Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 143/2021 - 25

- 26

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: V. A. alias O. U., zast. Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství Policie Středočeského kraje, se sídlem Bezručova 2796, Mělník, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 3. 2021, č. j. KRPS-69024-17/ČJ-2021-010026-ZZC, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2021, č. j. - 30,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

IV. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátovi, se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 3400 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

[1] Žalobce byl dle , o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „“), zajištěn za účelem správního vyhoštění. Doba zajištění byla stanovena na 50 dnů od okamžiku omezení osobní svobody.

[2] Žalobu proti rozhodnutí žalované zamítl krajský soud shora označeným rozsudkem. Podle soudu žalobce nerozporoval, že na území ČR pobýval neoprávněně. Vydání rozhodnutí o správním vyhoštění však podle § 119 odst. 2 zákona o pobytu cizinců není namístě, pokud by vyhoštění znamenalo pro žalobce nepřiměřený zásah do jeho soukromého a rodinného života. Bylo však prokázáno, že v době vydání rozhodnutí o vyhoštění žalobce rodinný život na území ČR ani EU nevedl. Ohledně soukromého života krajský soud shledal, že převáží zájem státu, aby na jeho území pobývali cizinci, kteří respektují právní předpisy.

[3] Žalobce („stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Míní, že soud věc nesprávně právně posoudil, neboť se ani soud, ani předtím žalovaná dostatečně nezabývaly zásahem rozhodnutí do rodinného a soukromého života stěžovatele.

[4] Žalovaná odkázala na dosud vydaná rozhodnutí a shromážděný spisový materiál.

[5] Kasační stížnost je nepřijatelná ( ); k tomuto pojmu viz usnesení Nejvyššího správního soudu („NSS“) ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, č. 933/2006 Sb. NSS.

[6] Stěžovatel nepopírá, že na území ČR pobývá bez oprávnění k pobytu. Tvrdí však, že správní vyhoštění zasahuje do jeho práva na ochranu rodinného a soukromého života. Ústavní pořádek ČR, jehož ustanovení právo na ochranu rodinného a soukromého života garantují, neslouží jako obecné východisko ochrany proti jakémukoli rozhodnutí veřejné moci (rozsudky NSS ze dne 6. 12. 2007, č. j. - 35, ze dne 24. 7. 2015, č. j. - 35, či ze dne 11. 11. 2015, č. j. - 43). V podobných případech je třeba dosáhnout spravedlivé rovnováhy mezi zájmem cizince na ochraně soukromého a rodinného života na straně jedné a zájmem státu na ochraně veřejné bezpečnosti, veřejného pořádku či veřejného zdraví na straně druhé (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2007 č. j. - 89, č. 1230/2007 Sb. NSS, rozsudky NSS ze dne 24. 7. 2015, č. j. - 35, ze dne 20. 7. 2017, č. j. - 27, či ze dne 10. 2. 2017, č. j. - 21).

[7] Krajský soud dostatečně odůvodnil, proč ve věci stěžovatele nepředstavuje správní vyhoštění nepřiměřený zásah do soukromého a rodinného života.

[8] NSS i Ústavní soud opakovaně zdůrazňují, že neexistuje subjektivní ústavně zaručené právo cizinců na pobyt na území ČR (nález Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2008 sp. zn. , č. 47/2009 Sb., jeho usnesení ze dne 18. 4. 2013 sp. zn. , rozsudek NSS ze dne 9. 1. 2019 č. j. - 57).

[9] Krajský soud věc posoudil v souladu s ustálenou judikaturou a nedopustil se ani chyby v individuálním posouzení věci stěžovatele, natož pak chyby hrubé. Proto NSS kasační stížnost podle odmítl pro nepřijatelnost.

[10] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je opřen o a 7 a (usnesení NSS ze dne 16. 5. 2021 č. j. - 28). Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá tedy právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, nevznikly jí však náklady nad rámec běžné úřední činnosti; náhrada nákladů řízení se jí nepřiznává.

[11] Krajský soud ustanovil stěžovateli k jeho žádosti zástupce z řad advokátů; náklady řízení v tomto případě hradí stát ( , ). Náklady řízení o kasační stížnosti spočívají v odměně advokáta za jeden úkon právní služby (podání kasační stížnosti) v částce 3100 Kč [, a , advokátní tarif] a v náhradě jeho hotových výdajů v částce 300 Kč ( téže vyhlášky); celkem tedy 3400 Kč. Jelikož advokát není plátce daně z přidané hodnoty, respektive tuto skutečnost nedoložil, nebylo důvod zvýšit náklady o částku odpovídající této dani. Odměna bude vyplacena z účtu tohoto soudu ve lhůtě stanovené ve výroku.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. listopadu 2021

JUDr. Karel Šimka

předseda senátu