Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 161/2021 - 47

[6] Stěžovatel tak měl postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany pouze do skončení řízení o žalobě před městským soudem. Jeho kasační stížnost proti rozhodnutí městského soudu o zamítnutí žaloby sice má ze zákona odkladný účinek (§ 32 odst. 5 zákona o azylu), to ovšem neznamená, že by stěžovateli v této fázi soudního přezkumu náleželo rovněž postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany ve smyslu výše citovaného § 2 odst. 1 písm. b) zákona o azylu. Je však oprávněn po dobu řízení o kasační stížnosti setrvat na území ČR (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2020, sp. zn. ).

[7] Cizinec je tedy v rámci řízení o kasační stížnosti oprávněn pobývat na území ČR, a to na základě potvrzení o strpění na území dle § 78b zákona o azylu. Podle § 78b odst. 1, věty první zákona o azylu ministerstvo na žádost cizince rozhodne o jeho strpění na území na dobu nezbytně nutnou, pokud cizinec předložil náležitosti uvedené v odstavci 4. O strpění na území vydá ministerstvo cizinci potvrzení o strpění na území, ve kterém vyznačí dobu strpění na území.“ Podle odstavce 4 tohoto ustanovení je cizinec povinen k žádosti o strpění na území nebo prodloužení doby strpění na území a) předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, b) předložit doklad o včas podané kasační stížnosti s návrhem na přiznání odkladného účinku nebo při prodloužení doby strpění doklad o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti a doklad o tom, že řízení o podané kasační stížnosti dosud pravomocně neskončilo, a c) doložit adresu místa hlášeného pobytu na území.

[8] Stěžovatel tedy má prostředky, jak si zajistit další legální pobyt na území do doby pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud nemůže žalovanému uložit, aby stěžovateli vydal průkaz žadatele o mezinárodní ochranu, neboť stěžovatel tímto žadatelem již není, jak bylo vysvětleno výše. To ovšem samo o sobě nemá vliv na právo stěžovatele setrvat na území po dobu řízení o kasační stížnosti.

[9] Nejvyšší správní soud k tomu doplňuje, že na věc nemá vliv argumentace stěžovatele ohledně doručování napadeného rozsudku městského soudu. Nastolené otázky mají vliv na posouzení včasnosti kasační stížnosti a přímo tak nesouvisí s otázkou dalšího legálního pobytu stěžovatele v České republice. Včasnost kasační stížnosti je jednou z podmínek řízení, kterou Nejvyšší správní soud zkoumá předtím, než přistoupí k meritornímu posouzení případu. V případě opožděné kasační stížnosti je tato dle , ve spojení s usnesením odmítnuta. Pokud je kasační stížnost shledána včasnou, může zdejší soud – za splnění dalších procesních podmínek řízení – přistoupit k vlastnímu věcnému přezkumu napadeného rozhodnutí. Soudu nyní nepřísluší, aby se v usnesení o předběžném opatření zabýval včasností stěžovatelem podané kasační stížnosti; ostatně takové posouzení by nemělo na rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření žádný vliv. I pokud by Nejvyšší správní soud shledal tvrzené vady v postupu městského soudu při doručování napadeného rozsudku, znamenalo by to pouze, že rozsudek byl stěžovateli řádně doručen až dne 19. 5. 2021, kdy si jej osobně převzal. To by pak mělo vliv na určení, zda byla kasační stížnost stěžovatele podána v zákonné dvoutýdenní lhůtě po doručení rozhodnutí ( ). Na skutečnosti, že po skončení řízení o žalobě (tedy nejpozději po 19. 5. 2021) již stěžovateli nesvědčí postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany, by takové úvahy či zjištění nic nezměnily.

[10] Na základě popsaných skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro vydání stěžovatelem požadovaného předběžného opatření nejsou za daného stavu splněny. Nezbylo mu proto, než tento návrh zamítnout.

[11] Nad rámec výše uvedeného kasační soud dodává, že o předběžném opatření rozhodoval, aniž by byl stěžovatel zastoupen advokátem ve smyslu Samotný návrh na vydání předběžného opatření však byl stěžovatelem řádně zdůvodněn, navíc stěžovatel v něm soud žádal o urychlené vyřízení věci. O návrhu stěžovatele na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti tak bude rozhodnuto následně v samostatném usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 29. července 2021

JUDr. Tomáš Rychlý

předseda senátu