Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 A 72/2020 - 37

3

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Ivony Šubrtové ve věci

žalobce: M. E. N.

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

odbor azylové a migrační politiky, oddělení pobytového správního řízení

Hradec Králové, Ulrichovo náměstí 810

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 6. 2020, čj. OAM-20868-11/ZM-2020,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Věc se postupuje Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců k vyřízení odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 24. 6. 2020, čj. OAM-20868-11/ZM-2020.

III. Žalobci se vrací soudní poplatek za řízení ve výši 3.000 Kč.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou napadeným rozhodnutím zamítl žalovaný ve smyslu ustanovení ve spojení s a s , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), žádost žalobce o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty z toho důvodu, že žalobce byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu.

2. Krajský soud se předně zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky řízení podle , (dále jen „ “). Zjistil, že žalobu nemůže věcně projednat, a to z následujících důvodů.

3. Dle ustanovení se lze ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Jedná se o projev zásady subsidiarity soudního přezkumu. Řízení ve správním soudnictví je totiž koncipováno až jako následný prostředek ochrany veřejných subjektivních práv, který by neměl nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy. Žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle a násl. tak lze napadat přímo rozhodnutí správního orgánu prvního stupně jen tehdy, je-li výjimečně správní řízení konstruováno jako jednostupňové. Není-li tomu tak, potom má nevyčerpání dostupných řádných opravných prostředků žalobcem za následek nepřípustnost žaloby.

4. Žalobce napadl shora specifikované rozhodnutí žalovaného, které je rozhodnutím správního orgánu prvního stupně. Žalobce byl bezpochyby veden poučením uvedeným ve zmíněném rozhodnutí, neboť žalovaný zde výslovně uvedl, že odvolání proti tomuto rozhodnutí nelze podat, přičemž odkázal na § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců. Uvedené poučení však není správné.

5. Dle ustanovení § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců nabývají rozhodnutí Ministerstva vnitra vydaná z důvodů zde taxativně vyjmenovaných právní moci jejich oznámením (v předmětném výčtu je zahrnuto také ustanovení § 37 odst. 1 písm. a/ zákona o pobytu cizinců aplikované v žalobcově případě). Již Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 8. 2020, čj. -21, konstatoval, že „ze samotného textu novelizovaného § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců nelze vyloučení odvolání dovodit. Úvahy vycházející z právní teorie, že rozhodnutí v právní moci nelze napadat řádným opravným prostředkem (formální aspekt právní moci), na které stěžovatel poukazuje v kasační stížnosti, jsou sice obecně platné, avšak nemohou překonat situaci nastolenou zvláštní právní úpravou, k níž došlo neuváženým zásahem zákonodárce do zákona o pobytu cizinců a která s ohledem na znění § 170b odst. 1 zákona o pobytu cizinců ve svých důsledcích znamená připuštění odvolání i proti těmto pravomocným rozhodnutím. Úvahám stěžovatele, že novela sice nevyloučila právo na odvolání výslovně, ale fakticky ano, nelze přitakat, neboť právo na odvolání opírající se o výslovné znění § 170b odst. 1 zákona o pobytu cizinců nemůže být popřeno textem § 168 odst. 3 zákona, jehož znění o odvolání vůbec nepojednává.“

6. Krajský soud se se shora uvedeným závěrem ztotožňuje. Přestože tedy zákonodárce zřejmě měl v úmyslu řádný opravný prostředek v daném případě vyloučit, novela zákona o pobytu cizinců provedená pouze stanoví, že u rozhodnutí podle cit. zákona dochází k nabytí právní moci oznámením. V zákoně o pobytu cizinců ale explicitní úprava vyloučení odvolání chybí. Ustanovení zákona o pobytu cizinců naopak stanoví, že proti rozhodnutí ministerstva lze podat odvolání ke komisi (Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců) bez upřesnění, že se musí jednat pouze o nepravomocná rozhodnutí. Ačkoliv tedy napadené rozhodnutí nabylo podle téhož zákona právní moci oznámením, ze žádného zákonného ustanovení již neplyne, že odvolání proti takovémuto rozhodnutí není přípustné. Má-li však být možnost uplatnění řádného opravného prostředku ve správním řízení vyloučena, což dle Ústavního soudu není protiústavní (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. , dle něhož absence dvojinstančního řízení bez dalšího nemá za následek protiústavnost v případě explicitní úpravy správního řízení), musí být toto vyloučení dvojinstančnosti výslovně upraveno. S formulací „odvolání není proti tomuto rozhodnutí přípustné“ přitom , který v mnoha případech dvojinstančnost správního řízení vylučuje, běžně pracuje (srov. např. , , a další). Kromě gramatického výkladu tak pro závěr, že ustanovení zákona o pobytu cizinců uplatnění řádného opravného prostředku nevylučuje, svědčí rovněž výklad systematický. Je tak nutno dospět k závěru, že navzdory původnímu úmyslu zákonodárce umožňuje novela zákona o pobytu cizinců podání „řádného“ opravného prostředku proti „pravomocnému“ rozhodnutí.

7. V předmětné věci jsou tak dány podmínky pro postup dle ustanovení , dle kterého platí, že podá-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému. Byl-li návrh podán včas u soudu, platí, že opravný prostředek byl podán včas.

8. Krajský soud z uvedených důvodů rozhodl, že žaloba se odmítá (výrok I.) a že věc se postupuje Komisi pro rozhodování ve věcech cizinců k vyřízení odvolání proti napadenému rozhodnutí žalovaného (výrok II.).

9. Krajský soud rozhodl o odmítnutí žaloby před prvním jednáním ve věci, žalobce tak má právo na vrácení soudního poplatku za řízení ( , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Krajský soud proto rozhodl, že žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 3.000 Kč (výrok III.). Uvedená částka bude žalobci vrácena z účtu krajského soudu. Lze dodat, že soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě se žalobci nevrací, neboť soud již o této žádosti rozhodl.

10. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům ( ).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 21. července 2021

JUDr. Jan Rutsch v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. S.