Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Afs 241/2021 - 24

- 25

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: M. R., proti žalovanému: Okresní soud v Nymburce, se sídlem Soudní 996, Nymburk, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2021, č. j. – 48,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v záhlaví uvedeným rozsudkem v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o návrzích žalobkyně ze dne 2. 3. 2020 na odklad a zastavení daňové exekuce vedené žalovaným pod sp. zn. ve lhůtě 30 dní od právní moci rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 200 Kč.

[2] Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) kasační stížnost. Stěžovatelka podrobně popsala dosavadní průběh řízení a pochybení žalovaného při vydání exekučního titulu a provádění exekuce. Závěrem kasační stížnosti stěžovatelka namítla porušení svých práv na soudní ochranu, rovné zacházení a spravedlivý proces. Konstatovala, že krajský soud nesplnil svoji zákonnou povinnost poskytnutí včasné a účinné ochrany práv stěžovatelky. Kasační stížností napadený rozsudek podle stěžovatelky spočívá na nesprávném výkladu práva, kdy navíc není řádně odůvodněn a je v rozporu s relevantní judikaturou Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Rozsudek krajského soudu považuje stěžovatelka založený na nesprávném a neúplném zjištění právě rozhodných skutečností. Stěžovatelka krajskému soudu dále vytknula, že vadně určil rozhodné skutečnosti pro své rozhodnutí a ignoroval rozhodná fakta.

[3] Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost nepřípustnou.

[4] Ze spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud ověřil, že stěžovatelka se žalobou podanou u krajského soudu dne 16. 6. 2020 domáhala toho, aby soud uložil žalovanému, aby ve stanovené lhůtě vydal rozhodnutí v řízení sp. zn. o „návrzích žalobkyně z 2. 3. 2020 na zastavení daňové exekuce zcela a na odklad daňové exekuce zcela“ ve znění dalších podání, kterými stěžovatelka tyto návrhy doplnila (srov. petit formulovaný stěžovatelkou v části V. na str. 16 její žaloby ze dne 16. 6. 2020). Jak je uvedeno shora v bodě [1] tomuto návrhu krajský soud napadeným rozsudkem zcela vyhověl.

[5] Ve věci tedy není pochyb, že stěžovatelka byla v řízení před krajským soudem procesně úspěšná, jelikož krajský soud žalobě stěžovatelky zcela vyhověl a uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o návrzích žalobkyně. Vzhledem k tomu, že kasační stížnost podala stěžovatelka, která byla v předcházejícím řízení o žalobě před krajským soudem procesně úspěšná, zabýval se Nejvyšší správní soud nejprve přípustností kasační stížnosti. Ani stěžovatelka ostatně v kasační stížnosti nezpochybňuje, že krajský soud rozhodl v její prospěch, resp. neuvádí, jakým jiným způsobem by měl krajský soud o její žalobě rozhodnout. Výhrady stěžovatelky tak míří nikoli proti výroku kasační stížností napadeného rozsudku, ale proti jeho odůvodnění.

[6] Podle je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li stanoveno jinak. Podle je kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, nepřípustná.

[7] Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu dospěl v usnesení ze dne 1. 7. 2015, č. j. – 41, č. 3321/2016 Sb. NSS, k následujícímu závěru: „Kasační stížnost podaná účastníkem, který byl v řízení před krajským soudem procesně úspěšný a který nenamítá, že krajský soud měl výrokem ve věci rozhodnout jinak, je podle nepřípustná.“

[8] Poukázat lze rovněž na bod 9 usnesení ze dne 19. 7. 2013, č. j. – 56, v němž Nejvyšší správní soud konstatoval, že „již v minulosti judikoval, že kasační stížnost je ve smyslu nepřípustná vždy, pokud by i případný úspěch stěžovatele v řízení před Nejvyšším správním soudem nemohl vést v konečném důsledku ke změně v jeho právním postavení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2007, čj. - 70, www.nssoud.cz). Krajský soud vyhověl žalobci rozsudkem, který žalobce následně napadl kasační stížností. Pokud se žalobce domáhal kasace rozsudku, mohlo by být výsledkem řízení o kasační stížností zrušení rozsudku, který však byl vydán v jeho prospěch. Takový postup však odporuje konstrukci důvodů kasační stížnosti, které jsou uvedeny v Těmito důvody jsou především tvrzené vady stížností napadeného rozhodnutí krajského soudu či soudního řízení nebo vady postupu správního orgánu spolu s nesprávným hodnocením tohoto postupu krajským soudem. Stěžovatel by musel uplatňovat výhrady proti pro něj příznivému rozhodnutí, což není v souladu s kontradiktorním charakterem soudního řízení. Takový postup by mohl mít smysl pouze tehdy, pokud by procesně úspěšný účastník usiloval o doplnění či revizi důvodů, ze kterých mu krajský soud vyhověl. To však neumožňuje , podle kterého je nepřípustná též kasační stížnost směřující jen proti důvodům rozhodnutí soudu. Ústavní soud vyslovil v usnesení ze dne 16. 8. 2005, sp. zn. , vydaném v souvislosti s kasační stížností podanou jen proti důvodům rozhodnutí krajského soudu, že obecný soud nemohl svým rozhodnutím zasáhnout do základních práv a svobod stěžovatelky v situaci, kdy zcela vyhověl jejímu žalobnímu petitu, neboť jí přiznal jen to, čeho se sama před obecným soudem domáhala“.

[9] V posuzované věci se stěžovatelka kasační stížností domáhala, aby Nejvyšší správní soud zrušil kasační stížností napadený rozsudek a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Jak však již bylo uvedeno výše, krajský soud rozhodl ve prospěch stěžovatelky, která tak byla v řízení před krajským soudem procesně plně úspěšná.

[10] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud podle ve spojení s kasační stížnost odmítl, neboť je dle nepřípustná.

[11] Za této procesní situace již Nejvyšší správní soud neodstraňoval vady kasační stížnosti spočívající v chybějícím povinném zastoupení stěžovatelky ve smyslu , neboť by to bylo s ohledem na její nepřípustnost zcela nadbytečné. Nejvyšší správní soud proto ani nerozhodoval o žádosti stěžovatelky o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti. Stejně tak by bylo bezúčelné rozhodovat o žádosti stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků za situace, kdy je zřejmé, že její kasační stížnost je nepřípustná a musí být odmítnuta.

[12] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití ustanovení ve spojení s výrokem II. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné žádné opravné prostředky.

V Brně dne 8. září 2021

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu