Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 Az 26/2021 - 29

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

žalobce: M. K.

st. příslušnost Ukrajina

t. č. pobytem v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, Vyšní Lhoty 234,

739 51 Vyšní Lhoty

zastoupený Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem

sídlem Purkyňova 6, 702 00 Ostrava

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR

sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí ze dne 10. 5. 2021 č. j. OAM-61/LE-VL12-VL18- PS-2021, o zajištění v zařízení pro zajištění cizinců

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna advokáta Mgr. Ladislava Bárty se určuje částkou 6 800 Kč, která mu bude proplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 10. 5. 2021 č. j. OAM-61/LE-VL12-VL18- PS-2021 byl žalobce zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců ve smyslu ust. o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) a podle odst. 5 téhož ustanovení byla stanovena doba trvání tohoto zajištění do 25. 8.2021. Žalovaný vycházel ze zjištění, že žalobce dne 7. 5. 2021 podal žádost o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky poté, kdy byl rozhodnutím Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Hlavního města Prahy, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort Praha ze dne 2. 5. 2021 zajištěn za účelem realizace správního vyhoštění. Žalobce přitom poprvé požádal o mezinárodní ochranu dne 29. 6. 2020 a řízení o této žádosti bylo ukončeno 11. 2. 2021 rozhodnutím Nejvyššího správního soudu odmítnutím kasační stížnosti pro její nepřijatelnost s nabytím právní moci dne 15. 2. 2021. Jsou tedy oprávněné důvody se domnívat, že žádost o udělení mezinárodní ochrany byla jím podána s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl žalobce požádat o udělení mezinárodní ochrany již dříve. Podle názoru žalovaného by v případě žalobce nebylo účinné uplatnění zvláštního opatření podle ustanovení .

2. Žalobce podal proti shora uvedenému rozhodnutí žalobu ze dne 12. 5. 2021, kterou nijak blíže neodůvodnil a zároveň požádal, aby mu pro toto řízení byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Jeho žádosti Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16. 6. 2021 č. j. -14 vyhověl a zároveň ustanoveného právního zástupce vyzval k doplnění podané žaloby. Právní zástupce podáním ze dne 23. 6. 2021 doplnil žalobu žalobce tak, že žalovaný nesprávně a nedostatečně posoudil možnost uložení zvláštních opatření podle ust. . Své rozhodnutí o zajištění žalobce žalovaný zdůvodnil pouze obecnými skutečnostmi, které neodpovídaly konkrétní situaci žalobce. Právní zástupce poukázal na preambule Směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2013/33/EU zdůrazňující, že zajištění žadatelů o mezinárodní ochranu by mělo být pouze v jasně vymezených výjimečných případech stanovených touto směrnicí a v souladu se zásadami nezbytnosti a přiměřenosti, pokud jde o způsoby a účel zjištění. Důvody umožňující zajištění cizince nejsou v naprosté většině případů totožné s důvody znemožňující využití zvláštních opatření podle a žalovaný je povinen se vypořádat logickým a přezkoumatelným způsobem s důvody nemožnosti využití zvláštních opatření se zřetelem k žalobcově pobytové historii. Žalovaný nedostal této povinnosti, neboť se nijak nezabýval specifickými okolnostmi žalobcova případu, v důsledku čehož je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné. Žalobce od počátku spolupracoval s policií a sdělil veškeré pravdivé údaje. Jelikož je žadatelem o mezinárodní ochranu v České republice, má zde zájem zůstat, a proto i dodržovat právní předpisy. Vyloučení uložení zvláštních opatření podle je podle něj nepřesné, jelikož by byl schopen se hlásit u policie a stále s ní spolupracovat. Žalobce proto navrhoval, aby napadené rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

4. Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalované ze dne 10. 5. 2021 č. j. OAM-61/LE-VL12-VL18- PS-2021 a z obsahu připojeného správního spisu žalovaného a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Krajský soud přitom přezkoumal napadené rozhodnutí podle a násl. , (dále jen „ “), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí ( a 2 ).

5. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z předloženého správního spisu žalovaného vzal v daném případě krajský soud za prokázání následující skutečnosti:

- rozhodnutím Krajského ředitelství policie Hlavního města Prahy, odborem cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort ze dne 23. 6. 2020 č. j. KRPA-162693-16/ČJ-2020-000022-ZSV bylo žalobci uděleno správní vyhoštění podle ust. , 4 a 9 , o pobytu cizinců na území České republiky a doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské Unie byla stanovena na dobu tří roků. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že žalobci bylo již v minulosti vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění na dobu jednoho roku z území členských států Evropské Unie, které nabylo právní moci dne 22. 3. 2019 a bylo vykonatelné od 12. 4. 2019; žalobce však přesto zůstal na území České republiky a toto rozhodnutí nerespektoval;

- rozhodnutím Krajského ředitelství policie Hlavního města Prahy, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort ze dne 2. 5. 2021 č. j. KRPA-108527-12/ČJ-2021-000022-ZZC byl žalobce zajištěn za účelem správního vyhoštění. Do protokolu o podání vysvětlení dne 2. 5. 2021 uvedl mimo jiné, že do České republiky přicestoval někdy před třemi lety, přesně si to nepamatuje. V České republice požádal o azyl a 16. 4. 2021 měl odcestovat do Havířova do azylového střediska, na což neměl peníze na jízdenku. Bydlí v X v karavanu, který patří jednomu Čechovi, u kterého bydlí, a když je práce, tak pro něj pracuje. Je si vědom toho, že dostal vyhoštění na tři roky, avšak nevycestoval, z důvodu nedostatku peněz na cestu do Havířova, kde by dostal informace a náhradní cestovní doklad;

- dne 7. 2. 2021 podal žalobce v pořadí již druhou žádost o udělení mezinárodní ochrany. V rámci poskytnutí údajů k této žádosti uvedl stejné důvody jako u své žádosti první, kterou podal dne 29. 6. 2020 a která byla rozhodnutím žalovaného ze dne 22. 7. 2020 zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle ust. .

