Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 213/2021 - 36

- 37

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška, soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně zpravodajky Mgr. Veroniky Juřičkové v právní věci žalobkyně: L. V., proti žalovaným: 1) Česká lékařská komora, sídlem Lužická 419/14, Olomouc, 2) Vězeňská služba České republiky, sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, 3) Ministerstvo zdravotnictví, sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha, 4) Ministerstvo spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha, 5) Veřejný ochránce práv, sídlem Údolní 39, Brno, o žalobě proti rozhodnutí Revizní komise České lékařské komory ze dne 12. 5. 2021, č. j. 21/53-001/0112, a o žalobě proti nečinnosti žalovaných, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 13. 7. 2021, č. j. - 14, vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. , o námitce podjatosti vznesené žalobkyní v posledně uvedeném řízení proti soudcům a soudkyni čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Jiřímu Pallovi, Mgr. Aleši Roztočilovi a Mgr. Petře Weissové,

takto:

Soudci a soudkyně čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Kasační stížností podanou k Nejvyššímu správnímu soudu se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci.

[2] Dne 26. 8. 2021 Nejvyšší správní soud doručil stěžovatelce poučení o tom, že její věc bude projednávat a rozhodovat čtvrtý senát Nejvyššího správního soudu ve složení JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová, společně s usnesením ze dne 24. 8. 2021 č. j. - 16, kterým stěžovatelku vyzval k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč a doložení splnění podmínky podle , (dále jen „ “), pro řízení o kasační stížnosti, a to buď předložením plné moci udělené advokátu, anebo předložením dokladu o vysokoškolském právnickém vzdělání.

[3] Podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 7. 9. 2021 vznesla stěžovatelka námitku podjatosti jmenovaných soudců a soudkyně čtvrtého senátu. V odůvodnění námitky uvedla, že podala trestní oznámení na ředitele brněnské justiční stráže, jehož podřízení zajišťují ozbrojenou ochranu Nejvyššího správního soudu. Z tohoto důvodu žalovaná disponuje možnostmi, které narušují rovnost účastníků řízení a právo na spravedlivý proces. Jmenovaní soudci také mají vlastní zájem na výsledku řízení, stěžovatelku zkrátili na právech již v minulosti (v této souvislosti odkázala na spisy z let 2016 až 2021 dosud). Důvod pro vyloučení soudců stěžovatelka spatřuje také v nezákonném postupu při doručování. V této souvislosti uvedla, že poučení soudu bylo společně s usnesením doručeno do její poštovní schránky, avšak zadní část obálky zůstala zcela nevyplněna. Jelikož stěžovatelka není schopna ze zdravotních důvodů vybírat poštovní schránku každý den, není zřejmé, k jakému konkrétnímu datu došlo k doručení uvedených písemností.

[4] Šestému senátu Nejvyššího správního soudu byla námitka podjatosti postoupena k rozhodnutí dne 24. 9. 2021 spolu s prohlášením soudců a soudkyně čtvrtého senátu, že nemají žádný vztah k posuzované věci ani k účastníkům řízení, proto jsou podmínky objektivní podjatosti vyloučeny. Zároveň se žádný z členů senátu necítí být subjektivně podjatý.

[5] Stran posouzení důvodnosti vznesené námitky podjatosti Nejvyšší správní soud nejprve připomíná, že integrální součástí práva na spravedlivý proces (jak je vymezeno v d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce.

[6] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle musí být námitka zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.

[7] Stěžovatelka ve svém podání nejprve poukázala na skutečnost, že vzhledem k tomu, že pořádek a bezpečnost v budově Nejvyššího správního soudu zajišťuje justiční stráž, jež je ozbrojeným sborem, který je součástí Vězeňské služby České republiky, disponuje žalovaná 2), možnostmi, které mohou vést k narušení rovnosti účastníků řízení a práva na spravedlivý proces. Stěžovatelka nicméně neuvedla, v čem konkrétně by tyto „možnosti“ měly v souzené věci spočívat, ani jaké konkrétní indicie či poznatky ji v souvislosti s konkrétním výkonem služby justiční stráže u Nejvyššího správního soudu vedou k závěru o možném vztahu jmenovaných soudců k účastníkům řízení či k věci samé. Sama skutečnost, že justiční stráž (jako součást Vězeňské služby České republiky) zajišťuje bezpečnost a pořádek v budově Nejvyššího správního soudu, důvod podjatosti soudců založit nemůže.

[8] Nejvyšší správní soud připomíná, že vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí věci je možné jen zcela výjimečně a ze závažných důvodů, neboť tímto opatřením dochází k zásahu do ústavního práva na zákonného soudce, zakotveného v d. Musí se tedy jednat o skutečnosti svědčící o natolik zjevném zájmu soudce na konkrétním výsledku řízení nebo o jeho těsném vztahu k účastníkům řízení či jejich zástupcům, že to vzbuzuje důvodné pochybnosti o jeho schopnosti rozhodnout ve věci nezávisle a objektivně. Reálné pochybnosti o podjatosti soudce tak s ohledem na výše uvedené může vyvolat pouze konkrétní tvrzení stěžovatelky týkající se vztahu soudců k projednávané věci, jejím účastníkům či zástupcům. Pro úsudek o podjatosti soudců a nemožnosti rozhodnout v důsledku toho nestranně a nezávisle není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatelky.

[9] Opírá-li pak stěžovatelka námitku podjatosti o to, jakým způsobem jí byly v řízení o kasační stížnosti vedeném pod sp. zn. doručovány písemnosti, či o to, jak měl Nejvyšší správní soud rozhodovat v jiných jejích řízeních (bez jakékoli bližší identifikace), je zřejmé, že ani tato námitka nemůže být úspěšná. Důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci totiž může být pouze jeho vztah k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. Podle výslovného znění poslední věty naopak důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[10] Je tedy evidentní, že dovozuje-li stěžovatelka možnou podjatost soudců a soudkyně čtvrtého senátu z toho, jakým způsobem postupovali v projednávané věci, resp. v jiných věcech stěžovatelky, odkazuje na postup soudu v řízení o projednávané věci. Samotný postup soudu v řízení, resp. jeho jednotlivých soudců (ať už jde např. o možnou nečinnost, připuštění či odmítnutí provádění konkrétních důkazů, způsob, jakým soud v řízení postupuje, nebo jakým v řízení rozhodl, apod.), s ohledem na jednoznačnou dikci zákona důvodem pro vyloučení soudců býti nemůže.

[11] Šestý senát Nejvyššího správního soudu tak na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že soudci a soudkyně čtvrtého senátu tohoto soudu JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí výše uvedené věci.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. října 2021

JUDr. Tomáš Langášek

předseda senátu