Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
58 Ad 11/2021 - 23.pdf
PDF · 0 B
No categories available
58 Ad 11/2021 - 23
Žaloba a její posouzení
12. Žalobce proti dopisu ze dne 20. 4. 2021 brojí žalobou podanou u soudu dne 24. 6. 2021. Namítá, že koordinační nařízení upravuje postoupení žádosti výlučně ve vztahu k rodinným dávkám, prováděcí nařízení pak tuto možnost rozšiřuje o dávky v invaliditě. Nařízení však neumožňují postoupit žádost o příspěvek na péči. Ostatně ani ministerstvo neodkázalo na konkrétní ustanovení nařízení, které by ho k tomu opravňovalo. Postoupit žádost o příspěvek na péči orgánu jiného členského státu neumožňuje ani správní řád . Podle žalobce není příspěvek na péči dávkou v nemoci, jak tvrdí ministerstvo, a není tak dávkou koordinovanou podle nařízení. Podle čl. 3
odst. 5 písm. a) se totiž koordinační nařízení neuplatní na sociální a zdravotní pomoc. Vůči žalobci jako osobě ekonomicky neaktivní (důchodci) je třeba uplatňovat právní předpisy státu, ve kterém má trvalé bydliště, tedy České republiky. Žalobce navrhuje, aby soud předložil uvedené otázky k posouzení SDEU.
13. Soud se i v nynější věci musel zabývat otázkou, zda napadené rozhodnutí není vyloučeno ze soudního přezkumu. Z tohoto hlediska jsou relevantní následující ustanovení soudního řádu správního :
14. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. s. ř. s. , nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.
15. Podle § 68 písm. a) s. ř. s. s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.
16. Podle § 46 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. podal-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému. Byl-li návrh podán včas u soudu, platí, že opravný prostředek byl podán včas.
17. Soud předesílá, že již v předchozím usnesení předestřel jednoznačný právní názor na to, jak by měly správní orgány za dané procesní situace postupovat. Soud při posouzení nynější žaloby neshledal žádný důvod, pro který by se měl v nynější věci od svých dříve vyslovených závěrů odchýlit. Je naopak přesvědčen, a to zejména s ohledem na principy předvídatelnosti a právní jistoty účastníků řízení, že je z nich třeba plně vyjít i při posouzení této žaloby.
18. Jak vyplývá z předchozího rozhodnutí v žalobcově věci, v případě, kdy správní orgán dospěje k závěru o své mezinárodní nepříslušnosti k projednání žádosti, je namístě, aby vydal analogicky podle § 12 správního řádu usnesení o postoupení věci. Je zjevné, že žalovaný nepostupoval přesně v souladu s tímto právním názorem. To je nicméně dáno tím, že žalobou napadené sdělení bylo vydáno měsíc před předchozím usnesením a názor soudu tak v té době nemohl být žalovanému znám. Soud má proto za to, že kroky žalovaného je třeba vykládat v maximální možné míře v souladu s tímto právním názorem tak, aby byla žalobci zajištěna efektivní soudní ochrana.
19. Z postupu žalovaného vyplývá, že žádné formalizované rozhodnutí označené jako usnesení
o postoupení věci nevydal. Podle soudu je však nutno za takový akt (kterým fakticky k postoupení věci došlo) považovat právě žalobou napadené sdělení. Ze sdělení je zjevné, že jeho adresátem je žalobce, kterému bylo taky řádně oznámeno. Byť sdělení není formálně rozděleno na výrokovou část a odůvodnění, lze z něj bez větších obtíží seznat, jak žalovaný rozhodl – tedy, že žádost byla postoupena Ministerstvu práce a sociálnych vecí a rodiny SR. Sdělení pak obsahuje též odůvodnění tohoto postupu. Sdělení bylo vydáno v rámci formalizovaného postupu, tedy v řízení o žalobcově žádosti (které bylo zahájeno právě podáním žádosti a postoupením věci na Slovensko bylo ukončeno). Není současně pochyb o tom, že sdělení je úkonem orgánu veřejné správy učiněným právě při výkonu veřejné správy. Konečně, jak již soud konstatoval ve svém předcházejícím rozhodnutí, jde o úkon způsobilý závažně zasáhnout do žalobcovy právní sféry. Soud proto shrnuje, že napadené sdělení je nutno z hlediska materiálně-formálního vnímat jako rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. (srov. např. usnesení rozšířeného senátu ze dne 10. 7. 2018, č. j. 9 As 79/2016 – 41, a v něm vymezené materiální a formální znaky rozhodnutí).
20. Soud však musí současně připomenout, že ve svém předchozím usnesení vysvětlil, že rozhodnutí o postoupení žádosti příslušnému členskému státu podle koordinačního nařízení (na rozdíl od „standardního“ usnesení o postoupení podle § 12 správního řádu ) je nutno zajistit vyšší procesní standard, a to tím, že nebude pouze poznamenáno do spisu, ale bude zasláno přímo žadateli a bude proti němu přípustné odvolání (§ 76 odst. 5 věta poslední a contrario). Z postupu žalovaného je zřejmé, že sdělení (materiálně rozhodnutí o postoupení žádosti příslušnému členskému státu) skutečně pouze nepoznamenal do spisu, ale zaslal jej přímo žalobci. Za takové situace bylo proti zaslanému sdělení přípustné odvolání, které byl současně žalobce povinen vyčerpat jako řádný opravný prostředek před podáním správní žaloby. Neučinil-li tak, je nutno mít podanou žalobu za nepřípustnou pro nevyčerpání řádných opravných prostředků.
21. Je nicméně nutno zohlednit, že v napadeném rozhodnutí poučení o opravném prostředku zcela chybělo. Žalobce proto, veden tímto nesprávným poučením (k tomu srov. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2015, č. j. 48 A 32/2015 – 40), brojil proti rozhodnutí žalovaného přímo žalobou, aniž by předtím podal odvolání.
22. Za takové situace proto soud žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s. s. ř. s. odmítl (výrok I.) a věc podle § 46 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. postoupil k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému (výrok II.). Tím je Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je příslušné k vyřízení opravného prostředku (odvolání) proti napadenému rozhodnutí žalovaného (srov. § 28 odst. 1 zákona o sociálních službách). Návrh byl u soudu podán včas, platí proto, že byl včas podán též opravný prostředek (§ 46 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. in fine; k tomu srov. usnesení NSS ze dne 13. 5. 2004, č. j. 7 A 25/2001 – 59, č. 331/2004 Sb. NSS).
23. Výrokem III. soud rozhodl o nákladech řízení, a to v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Praha 23. července 2021
Lenka Bursíková, v.r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje: Z. V.