Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
1 As 489/2020 - 60.pdf
PDF · 0 B
No categories available
1 As 489/2020 - 60
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudkyň Mgr. Sylvy Šiškeové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze - Břevnově, se sídlem Markétská 1, Praha 6, zastoupeného Mgr. Martinou Zikmundovou, advokátkou se sídlem Markétská 1, Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2017, č. j. 2805/2017-MZE-12142, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2020, č. j. 10 A 75/2017 -89,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
IV. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně Mgr. Martiny Zikmundové, advokátky.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce je církevní právnickou osobou. Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj (dále jen „krajský pozemkový úřad“) žalobci jako oprávněné osobě rozhodnutím podle zákona č. 428/2012 Sb. , o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o majetkovém vyrovnání “), vydal v rozhodnutí blíže specifikované zemědělské nemovitosti v katastrálním území Jinočany. Neshledal totiž, že by jejich vydání bránila překážka podle § 8 zákona o majetkovém vyrovnání.
[2] Ústředí Státního pozemkového úřadu (dále jen „Ústředí SPÚ“) zahájilo v souvislosti s podnětem třetích osob (vlastníků domů obklopených vydanými pozemky) přezkumné řízení, v němž zrušilo část výroku rozhodnutí krajského pozemkového úřadu týkající se vydání blíže specifikovaných nemovitostí. Ve zrušené části Ústředí SPÚ věc vrátilo k novému projednání a rozhodnutí krajskému pozemkovému úřadu. Důvodem zrušení části výroku bylo zjištění Ústředí SPÚ, že v případě určitých pozemků došlo k porušení § 8 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání, případně § 8 odst. 1 písm. f) téhož zákona. Žalovaný odvolání žalobce proti rozhodnutí Ústředí SPÚ zamítl.
[3] Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce bránil žalobou, kterou Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) zamítl. Soud neshledal důvodnou námitku žalobce, že vést přezkumné řízení není možné kvůli § 9 odst. 8 ve spojení s § 9 odst. 10 zákona o majetkovém vyrovnání. Naopak se ztotožnil se závěry žalovaného, že § 94 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád , na projednávanou věc nedopadá. Posledně citované ustanovení se totiž týká výlučně rozhodnutí vydaných na základě § 18 zákona č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí, a nikoliv rozhodnutí podle zákona o majetkovém vyrovnání.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností, v níž uplatnil důvody podle § 103 odst. 1 písm. a) , b), d) a e) zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní (dále jen „s. ř. s. “). Stěžovatel má za to, že zákon o majetkovém vyrovnání svěřuje pravomoc rozhodovat podle § 9 tohoto zákona výlučně krajskému pozemkovému úřadu. Ústředí SPÚ nemá pravomoc zasahovat do kompetence věcně a místně příslušných pozemkových úřadů jako správních orgánů prvního stupně, rozhodují-li o vydávání majetku oprávněné osobě podle § 9 odst. 8 ve spojení s odst. 10 zákona o majetkovém vyrovnání. Krajský pozemkový úřad rozhoduje o návrhu na vydání zemědělských nemovitostí rozhodnutím, které je ve správním řízení rozhodnutím konečným. Přezkum tohoto rozhodnutí je svěřen do výlučné pravomoci soudů rozhodujících v občanském soudním řízení. Podle stěžovatele porušuje Ústředí SPÚ prostřednictvím přezkumného řízení tuto zákonnou konstrukci. Zrušení rozhodnutí věcně a místně příslušného krajského pozemkového úřadu zasahuje do jeho zákonem založené příslušnosti k rozhodování o vydávání zemědělské nemovitosti oprávněným osobám.
[5] Podle stěžovatele se při vydávání zemědělské nemovitosti podle zákona o majetkovém vyrovnání správní řád použije pouze pro řízení před správním orgánem prvního stupně. Stěžovatel dále dovozuje, že jediným přípustným opravným prostředkem proti rozhodnutí o vydání zemědělské nemovitosti je žaloba podle části páté zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád . Pokud Ústředí SPÚ zrušilo rozhodnutí vydané podle § 9 odst. 6 zákona o majetkovém vyrovnání postupem podle § 98 správního řádu , jednalo zcela mimo svou pravomoc, jeho rozhodnutí je nicotné, obchází zákon a zákonnou pravomoc soudů v občanském soudním řízení. Ústředí SPÚ tímto postupem nahradilo volbu účastníků řízení a porušilo základní zásady činnosti správních orgánů. Řízení před městským soudem bylo navíc zatíženo vadou, neboť se soud nevypořádal s návrhem na vyslovení nicotnosti.