6. Dle ust. ministerstvo může v případě nutnosti rozhodnout o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců, nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření, jestliže byla žádost o udělení mezinárodní ochrany podána v zařízení pro zajištění cizinců a existují oprávněné důvody se domnívat, že žádost o udělení mezinárodní ochrany byla podána pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle Evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve.

7. Podle ust. § 47 odst. 1 téhož zákona se zvláštním opatřením rozumí rozhodnutím ministerstva uložená povinnost žadatele o udělení mezinárodní ochrany zdržovat se v pobytovém středisku určeném ministerstvem nebo osobně se hlásit ministerstvu v době ministerstvem stanovené.

8. Krajský soud přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí žalovaného toliko v rámci žalobních bodů v souladu s dispoziční zásadou vyplývající z ust. věty první V napadeném rozhodnutí přitom nezjistil takové vady, k nimž by byl povinen přihlédnout i bez návrhu nebo které by způsobovaly jeho nicotnost (ust. ).

9. V doplnění žaloby učiněném v podání právního zástupce žalobce dne 23. 6. 2021 byla v podstatě vznesená jediná zásadní žalobní námitka spočívající v tom, že žalovaný nesprávně a nedostatečně posoudil možnost uložení zvláštních opatření podle ust. . S žalobcem lze nepochybně souhlasit, co se týče odkazu na preambule Směrnice Evropského a Rady EU č. 2013/33/EU a shora citované ust. . Je zcela nepochybné, že zajištění cizince znamená citelný zásad do základních práv jednotlivce na nedotknutelnost jeho osoby a na osobní svobodu tak, jak garantuje a d. Jde tedy o zásah, který je přípustný jen za podmínek stanovených zákonem a v souladu s ústavním pořádkem. V projednávané věci byl žalobce napadeným rozhodnutí zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců ve smyslu ust. . Podmínky tohoto zajištění obsahuje výše citované zákonné ustanovení a předpokladem takového zajištění je, že vůči cizinci nelze uplatnit zvláštní opatření podle ust. , tedy proto, že existují oprávněné důvody se domnívat, že žádost o udělení mezinárodní ochrany byla podána pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle Evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve. Ze správního spisu v daném případě vyplynulo, že žalobci bylo uděleno správní vyhoštění rozhodnutím, které nebylo právní moci dne 22. 3. 2019; toto rozhodnutí nerespektoval, území České republiky neopustil a svůj pobyt se snažil realizovat udělením mezinárodní ochrany podanou žádostí dne 29. 6. 2020, která byla zamítnuta rozhodnutím žalovaného jako zjevně nedůvodná podle . Taktéž po opětovném uložení správního vyhoštění shora citovaným rozhodnutím ze dne 23. 6. 2020, po zajištění v zařízení pro zajištění cizinců, podal opětovnou žádost o udělení mezinárodní ochrany dne 7. 5. 2021. Za těchto okolností je podle názoru krajského soudu vyloučeno použití mírnějších prostředků, neboť zvláštní opatření podle předpokládá, že se žadatel o mezinárodní ochranu těmto zvláštním opatřením podřídí a že je bude dodržovat a že je důvodné se tak domnívat, že jejich uložení bude dostatečné k zabezpečení jeho účasti jakožto žadatele o udělení mezinárodní ochrany v řízení ve věci mezinárodní ochrany. Krajský soud tedy souhlasí se závěrem žalovaného, že použití zvláštních opatření podle ust. by v případě žalobce nebylo účinné; rozhodnutí žalovaného v této části nepovažuje za nepřezkoumatelné z důvodu obecnosti a neposouzení individuálního případu žalobce. V odůvodnění svého rozhodnutí žalovaný výslovně poukázal na pobyt žalobce na území České republiky bez platného oprávnění k pobytu a maření rozhodnutí o správním vyhoštění. Rovněž poukázal na skutečnost, že žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany až po zadržení Policií ČR a že tedy existují oprávněné důvody se domnívat, že tato žádost byla podána pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění nebo je pozdržet.

10. Ze shora uvedených důvodů krajský soud v souladu s ust. žalobu jako nedůvodnou zamítl.

11. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v tomto řízení úspěch neměl a žalovanému žádné prokazatelné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly (ust. ).

12. Ustanovenému právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna za jeho zastupování v rozsahu dvou úkonů právní služby po 3 100 Kč a dvou režijních paušálů po 300 Kč, celkem tedy 6 800 Kč v souladu s ust. , a vyhl. č. , ve znění pozdějších předpisů.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu..

Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel nebo zástupce nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 26. července 2021

JUDr. Petr Indráček

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje