Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Azs 292/2021 - 27

- 34

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyň: a) O. K., b) N., K., obě zast. JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Archangelská 1568/1, Praha 10, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 9. 2020, čj. OAM-404/ZA-ZA11-LE27-2020, v řízení o kasační stížnosti žalobkyň proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 6. 2021, čj. -22,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 25. 9. 2020 zamítl žádost žalobkyň, občanek Ukrajiny, o udělení mezinárodní ochrany. Zdůvodnil, že žádost je podle , o azylu, zjevně nedůvodná, jelikož ČR považuje Ukrajinu s výjimkou poloostrova Krym a částí Doněcké a Luhanské oblasti pod kontrolou proruských separatistů za bezpečnou zemi původu a žalobkyně neprokázaly, že v jejich případě ji za takovou zemi považovat nelze. Žalobu podanou proti rozhodnutí žalovaného městský soud zamítl.

[2] Žalobkyně (stěžovatelky) napadly rozsudek městského soudu kasační stížností. Podle stěžovatelek byly v jejich případě splněny podmínky pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12 – 14b zákona o azylu. Městský soud se podle jejich názoru nevypořádal se všemi námitkami a nezjistil správně skutkový stav věci. Stěžovatelky namítly, že městský soud nevzal v úvahu to, že vnitřní ozbrojený konflikt na Ukrajině nepolevuje na intenzitě, naopak se neustále zesiluje. Dále namítly, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný, neboť městský soud se dostatečně nevypořádal s argumentací stěžovatelek, kterou uvedly v žádosti o mezinárodní ochranu. Stěžovatelky navrhly, aby NSS napadený rozsudek zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení.

[3] Žalovaný považuje kasační stížnost za nedůvodnou. Je přesvědčen, že rozhodl v souladu s právními předpisy, odkázal na spisový materiál, vyjádření k žalobě a napadený rozsudek, a to zejména na bod 19, v němž se městský soud zabýval bezpečnostní situací na Ukrajině. Žalovaný navrhl odmítnutí kasační stížnosti pro nepřijatelnost, případně její zamítnutí.

[4] NSS konstatuje, že Ukrajina s výjimkou Krymu a částí Doněcké a Luhanské oblasti pod kontrolou proruských separatistů se ve smyslu zákona o azylu a bodu 24 , kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců, považuje za bezpečnou zemi původu. Pokud žadatel o mezinárodní ochranu pochází z bezpečné země, u které se předpokládá, že neporušuje práva vlastních občanů a dodržuje mezinárodní závazky, leží hlavní odpovědnost na prokázání opaku právě na žadateli (v poslední době např. usnesení NSS ze dne 16. 2. 2021, čj. -52).

[5] Stěžovatelky podle NSS neuvedly v žádosti o udělení mezinárodní ochrany ani v průběhu řízení žádné azylově podstatné důvody, které by se jich konkrétně týkaly. Žalovaný a následně i městský soud proto správně dovodili, že v případě stěžovatelek je Ukrajina bezpečnou zemí původu, neboť nepochází z území Ukrajiny, které za bezpečné nelze považovat (Krym a části Doněcké a Luhanské oblasti pod kontrolou proruských separatistů). Stěžovatelky pocházejí ze Zakarpatské oblasti. Žalovaný i městský soud se bezpečnostní situací na Ukrajině dostatečně zabývali a dospěli k závěru, že o vnitřní ozbrojený konflikt se jedná opravdu pouze na východě Ukrajiny. Ohledně obav stěžovatelek z jednání mužů, kteří se vrátili z bojů na východě Ukrajiny a mají dle slov stěžovatelek narušenou psychiku a dělají ve městech nepořádek, žalovaný i městský soud konstatovali, že stěžovatelky neměly konkrétní problémy, a pokud by je měly, mohly se obrátit na orgány státní moci, jež by jim poskytly případně ochranu

[6] Podle NSS se žalovaný i městský soud s ohledem na důvody zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu dostatečně zabývali argumentací stěžovatelek (k otázce nepřezkoumatelnosti viz např. rozsudky NSS ze dne ze dne 18. 10. 2005, čj. -73, č. 787/2006 Sb. NSS, ze dne 8. 4. 2004, čj. -74; a ze dne 4. 12. 2003, čj. -75, č. NSS). Ukrajina je z většiny považována za bezpečnou zemi původu. Vzhledem k tomu, že stěžovatelky pocházejí z bezpečné části, mohl se žalovaný a městský soud zabývat pouze tím, zda stěžovatelky prokázaly opak. Žalovaný i městský soud vzali v úvahu důvody, pro které se nemohou stěžovatelky podle svého tvrzení vrátit na Ukrajinu (viz bod 5 tohoto rozhodnutí, v podrobnostech napadený rozsudek a rozhodnutí žalovaného), a věnovali se jim přezkoumatelným způsobem.

[7] Ve věci nevyvstala žádná právní otázka, která by doposud nebyla judikaturou jednotně řešena, ani taková otázka, kterou by bylo třeba řešit odlišně; nedošlo ani k podstatným vadám řízení, které by přijatelnost kasační stížnosti založily, proto NSS kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost podle (usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. -39, č. 933/2006 Sb. NSS). O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci podle a (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. -33, body 51–53). Stěžovatelky úspěch neměly, proto nemají právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému nevznikly žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. srpna 2021

Ondřej Mrákota

předseda senátu