[6] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázal na vyjádření k žalobě a navrhl kasační stížnost zamítnout.
[7] V replice stěžovatel dodal, že správní orgány nemají pravomoc podat podnět k zahájení přezkumného řízení proti svým vlastním rozhodnutím. Zdůraznil, že se jedná o dozorčí prostředek a že posuzování nároků oprávněných osob je odborná a komplikovaná činnost, kterou se zpravidla zabývají soudy. Právě jim, a nikoliv dozorčí činnosti nadřízeného správního orgánu je proto vyhrazeno posouzení oprávněnosti nároku.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[8] Kasační stížnost je podána včas, osobou k tomu oprávněnou a míří proti rozhodnutí, proti kterému je kasační stížnost přípustná.
[9] Kasační stížnost není důvodná.
[10] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil námitku, že městský soud zatížil řízení vadou, protože nevypořádal námitku nicotnosti rozhodnutí správních orgánů. K tomu lze uvést, že městský soud se výslovně nicotností rozhodnutí Ústředí SPÚ nezabýval. Uvedl však, že „SPÚ byl oprávněn vést přezkumné řízení podle § 94 a násl. správního řádu “. Jinak řečeno, městský soud dospěl k závěru, že Ústředí SPÚ bylo nadáno pravomocí a příslušností k vedení přezkumného řízení. Z posouzení městského soudu proto vyplývá, že Ústředí SPÚ bylo věcně příslušné k vydání rozhodnutí v přezkumném řízení, a rozhodnutí tak není nicotné. Byť městský soud otázku nicotnosti rozhodnutí nevypořádal výslovně, lze odpověď na ni z jeho rozsudku seznat.
[11] Kasační soud nyní posoudí, zda se v řízení o vydání zemědělské nemovitosti podle § 9 zákona o majetkovém vyrovnání může použít institut přezkumného řízení podle správního řádu .
[12] Podle § 9 odst. 8 zákona o majetkovém vyrovnání „proti rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavců 4 až 6 se nelze odvolat“.
[13] Podle § 9 odst. 10 zákona o majetkovém vyrovnání „rozhodl-li pozemkový úřad podle tohoto zákona, může být tato věc projednána v řízení podle části páté občanského soudního řádu . K řízení je v prvním stupni příslušný krajský soud“.
[14] Podle § 94 odst. 2 správního řádu přezkumné řízení „není přípustné, jestliže byl rozhodnutím účastníkovi udělen souhlas k právnímu jednání nebo povolen vklad práva k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí nebo jestliže bylo rozhodnuto ve věci osobního stavu a žadatel nabyl práv v dobré víře. V přezkumném řízení nelze přezkoumávat ani rozhodnutí vydaná podle § 97 . Rozhodnutí odvolacího správního orgánu podle § 90 odst. 1 písm. b) nelze přezkoumávat, jestliže již bylo při novém projednávání věci vydáno nové rozhodnutí.“
[15] Městský soud dospěl k závěru, že zákon o majetkovém vyrovnání s výjimkou § 9 odst. 7 a 8 nevylučuje použití ustanovení správního řádu . Na tom nemůže nic změnit ani § 9 odst. 10 zákona o majetkovém vyrovnání, který stanoví pravomoc soudů rozhodujících v občanském soudním řízení k přezkumu vydaných správních rozhodnutí postupem podle části páté občanského soudního řádu . Z tohoto ustanovení však podle městského soudu neplyne, že by po vydání rozhodnutí krajského pozemkového úřadu nebylo možné zahájit přezkumné řízení podle správního řádu .
