Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Ao 6/2021 - 18

4 Ao 6/2021 -

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci navrhovatelky: nezl. Z. S., zast. zákonnou zástupkyní Z. S., zast. Zuzanou Candigliota, advokátkou, se sídlem Burešova 615/6, Brno, proti odpůrci: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2, v řízení o návrhu „na zrušení části mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 16. 8. 2021 o omezení maloobchodního prodeje s účinností od 1. září“,

takto:

I. Návrh ze dne 16. 8. 2021, kterým se navrhovatelka domáhá „zrušení části mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 16. 8. 2021 o omezení maloobchodního prodeje s účinností od 1. září“, se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Návrhem ze dne 16. 8. 2021 se navrhovatelka domáhala „zrušení části mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 16. 8. 2021 o omezení maloobchodního prodeje s účinností od 1. září“ (dále jen „návrh“). V odůvodnění návrhu uvedla, že usnesením ze dne 16. 8. 2021 schválila vláda České republiky opatření, které je na jejím webu označeno shora uvedeným způsobem, zatím bez čísla jednacího. Toto mimořádné opatření podle navrhovatelky zvýhodňuje očkované osoby a naopak znevýhodňuje navrhovatelku jako neočkovanou nezletilou osobu, na kterou se vztahuje povinnost testování pro přístup k běžným službám a pro účast na běžných činnostech, a to aniž by bylo rozlišování odůvodněné, racionální a přiměřené s ohledem na skutečnost, že očkování nebrání šíření nákazy. V závěru navrhovatelka zmínila, že svůj návrh doplní o bližší argumenty následně.

[2] Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že považuje podaný návrh za předčasný.

[3] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal splnění podmínek řízení, jimiž je třeba v obecné rovině rozumět nutné podmínky, za nichž soud může jednat ve věci. V prvé řadě k nim patří podmínky na straně soudu (pravomoc a příslušnost), podmínky na straně účastníků (způsobilost k právům a procesní způsobilost) a podmínky týkající se věci (především existence návrhu). Ve správním soudnictví pak v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části podle a násl. patří k věcným podmínkám i existence opatření obecné povahy, tj. existence konečného aktu, který je způsobilý věcného přezkumu.

[4] V kontextu podaného návrhu je tímto aktem mimořádné opatření podle , o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „ “), resp. mimořádné opatření podle nebo i) , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), jehož účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku a které má celostátní působnost; takové mimořádné opatření odpůrce nařídí po předchozím souhlasu vlády (srov. a ).

[5] Obdobnou otázkou týkající se splnění podmínek řízení, za nichž může soud jednat ve věci mimořádných opatření, se již Nejvyšší správní soud zabýval ve svém usnesení ze dne 23. 8. 2021, č. j. - 17.

[6] Pátý senát Nejvyššího správního soudu v uvedeném usnesení uzavřel, že „[z]ákladním předpokladem je ovšem to, aby odpůrce v návaznosti na souhlas vlády vůbec řádným způsobem předmětné mimořádné opatření vydal, vč. jeho esenciálních náležitostí: data vydání, čísla jednacího, odůvodnění atd. V opačném případě – tedy je-li podán návrh na zrušení mimořádného opatření, s nímž sice vláda vyslovila souhlas, avšak zatím nebylo řádně vydáno (oznámeno), se jedná o právně „nedospělý“ návrh, který je podaný v jakési mezifázi schvalovacího procesu nastaveného v souvztažnosti se zákonem o ochraně veřejného zdraví. Takový návrh není a nemůže být způsobilý věcného přezkumu, neboť nelze předjímat konečný text mimořádného opatření či fakt jeho budoucího řádného vydání (v praxi nelze vyloučit ani situaci, že vláda svůj předchozí souhlas odvolá či zruší).“

[7] Usnesením ze dne 16. 8. 2021 vláda České republiky vydala „předchozí souhlas se záměrem Ministerstva zdravotnictví vydat mimořádné opatření, kterým se stanovuje omezení maloobchodního prodeje zboží a služeb a poskytování služeb, jehož návrh je uveden v příloze tohoto usnesení“. Z uvedeného je zřejmé, že tímto byl vládou vydán toliko souhlas se záměrem mimořádné opatření vydat, aniž by tím současně došlo k jeho řádnému vydání (oznámení). Ze strany navrhovatelky se tedy zjevně jedná o unáhlený postup, přičemž na její návrh nelze hledět jinak, než jako na návrh, který není způsobilý věcného přezkumu (není projednatelný).

[8] S ohledem na právě uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že se jedná o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Nejsou-li splněny podmínky řízení o podaném návrhu, v tomto případě jeho projednatelnost, a tento nedostatek podmínek řízení je neodstranitelný, není úkolem soudu toto řízení dále vést (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. - 48).

[9] Nejvyšší správní soud proto v souladu s odmítl v záhlaví označený návrh, neboť nebyly splněny podmínky řízení a tento nedostatek byl neodstranitelný.

[10] O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s věty první ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. srpna 2021

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu