Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

57 A 22/2020 - 39

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce (soudce zpravodaj), soudce Mgr. Aleše Smetanky a soudkyně JUDr. Veroniky Burianové ve věci

žalobkyně:

O. V., státní příslušnost Ukrajina

bytem P.

proti

žalované:

Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců

sídlem nám. Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 1. 2020, č. j. MV-165571-4/SO-2019,

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 9. 1. 2020, č. j. MV-165571-4/SO-2019, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výší 4.000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I.

Napadené rozhodnutí

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 9. 1. 2020, č. j. MV-165571-4/SO-2019, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 12. 9. 2019, č. j. OAM-45229-81/DP-2012, kterým byla podle ve spojení s ve spojení s v návaznosti na , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) zamítnuta žádost žalobkyně o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání – osoba samostatně výdělečně činná.

II.

Žaloba

2. Žalobkyně v úvodu žaloby rekapitulovala dosavadní průběh řízení před správními orgány, jež bylo zahájeno podáním žádosti dne 25. 7. 2012. Uvedla, že na území ČR pobývá legálně více než 12 let. V průběhu pobytu si vždy plnila své povinnosti vůči ČR. Žije běžný život, má zkoušku z českého jazyka pro trvalý pobyt, je plně integrována v české společnosti a má zde přátele. V současné době na území ČR pobývá i její snoubenec p. S. A. ve společné domácnosti. S ohledem na délku pobytu v ČR se žalobkyně nemá na Ukrajinu již kam vrátit, oproti tomu v ČR má bydlení zajištěné. Dopad zamítavého rozhodnutí tak nebyl ze strany správního orgánu v tomto směru (zejména bydlení a vazby) vůbec řešen. Žalobkyně proto namítla, že došlo k porušení , neboť v otázce přiměřenosti dopadů rozhodnutí nebyl zjištěn skutečný stav věci v návaznosti na ustanovení zákona o pobytu cizinců [sic!].

3. Řízení o pobytu, které bylo vedeno téměř 8 let, značně ztížilo žalobkyni běžný život, měnily se logicky jeho okolnosti. Řízení, které mohlo být již uzavřeno, v důsledku změn, jež žalobkyně často nemohla ovlivnit, trpělo nyní vadami, které vůbec nemusely nastat, pokud by bylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě a rozhodnutí správních orgánů netrpěla vadami (vnitřní rozpory, nedostatečné dokazování atd.). Bylo nutno odmítnout argumentaci správního orgánu, že k průtahům nedošlo, neboť žalobkyně nepodala návrh na opatření proti nečinnosti. S ohledem na to, že řízení bylo vedeno téměř 8 let, bylo evidentní, že postup správních orgánů není v pořádku i bez podání tohoto návrhu, který je ostatně oprávněním žalobkyně, nikoli její povinností.

4. Žalobkyni nebylo v průběhu řízení ze strany správního orgánu opakovaně umožněno řešit svoji aktuální situaci, nemohla měnit účel pobytu, nechat se např. zaměstnat apod., neboť každá snaha o podání takové žádosti byla ze strany správního orgánu zamítnuta jako nepřípustná. Ze stejného důvod jí nebylo umožněno podat ani žádost o pobyt trvalý. S ohledem na uvedené žalobkyně požadovala, aby její žádosti o prodloužení pobytu za účelem podnikání bylo vyhověno.

5. Žalobkyně ze shora uvedených důvodů navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

III.

Vyjádření žalované k žalobě

6. Žalovaná ve svém vyjádření k podané žalobě navrhla zamítnutí žaloby. Setrvala na žalobou napadeném rozhodnutí a neviděla žádné důvody, které by vedly k přehodnocení tohoto rozhodnutí. Žalobkyně žádným způsobem nevyvracela důvody, které vedly žalovanou k vydání jejího rozhodnutí, přičemž se soustředila toliko na zdůraznění délky svého pobytu na území České republiky a na těžkosti, které jí měly být způsobeny postupem správních orgánů. Žalovaná zdůraznila, že v průběhu předmětného řízení žalobkyně zůstala pasivní, nalézacímu správnímu orgánu nedoložila žádné požadované aktuální doklady, jejichž doložení bylo naprosto nezbytné z hlediska posouzení aktuálního stavu věci, a správnímu orgánu I. stupně tak nezbylo než předmětnou žádost opětovně zamítnout. Žalobkyni rovněž nesvědčil korektiv přiměřenosti, neboť ani v průběhu správního řízení, ale ani v nyní podané žalobě netvrdila (a už vůbec neprokázala) skutečnosti, které by svědčily o nepřiměřenosti rozhodnutí správních orgánů.

IV.

Ústní jednání

7. V rámci ústního jednání účastníci setrvali na svých dosavadních tvrzeních. Žalobkyně doplnila, že v důsledku úmrtí matky na Ukrajině a partnerského vztahu realizovaného na území ČR, již nemá ke své zemi původu žádný vztah a veškeré zázemí má v České republice.

V.

Posouzení věci soudem

8. V souladu s , 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě.

VI.

Rozhodnutí soudu

9. Žaloba je důvodná.

10. Pokud se jedná o posouzení první žalobní námitky opírající se o tvrzení, že dlouhá doba vedení řízení o žádosti žalobkyně způsobuje bez dalšího nezákonnost napadeného rozhodnutí, soud se s tímto tvrzením neztotožnil. Žalobkyně má jistě pravdu v tom směru, že vedení řízení že celé řízení trvalo extrémně dlouho (zahájeno podáním žádosti v srpnu 2012, skončeno vydáním napadeného rozhodnutí v roce 2020) a je tak zcela mimo lhůty pro rozhodování správních orgánů daných . Avšak judikatura správních soudů dlouhodobě a konstantě judikuje, že pouze nepřiměřená délka řízení nemůže mít vliv na případnou zákonnost vydaného rozhodnutí. Konkrétně se jedná o rozsudek ze dne 30. 10. 2003, č. j. – 41, a rozsudek ze dne 10. 12. 2012, čj. – 41. Právní věta v prvém případě zní: „Průtahy v řízení lze charakterizovat jako nečinnost správního orgánu. Procesní ochrana proti této nečinnosti musí směřovat k jejímu ukončení, tj. k tomu, aby správní orgán ve věci jednal a rozhodl. Průtahy v řízení nemají zpravidla vliv na zákonnost meritorního rozhodnutí. Z těchto důvodů nelze rozhodnutí správního orgánu zrušit pouze pro průtahy v řízení (zvýraznění provedl krajský soud).“ Podobně v druhém případě dospěl kasační soud mj. k závěru, že lhůty pro vydání rozhodnutí jsou pouze lhůtami pořádkovými a jejich překročení samo o sobě nemůže vést k závěru o nezákonnosti procesního postupu či rozhodnutí, které z něj vzešlo.

11. Soud shledal důvodnou druhou žalobní námitku týkající se nedostatečného zjištění skutkového stavu stran zhodnocení dopadu napadeného rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobkyně. Je třeba si uvědomit, že správní orgány při zjišťování skutkového stavu v nyní projednávané věci postupovaly nekonzistentně, a to v neprospěch žalobkyně. Zatímco v případě náležitostí nezbytných pro vyhovění žádosti správní orgány zcela správně žalobkyni s ohledem na délku řízení vyzvaly bezprostředně před vydáním prvoinstančního rozhodnutí k předestření aktuálního skutkového stavu výzvou ze dne 25. 4. 2019, při posouzení přiměřenosti vyšly bez dalšího z údajů, které žalobkyně uvedla v rámci svého výslechu již v roce 2017, aniž by v tomto směru žalobkyni dále vyslechly či vyzvaly k tvrzení aktuální poměrů. Toto pochybení přitom není pouze formálního charakteru, ale je způsobilé negativně ovlivnit její právní sféru. Soud zdůrazňuje, že otázku přiměřenosti dopadů správních rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobkyně je třeba v nyní projednávané věci hodnotit zvlášť citlivě s ohledem na extrémní délku trvání řízení o její žádosti, na které se žalobkyně nijak nepodílela (například obstrukčním jednáním). V tomto směru je třeba mít na paměti, že za téměř jednu dekádu života na území České republiky si cizinec zde může vytvořit pevné životní vazby, zatímco vztah k zemi jeho původu může být značně oslaben. K tomu ostatně zřejmě došlo i v tomto případě, neboť jak žalobkyně uvedla při soudním jednání, v důsledku úmrtí matky na Ukrajině a partnerského vztahu realizovaného na území ČR, již nemá ke své zemi původu žádný vztah a veškeré zázemí má v České republice. Správní orgány se proto z těchto důvodů budou muset otázkou přiměřenosti zabývat opakovaně, zjistí aktuální skutkový stav a při zohlednění výše uvedených výjimečných faktorů projednávané věci tuto otázku řádně vyhodnotí.

12. Vzhledem k tomu, že žaloba byla důvodná, soud napadená rozhodnutí zrušil pro nezákonnost ( ). S ohledem na zrušení napadeného rozhodnutí, soud současně vyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení ( ). Správní orgán je v dalším řízení vázán právním názorem, který soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku ( ).

VII.

Náklady řízení

13. Podle má právo na náhradu nákladů řízení žalobkyně, když měla ve věci plný úspěch. Soud jí přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.000 Kč za podanou žalobu a soudního poplatku ve výši 1.000 Kč za podaný návrh na přiznání odkladného účinku. Náhradu jiných účelně vynaložených nákladů žalobkyně nepožadovala. Žalované byla stanovena pariční lhůta, již soud vzhledem k možnostem žalované platbu realizovat považuje za přiměřenou.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozsudku. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň dne 17. srpna 2021

Mgr. Lukáš Pišvejc v.r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.