Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 181/2021 - 13

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalovanému: Okresní státní zastupitelství v Blansku, se sídlem Seifertova 9, Blansko, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 6. 2021, č. j. - 9,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

[1] Žalobce se žalobou na ochranu proti nečinnosti domáhal toho, aby soud žalovanému uložil povinnost vydat ve lhůtě 15 dnů rozhodnutí o žádostech žalobce o informace ze dne 7. 12. 2020 a 9. 12. 2020 podle , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce v žalobě rovněž požádal soud o osvobození od soudních poplatků a navrhl, aby mu byl ustanoven zástupce.

[2] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 4. 6. 2021, č. j. – 9, zamítl žalobcův návrh na ustanovení zástupce. Poukázal přitom na to, že usnesením ze dne 3. 6. 2021, č. j. - 7, žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků ve smyslu , a to z toho důvodu, že žalobce vede značné množství obdobných sporů, jaký plyne z nyní podané žaloby, které se nikterak nedotýkají jeho životní sféry, nýbrž jsou projevem jeho zájmu o veřejné záležitosti, a proto by nebylo spravedlivé požadovat, aby procesní riziko neúspěchu ve sporu, který hodlá u krajského soudu žalobce vést, bylo soudem přeneseno na stát. Vzhledem k tomu, že krajský soud dospěl k závěru, že žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, nemohl vyhovět ani návrhu žalobce na ustanovení zástupce, neboť nebyla splněna jedna ze dvou zákonem stanovených podmínek.

II.

[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností. Stěžovatel poukázal na to, že se domáhal soudní ochrany před porušováním zákona ze strany žalovaného v oblasti poskytování informací. Krajský soud však odepřel stěžovateli přístup k soudnímu projednání tím, že mu nepřiznal osvobození od placení soudních poplatků a neustanovil zástupce. Postup krajského soudu, který nezkoumá ani majetkové poměry stěžovatele a odmítá chránit ústavně zakotvené právo na informace, považuje stěžovatel za projev soudní arogance, diskriminace a porušení principů právního státu. Stěžovatel proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Současně také navrhl, aby Nejvyšší správní soud věc přikázal k projednání a rozhodnutí jinému senátu krajského soudu.

III.

[4] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ).

[5] Kasační stížnost není důvodná.

[6] V posuzované věci brojí stěžovatel proti zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů.

[7] Podle věta první platí, že navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát.

[8] Z citovaného ustanovení vyplývá, že účastníku řízení lze ustanovit zástupce tehdy, jestliže jsou kumulativně splněny dvě podmínky: 1) jde o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a 2) je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.

[9] V daném případě krajský soud dospěl k závěru, že stěžovatel nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a proto jeho žádost zamítl usnesením ze dne 3. 6. 2021, č. j. – 7. Proti tomuto usnesení stěžovatel podal kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne 28. 7. 2021, č. j. – 17.

[10] S ohledem na uvedené je zřejmé, že stěžovatel nesplnil podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků. Splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků je přitom podmínkou sine qua non pro ustanovení zástupce (srov. ). Krajský soud proto nemohl postupovat jinak, než návrh stěžovatele na ustanovení zástupce zamítnout. Závěr krajského soudu ohledně neustanovení právního zástupce stěžovateli shledal Nejvyšší správní soud proto správným.

[11] K návrhu stěžovatele na přikázání věci jinému senátu krajského soudu Nejvyšší správní soud uvádí, že (na rozdíl od ) v umožňuje přikázání věci toliko jinému soudu, nikoli jinému soudci, potažmo jinému senátu téhož soudu. Z povahy věci proto Nejvyšší správní soud k tomuto návrhu přistoupil jako ke kasačnímu důvodu podřaditelnému pod , tj. tvrzené zmatečnosti soudního řízení spočívající v tom, že v něm pro svou podjatost rozhodovali vyloučení soudci. Z kasační stížnosti je zřejmé, že stěžovatel spatřuje důvod podjatosti v procesním postupu soudců (senátu) v řízení a v jejich rozhodování. To však podle věty třetí nemůže být důvodem k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2003, č. j. - 47, publ. pod č. NSS). Tato námitka tedy není důvodná.

[12] S poukazem na shora uvedené důvody Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou ( ).

[13] Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle věty první za použití Stěžovatel nebyl v řízení o kasační stížnosti úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, jemuž by jinak právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti příslušelo, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože mu v řízení o kasační stížnosti nevznikly žádné náklady.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. srpna 2021

Mgr. David Hipšr

předseda senátu