Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ad 7/2021 - 19

4

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a Mgr. Ivety Postulkové ve věci

žalobce: Bariéry z.s.

sídlem Novákových 1359/19, 180 00 Praha 8

proti

žalovanému: Úřad práce České republiky – krajská pobočka pro hlavní město Prahu

sídlem Domažlická 1139/11, 130 00 Praha 3 - Žižkov

v řízení o žalobě proti vyrozumění žalovaného o zamítnutí žádosti o zřízení pracovního místa pro zdravotně postiženou osobu ze dne 9. 4. 2021, č. j. X

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání a zrušení vyrozumění žalovaného o zamítnutí žádosti o zřízení pracovního místa pro zdravotně postiženou osobu ze dne 9. 4. 2021, č. j. X. Podle žalobce se jedná o rozhodnutí žalovaného.

2. Soud se předně zabýval otázkou, zda lze návrh věcně projednat, neboť o něm může rozhodnout pouze při splnění všech zákonem stanovených podmínek. Dospěl přitom k závěru, že o návrhu věcně jednat nemůže a návrh je třeba odmítnout z následujících důvodů:

3. Podle soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán"). Z rozhodování soudů ve správním soudnictví jsou vyloučeny věci, o nichž to stanoví tento nebo zvláštní zákon ( ).

4. Řízení o žalobách proti rozhodnutí správního orgánu je upraveno v části třetí hlavě druhé dílu prvním (§ až 78 ). Podle žaloba je nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Podle ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Legální definici pojmu „rozhodnutí“ obsahuje ust. , podle něhož rozhodnutím je úkon správního orgánu, jímž se zakládají, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti žalobce.

5. Městský soud se nejprve zabýval otázkou, v jakém řízení bylo napadené vyrozumění žalovaného vydáno. Žalovaný tímto sdělením zamítl žádost žalobce ze dne 26. 10. 2020 o zřízení chráněného pracovní místa a poskytnutí příspěvku. Právní úprava týkající se zřizování a vymezování chráněných pracovních míst je obsažena v až zákona o zaměstnanosti a v až Podle zákona o zaměstnanosti, chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce. Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let. Chráněným pracovním místem může být i pracovní místo, které je obsazeno osobou se zdravotním postižením, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce. Dohoda se uzavírá na dobu 3 let. V a 3 zákona o zaměstnanosti jsou stanoveny podmínky, za kterých nelze dohodu o zřízení chráněného pracovního místa uzavřít. Ustanovení téhož zákona stanoví maximální výši příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa a odst. 5 téhož ustanovení stanoví podmínky, za nichž je tento příspěvek poskytován. Další příspěvky poskytované ze státního rozpočtu v souvislosti s chráněnými pracovními místy jsou upraveny v až 78 zákona o zaměstnanosti. Povinné náležitosti žádosti o zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa jsou stanoveny v zákona o zaměstnanosti. Kritéria, z kterých vychází úřad práce při posuzování žádosti o zřízení chráněného pracovního místa, jsou uvedena v odst. 7 téhož ustanovení a v Obsah dohody o zřízení pracovního místa vymezuje zákona o zaměstnanosti.

6. Z výše uvedeného je zřejmé, že ke zřízení chráněného pracovního místa dochází na základě písemné dohody zaměstnavatele s úřadem práce. Nejvyšší správní soud, který se zabýval povahou této dohody, dospěl k závěru, že se jedná dle jejího obsahu o dohodu o poskytnutí příspěvku ze státního rozpočtu na zákonem stanovený účel, kterým je podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Obsahem dohody o vymezení (vytvoření) chráněného pracovního místa je totiž dle § 75 odst. 9 zákona o zaměstnanosti závazek státu, poskytnout zaměstnavateli příspěvek ve stanovené výši a na druhé straně závazek zaměstnavatele zřídit (zachovat) vymezené pracovní místo vhodné pro osoby se zdravotním postižením, skutečně osobu se zdravotním postižením na vymezeném pracovním místě po stanovenou dobu zaměstnávat a dále podmínky pro kontrolu dodržování dohody a sankce za její porušení. Jiné právní následky pro zaměstnavatele uzavření dohody nemá (viz rozsudek ze dne 24. 10. 2013, č. j. – 23 dostupný na www.nsssoud.cz ).

7. Dohoda o poskytnutí dotace je rozdílným dotačním titulem než rozhodnutí, na který následně navazuje jiný procesní postup při administraci dotace. Proto nelze na projednávanou věc aplikovat závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 10. 2018, č. j. – 40 ani rozsudku ze dne 25. 9. 2018, č. j. – 38, na které v podané žalobě žalobce odkazuje.

8. Uzavřením veřejnoprávní smlouvy dochází k úpravě vztahu mezi příjemcem a poskytovatelem dotace, který je modifikován jak v oblasti práva hmotného, tak v oblasti práva procesního, tj. veřejnoprávní smlouvu lze měnit, vypovědět či rušit pouze postupem dle . Při nesouhlasu s ukončením administrace dotace je třeba postupovat podle úpravy řešení sporů z veřejnoprávních smluv dle ve spojení s . Teprve rozhodnutí příslušného orgánu (tj. správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy) ve sporu z veřejnoprávní smlouvy je za splnění dalších zákonem stanovených podmínek rozhodnutím přezkoumatelným dle ve správním soudnictví (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2014, č. j. -54, ze dne 10. 4. 2014, č. j. -50, ze dne 25. 9. 2014, č. j. -64, či ze dne 15. 11. 2016, č. j. -39).

9. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žádost o uzavření smlouvy o poskytnutí dotace (zřízení chráněného místa) lze tedy kvalifikovat jako nabídku k uzavření veřejnoprávní smlouvy dle . Neuzavření veřejnoprávní smlouvy ze strany správního orgánu dle je třeba považovat za neakceptaci nabídky k uzavření veřejnoprávní smlouvy. Vyrozumění o zamítnutí žádosti o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a poskytnutí příspěvku je tedy svou podstatou sdělením žalovaného o neuzavření smlouvy a s ohledem na výše uvedené ( bod 8) není rozhodnutím vydaným ve správním řízení, které by podléhalo soudnímu přezkumu. (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 10. 2017, č. j. -43).

10. Podle nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

11. Vzhledem k tomu, že vyrozumění žalovaného ze dne 9. 4. 2021 není rozhodnutím, jež by bylo možné v řízení před správním soudem napadnout žalobou a žalobce se tedy nemůže domáhat ochrany svých práv podáním žaloby proti rozhodnutí, soud žalobu podle ust. s odkazem na ust. a ust. jako nepřípustnou odmítl.

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

13. Výrok o vrácení soudního poplatku žalobci je odůvodněn ustanovením věta třetí , o soudních poplatcích, podle kterého platí, že byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený soudní poplatek.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 12. října 2021

JUDr. Ludmila Sandnerová, v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje M. J.