Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
2 Azs 151/2021 - 34.pdf
PDF · 0 B
No categories available
2 Azs 151/2021 - 34
[4] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku vyjádřil nesouhlasně, přičemž odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí. Skutečnost, že stěžovatel má na území České republiky partnerku a její dceru, nezakládá podle názoru žalovaného důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Rozhodnutí žalovaného neznamená pro stěžovatele dlouhodobý zákaz pobytu na území České republiky, přičemž takový důsledek nebude mít ani nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatelovo subjektivní právo na ochranu soukromého a rodinného života tak nebude v důsledku rozhodnutí žalovaného ani v případě nepřiznání odkladného účinku nijak popřeno.
[5] Podle § 107 odst. 1 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. lze kasační stížnosti přiznat odkladný účinek, jestliže 1) by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže 2) to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Soudní řád správní koncipuje institut odkladného účinku jako mimořádné opatření. Jedná se o výjimku z pravidla, která musí být vyhrazena pro ojedinělé případy, jež naplňují zákonem předepsané podmínky. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy přitom má navrhovatel, od něhož se tak především očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku výkonu nebo jiných právních následků napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně větší újma než jiným osobám, dále také vysvětlení, v čem tato újma spočívá, a konečně i uvedení jejího rozsahu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s rozsudkem městského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem.
[7] Nejvyšší správní soud se předně zabýval otázkou, zda v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti bude stěžovatel povinen k okamžitému návratu do země původu. Napadeným rozhodnutím bylo zastaveno řízení o udělení mezinárodní ochrany, přičemž v situaci, kdy cizinci nesvědčí jiný pobytový titul, vzniká povinnost opustit území České republiky 0teprve případným rozhodnutím o správním vyhoštění či rozhodnutím o povinnosti opustit území. Stěžovatelem tvrzená příčina nepoměrně větší újmy ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. je proto lichá, a to i s přihlédnutím k argumentaci, kterou uplatnil ve svém vyjádření žalovaný; přinejmenším lze uvést, že stěžovatelova obava nedojde naplnění pouze na základě napadeného rozsudku či rozhodnutí žalovaného (není jejich přímým a nepodmíněným důsledkem). Samotná realizovatelnost stěžovatelova případného vycestování je otázkou případných navazujících řízení podle zákona č. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[8] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud uzavírá, že se stěžovateli nepodařilo osvědčit naplnění již první podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, tedy že by mu v souvislosti s výkonem nebo jinými právními následky rozhodnutí žalovaného
[9] vznikla újma, natož aby tato újma dosahovala zákonem požadované intenzity. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.
[10] Nejvyšší správní soud pro úplnost podotýká, že současně s rozhodnutím o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neuložil stěžovateli povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku, protože stěžovatel je od soudních poplatků osvobozen na základě § 11 odst. 2 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. září 2021
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu