Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 386/2020 - 21

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobců: a) D. V., b) J. B. a c) D. B., všichni zastoupeni Mgr. Liborem Valentou, advokátem, se sídlem Křížová 18, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem tř. Tomáše Bati 21, Zlín, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2020, č. j. KUZL 67319/2020, sp. zn. DOP, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 11. 2020, č. j. - 19,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

I.

[1] Žalobce brojil žalobou u Krajského soudu v Brně (dále též jen „krajský soud“) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2020, č. j. KUZL 67319/2020, sp. zn. DOP, jímž bylo jako nepřípustné zamítnuto odvolání žalobců proti rozhodnutí Městského úřadu Vsetín, odboru územního plánování, stavebního řádu a dopravy, ze dne 28. 8. 2018, č. j. MUVS-S 17876/2018/OÚPSŘD-280/13/Suš-11 (dále jen „rozhodnutí správního orgánu prvního stupně“).

[2] Krajský soud v záhlaví označeným usnesením (dále jen „napadené usnesení“), rozhodl o postoupení věci Krajskému soudu v Ostravě jako soudu místně příslušenému. S odkazem na dovodil, že předmětem přezkumu v odvolacím řízení ze strany žalovaného bylo rozhodnutí vydané Městským úřadem Vsetín, který má sídlo v obvodu Krajského soudu v Ostravě. Podle tudíž Krajský soud v Brně postoupil věc k projednání a rozhodnutí právě Krajskému soudu v Ostravě.

II.

[3] Proti napadenému usnesení se žalobci (dále jen „stěžovatelé“) brání kasační stížností z důvodu podle a navrhují jej zrušit a věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení.

[4] Stěžovatelé v kasační stížnosti namítají, že žalobu směřovali proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu, tedy žalovaného, ze dne 30. 9. 2020, č. j. KUZL 67319/2020, sp. zn. DOP, kterým bylo jako nepřípustné zamítnuto jejich odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Mají za to, že právě žalovaný zasáhl do jejich práv tím, že nezákonně rozhodl o tom, že stěžovatelé nejsou účastníky správního řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Byl to právě žalovaný, který měl procesně právo o účastenství stěžovatelů rozhodnout. Stěžovatelé tudíž mají za to, že krajský soud nesprávně vyslovil svoji místní nepříslušnost a postoupil věc jinému soudu.

III.

[5] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

IV.

[6] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené usnesení netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ).

[7] Kasační stížnost není důvodná.

[8] Jak již uvedeno, stěžovatelé uplatňují kasační důvod podle Mají za to, že Krajský soud v Brně je soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí jejich věci, jelikož předmětem přezkumu je podle žaloby rozhodnutí žalovaného.

[9] Podle věty první , nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

[10] Podle , není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.

[11] Podle , žalovaným je správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla.

[12] Z citované právní úpravy vyplývá, že ve správním soudnictví je zásadně k řízení místně příslušný ten krajský soud, v jehož obvodu se nachází sídlo správního orgánu prvního stupně. Uvedené pravidlo, které se uplatní, pokud nebo jiný zvláštní zákon nestanoví jinak (avšak o takový případ se zde nejedná), nikterak nesouvisí s tím, kdo je v řízení účastníkem řízení na straně žalovaného, jak se zřejmě stěžovatelé mylně domnívají.

[13] Jinými slovy, přestože žaloba v dané věci směřuje proti rozhodnutí žalovaného, jehož sídlo je ve Zlíně, místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je krajský soud určený v souladu s pravidlem vyplývajícím z výše citovaného , tedy krajský soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu prvního stupně. Tímto správním orgánem je zde Městský úřad Vsetín, proti jehož rozhodnutí stěžovatelé brojili odvoláním, o němž následně rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím. Sídlem správního orgánu prvního stupně je Vsetín.

[14] Podle přílohy č. 3, bodu 71. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), území města Vsetín patří do obvodu Okresního soudu ve Vsetíně. Podle přílohy č. 2, bodu 8. téhož zákona patří obvod daného okresního soudu do obvodu Krajského soudu v Ostravě.

[15] S ohledem na uvedené tudíž krajský soud správně dovodil, že v daném případě je soudem místně příslušným k projednání žaloby stěžovatelů podané ve správním soudnictví v souladu s Krajský soud v Ostravě. Krajský soud v Brně tudíž nepochybil, postoupil-li v souladu s věc k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě jako soudu věcně a místně příslušnému.

[16] Nejvyšší správní soud shrnuje, že krajský soud se nezákonnosti nedopustil a otázku místní příslušnosti posoudil správně. Kasační důvod podle není naplněn.

V.

[17] Nejvyšší správní soud na základě výše uvedeného nepovažuje kasační stížnost za důvodnou, a proto ji podle věty druhé zamítl.

[18] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti se opírá o ve spojení s téhož zákona. Stěžovatelé, kteří neměli v řízení úspěch, nemají právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který byl v řízení účastníkem úspěšným, žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly. Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů tohoto řízení právo.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. října 2021

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu