Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 A 47/2021 - 17

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lenky Oulíkové a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a JUDr. Davida Krysky ve věci

žalobce: J. S.,

bytem X,

proti

žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí,

sídlem Na Poříčím právu 376/1, Praha,

v řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministryně práce a sociálních věcí ze dne 23. 4. 2021, č. j. MPSV-2021/18327-513/4,

takto:

Věc se postupuje Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž ministryně práce a sociálních věcí zamítla rozklad žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2021, č. j. MPSV-2021/11110-913, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o obnovu řízení ukončeného rozhodnutím žalovaného ze dne 31. 5. 2019, č. j. MPSV-2019/106673-913, o vzniku přeplatku na dávce příspěvek na bydlení a povinnosti žalobce tento přeplatek vrátit.

2. Při ověřování splnění procesních předpokladů dospěl Krajský soud v Praze k závěru, že není k projednání a rozhodnutí této věci místně příslušný.

3. Podle nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

4. Podle ve věcech důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pěstounské péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.

5. Podle věty první není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému.

6. V posuzované věci je meritem sporu posouzení splnění podmínek pro povolení obnovy řízení dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Obnova řízení dle je rozdělena na dvě relativně svébytná řízení, řízení o obnově řízení (jejím povolení nebo nařízení) a samotné obnovené řízení. Jak vysvětlil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 10. 2018, č. j. -19, v řízení o povolení nebo nařízení obnovy řízení správní orgán pouze zkoumá, zda jsou splněny podmínky pro povolení či nařízení obnovy, tedy k opětovnému „otevření“ řešení věci již vyřešené pravomocným rozhodnutím v původním řízení, nerozhoduje však o věci samé, o niž se jednalo v původním řízení. Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že termín „ve věcech“ je třeba ve vztahu k vykládat restriktivně, neboť jde o výjimku ze zásady senátního rozhodování ve správním soudnictví (srov. např. rozsudky ze dne 15. 11. 2007, č. j. -63, ze dne 28. 12. 2011, č. j. 7 Ans 9/2011-106, či ze dne 22. 2. 2017, č. j. -43). Při restriktivním výkladu proto soud dospěl k závěru, že materiálně jde o věc obnovy řízení (posouzení, zda jsou splněny podmínky pro obnovu řízení), tedy o věc, o které dle rozhoduje senát, nikoli o věc státní sociální podpory (příspěvku na bydlení) dle

7. Ve vztahu k určení místní příslušnosti soud však poukazuje na usnesení osmého senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2021, č. j. -53, jímž postoupil rozšířenému senátu věc posouzení místní příslušnosti v případě nečinnostní žaloby, kdy se žalobce domáhá uložení povinnosti rozhodnout o žádostech na obnovu řízení, které se týkalo vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. V něm osmý senát odůvodnil závěr, že ve vztahu k není na místě restriktivní výklad pojmu „věci“, ale je třeba použít výklad adekvátní v souladu s účelem právní normy (k výkladu tohoto pojmu viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2014, č. j. -25, č. 3152/2015 Sb․ NSS). Smyslem a účelem je, aby osoby, u kterých lze často předpokládat zdravotní či sociální znevýhodnění, nemusely cestovat k soudu, v jehož obvodu sídlí správní orgán ( ), který může být od místa bydliště značně vzdálen (viz bod 16 usnesení č. j. -53). Soud se v posuzované věci přiklonil k tomuto výkladu a k závěrům vysloveným v usneseních Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 10. 2013, č. j. -18, ze dne 30. 10. 2013, č. j. Nad 62/2013-30, či ze dne 6. 2. 2019, č. j. Nad 12/2019-66, která se týkala místní příslušnosti v případě nečinnostních a zásahových žalob, jež lze dle názoru soudu obdobně aplikovat v posuzované věci. Ačkoli jde meritorně o posouzení splnění podmínek pro obnovu řízení, obnova řízení souvisí s původním řízením ve věci státní sociální podpory, a proto na posuzovanou věc dopadá pravidlo pro určení místní příslušnosti podle Lze poznamenat, že při výkladu nebyl brán v úvahu smysl a účel

8. Určení místní příslušnosti dle se primárně řídí místem bydliště žalobce. Bydlištěm se rozumí místo, kde člověk bydlí s úmyslem zdržovat se zde trvale. Pouze v případě, že místní příslušnost nelze určit podle místa bydliště, zejména proto, že žalobě žádné bydliště nemá, řídí se místní příslušnost dle místa, v němž se zdržuje. Pokud se tedy žalobce zdržuje mimo své bydliště, avšak nejde o případ, kdy žádné bydliště nemá, je místně příslušným soudem soud, v jehož obvodu má bydliště (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2004, č. j. Nad 79/2004-25).

9. Žalobce v žalobě označil bydliště na adrese X, tedy v obvodu Okresního soudu v Táboře, který patří do obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích (bod 3 přílohy č. 2 a bod 63 přílohy č. 3 , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů). Současně uvedl, že se zdražuje ve Středočeském kraji. Na výzvu soudu ze dne 7. 7. 2021, č. j. -12, ohledně bydliště ve Středočeském kraji žalobce znovu uvedl, že má bydliště v obci Chotoviny, zdržuje se ve Středočeském kraji, přičemž adresu ve Středočeském kraji nesdělil.

10. Na základě žaloby a sdělení žalobce soud nemá za to, že by žalobce žádné bydliště neměl, naopak vyšel z toho, že žalobce měl ke dni podání žaloby bydliště na adrese označené v žalobě. Za této situace nelze místní příslušnost určit dle místa, kde se žalobce zdržuje. Z tvrzení žalobce neplyne, že by měl ke dni podání žaloby bydliště v obvodu Krajského soudu v Praze. Místně příslušným je tedy Krajský soud v Českých Budějovicích.

11. Soud proto věc v souladu s postoupil Krajskému soudu v Českých Budějovicích jako soudu místně příslušnému.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

Praha 12. srpna 2021

Mgr. Lenka Oulíková, v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: B. M.