Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 196/2021 - 22

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudce JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: Ing. V. S., proti odpůrcům: 1) ZF Automotive Czech, s. r. o., se sídlem Na Roli 2405/26, Jablonec nad Nisou, 2) MUDr. P. T., Na Roli 2405/26, Jablonec nad Nisou, o návrhu na vystavení lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel navrhovateli, v řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci pod sp. zn. , o námitce podjatosti vznesené navrhovatelem,

takto:

Soudkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci Mgr. Lucie Trejbalová a Mgr. Karolína Tylová, LL.M. nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Žalobce v řízení před krajským soudem vznesl námitku podjatosti soudkyň Mgr. Lucie Trejbalové a Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. rozhodujících v tříčlenném senátu ve věci, s návrhem na jejich vyloučení z projednávání a rozhodování této věci a přidělení ji jinému soudci tohoto krajského soudu. Námitku podjatosti prvně uvedené soudkyně odůvodnil tak, že Mgr. Trejbalová již rozhodovala o stejném případu (sp. zn. a ), přičemž se neřídila závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu a vědomě tak poškodila navrhovatele, ke kterému má negativní vztah. Mgr. Tylová je s jednáním své kolegyně obeznámena a vůči navrhovateli má rovněž negativní vztah. Obě soudkyně se na pracovišti o navrhovateli vyjadřovaly a vyjadřují negativně a jsou členkami organizované skupiny úředních osob. Z uvedeného navrhovatel vyvozuje, že výše jmenované soudkyně mají vztah k věci a účastníku řízení.

[2] Soudkyně Mgr. Trejbalová se k námitce vyjádřila s tím, že se necítí být podjatá, neboť nemá žádný osobní vztah k žalobci ani k věci, která je předmětem žaloby. Pro stejné důvody se necítí být podjatá ani soudkyně Mgr. Tylová. Projednávaní a rozhodování v předchozích případech, v nichž byl navrhovatel účastník řízení, nejsou důvodem pro vyloučení soudce.

[3] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

[4] Garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce, patří mezi integrální součásti práva na spravedlivý proces podle d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (y). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům). Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníku řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. ).

[5] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, s tím, že (věcnou a místní) příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

[6] Reálné pochybnosti o podjatosti soudce tak s ohledem na výše uvedené může vyvolat pouze konkrétní tvrzení žalobce týkající se vztahu soudce k projednávané věci, jejím účastníkům či zástupcům. Pro úsudek o podjatosti soudce a nemožnosti rozhodnout v důsledku toho nestranně a nezávisle není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení žalobce nevzbuzující ani pochybnosti o porušení nestrannosti a nezávislosti soudce.

[7] Podle nejsou důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Postup soudce v řízení o projednávané věci a rozhodování v jiných, souvisejících či nesouvisejících, případech proto nemůže vést k jeho vyloučení, byť by v těchto věcech byl žalobce neúspěšný či předchozí rozhodnutí vnímal jako nezákonná. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost. Účastníkův nesouhlas s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při posuzování podjatosti irelevantní. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí či neústavnosti postupu správního soudu, které se projevuje polemikou s názory soudu a jejich zpochybňováním. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze, ale k tomu slouží opravné prostředky, jsou-li přípustné. Skutečnost, že se krajský soud neřídil závazným právním názorem kasačního soudu je důvodem pro podání (i opakované) kasační stížnosti, nikoliv (bez dalšího) námitky podjatosti.

[8] Nejvyšší správní soud dospěl v posuzované věci k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro to, aby soudkyně Mgr. Lucie Trejbalová a Mgr. Karolína Tylová, LL.M. byly vyloučeny z projednání a rozhodnutí shora uvedené věci. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. září 2021

JUDr. Josef Baxa

předseda senátu