[16] Stěžovatel nadále i v kasační stížnosti trvá na tom, že se v řízení o vydání zemědělské nemovitosti podle zákona o majetkovém vyrovnání použije správní řád pouze před správním orgánem prvního stupně. Nejvyšší správní soud se však plně ztotožňuje s posouzením městského soudu. S výjimkou § 9 odst. 7 a 8 totiž ze zákona o majetkovém vyrovnání nelze dovodit nemožnost použití správního řádu . Ustanovení správního řádu představují obecné pravidlo, od něhož se lze odchýlit na základě zvláštního zákona (§ 1 odst. 2 správního řádu ). Žádné ustanovení zákona o majetkovém vyrovnání nebrání provedení přezkumného řízení ve věcech rozhodovaných podle § 9 tohoto zákona. Zvláštní zákon vylučuje odvolání proti určitým rozhodnutím pozemkového úřadu a výslovně stanoví pravomoc soudů rozhodujících v občanském soudním řízení. To však neznamená, že jsou bez dalšího vyloučeny i ostatní opravné nebo dozorčí prostředky podle správního řádu . Nadřízený správní orgán zahájením přezkumného řízení nijak nezasahuje do příslušnosti krajského pozemkového úřadu nebo pravomoci soudů. Zahájení přezkumného řízení je ponecháno na úvaze správního orgánu, shledá-li důvodné pochybnosti o souladu rozhodnutí s právními předpisy. Jedná se o zcela legitimní nástroj, kterým může správní orgán za zákonem vymezených podmínek zrušením nebo změnou nezákonného rozhodnutí napravit rozpor s právními předpisy, je-li zjištěn, nebo nezákonné rozhodnutí zrušit a věc vrátit příslušnému správnímu orgánu. Nejvyšší správní soud současně podotýká, že se nejednalo o situaci, v níž by podnět k zahájení přezkumného řízení podal správní orgán, který dotčené rozhodnutí (jehož přezkumu se domáhá) sám vydal. Odkaz stěžovatele na článek týkající se této problematiky proto není pro rozhodovanou věc relevantní.
[17] Kasační soud se podobnými případy zabýval např. v rozsudcích ze dne 9. 11. 2016, č. j. 1 As 224/2016 -125, nebo ze dne 15. 12. 2016, č. j. 2 As 228/2016 -76. V citovaných rozhodnutích šlo o žaloby proti rozhodnutím, kterými žalovaný zrušil rozhodnutí vydané v přezkumném řízení a věc vrátil Ústředí SPÚ k dalšímu řízení, resp. pokračování v přezkumném řízení. V tomto ohledu se nyní posuzovaná věc liší, neboť žalovaný o odvolání pravomocně rozhodl tak, že je zamítl. Jedná se proto o rozhodnutí, které meritorně a konečným způsobem zasahuje do stěžovatelových práv (rozsudek rozšířeného senátu ze dne 28. 8. 2007, č. j. 4 As 31/2006 -73, č. 1513/2008 Sb. NSS), a proto může být předmětem soudního přezkumu.
[18] Přestože je rozhodnutí žalovaného v tomto ohledu konečným, nejedná se o definitivní vyřešení sporu po věcné stránce. Jelikož Ústředí SPÚ vrátilo věc krajskému pozemkovému úřadu k novému projednání a rozhodnutí, bude o samotném vydání pozemků opětovně rozhodovat krajský pozemkový úřad. Proti novému rozhodnutí krajského pozemkového úřadu se pak žalobce může bránit žalobou, o níž v souladu s § 9 odst. 10 ve spojení s odst. 8 zákona o majetkovém vyrovnání rozhodne soud rozhodující v občanském soudním řízení postupem podle části páté občanského soudního řádu .
IV. Závěr a náklady řízení
[19] Stěžovatel se svými námitkami neuspěl. Nejvyšší správní soud nezjistil ani žádný důvod pro zrušení napadeného rozsudku z úřední povinnosti (§ 109 odst. 4 s. ř. s. s. ř. s. ), zamítl tedy kasační stížnost jako nedůvodnou (§ 110 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. ).
[20] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 za použití § 120 s. ř. s. s. ř. s. Stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměl úspěch. Žalovanému, jako úspěšnému účastníku, žádné náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.
[21] Stěžovatel dne 8. 1. 2021 zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč. Podle § 11 odst. 2 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve spojení s § 18 odst. 3 zákona o majetkovém vyrovnání platí, že oprávněná osoba domáhající se svého nároku podle zákona o majetkovém vyrovnání je osvobozena od soudních poplatků. Stěžovateli bude soudní poplatek vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. října 2021
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu