dále ovlivnila pracovní schopnost. Žalobkyně byla k datu napadeného rozhodnutí invalidní v prvním stupni.
6. Vznik invalidity byl stanoven datem revmatologického vyšetření ze dne 27. 10. 2020 s klinickým popisem postižení více drobných ručních kloubů a nálezem artritidy na rtg rukou.
7. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí považuje posudek Okresní správy sociálního zabezpečení a České správy sociálního zabezpečení v námitkovém řízení za podhodnocený. O míře postižení svědčí závěry dvou revmatologů, z nichž jeden pracuje na revmatologii krajského pracoviště, popisuje daktylitidu oboustranně, funkční omezení a aktuálně i aktivitu procesu, který progreduje. Proto je závěr Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí odlišný.
8. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.
9. V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
10. Podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.
11. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství. Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu § 77 odst. 2 s.ř.s. a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi a bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí.
12. Soud tedy zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.
13. Krajský soud při rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, zejména z doplnění dokazování posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ze dne 2. 11. 2021, dle něhož jde u žalobkyně o invaliditu prvního stupně, jestliže pokles její pracovní schopnosti představuje 35%, a to od 27. 10. 2020.
14. Napadené rozhodnutí proto bylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, a proto soud napadené rozhodnutí zrušil podle § 78 odst. 1 s.ř.s. pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, neboť žalobkyně splňuje zákonné předpoklady pro dávku ve formě invalidního důchodu prvního stupně, a to od 27. 10. 2020.
15. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná, ovšem v souvislosti s tímto řízením žalobkyni žádné náklady řízení nevznikly, proto jí nebyla náhrada nákladů řízení přiznána.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
České Budějovice 18. listopadu 2021
Mgr. Helena Nutilová v. r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.