Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

65 A 24/2020 - 39

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Barbory Berkové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Michala Jantoše ve věci

žalobce: A. K. M. Y., narozený dne X

státní příslušnost Egyptská arabská republika

bytem X

zastoupený advokátem JUDr. Marošem Matiaškem, LL.M.

sídlem Ovenecká 78/33, 170 00 Praha

proti

žalovanému: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců

sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2020, č. j. X, ve věci povolení k trvalému pobytu,

takto:

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2020, č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 13 200 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce advokáta JUDr. Maroše Matiaška, LL.M., sídlem Ovenecká 78/33, 170 00 Praha.

Odůvodnění:

A. Vymezení věci, žaloba, vyjádření žalovaného

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal původně zrušení rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 27. 1. 2020, č. j. X, kterým byla zamítnuta jeho žádost o vydání povolení k trvalému pobytu podle o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl jako nepřípustné. S ohledem na skutečnost, že v případě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je žalovaný určen kogentním ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a že žalobce svou žalobu podal až poté, co vyčerpal řádné opravné prostředky, jednal soud jako s žalovaným s Komisí pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, nikoliv s Ministerstvem vnitra (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. -56).

2. Žalobce v žalobě předně zrekapituloval průběh správního řízení a namítal, že závěr žalovaného o tom, že žalobce představuje nebezpečí pro veřejný pořádek, nemůže obstát. Žalobce též namítal, že zamítnutím jeho žádosti došlo k nepřiměřenému zásahu do jeho rodinného a soukromého života ve smyslu čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

3. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že je mu známa aktuální rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu ohledně přípustnosti odvolání proti rozhodnutím uvedeným v . Své rozhodnutí však vydal v době, kdy tato otázka ještě nebyla vyřešena.

B. Skutečnosti vyplývající ze správního spisu

4. Ze správního spisu soud pro účely soudního přezkumu zjistil, že žalobce podal dne 2. 12. 2019 Ministerstvu vnitra žádost o vydání povolení k trvalému pobytu na území podle . Ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 27. 1. 2020, č. j. X žádost zamítlo podle pro důvodné nebezpečí, že by žalobce mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek. Proti tomuto rozhodnutí brojil žalobce včasným odvoláním, které žalovaný svým rozhodnutím zamítl pro nepřípustnost.

C. Posouzení věci krajským soudem

5. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů dle napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného ( ), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Krajský soud rozhodl bez jednání podle

6. Podle platí, že „ministerstvo žádost o povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek“.

7. Z ustanovení vyplývá, že rozhodnutí ministerstva vydané z důvodu uvedeného v nabývá právní moci jeho oznámením.

8. Žalobce v podané žalobě setrval na svém právním názoru, že v jeho případě nebyl naplněn důvod pro zamítnutí jeho žádosti podle . Z žaloby tak implicitně vyplývá, že zpochybnil rozhodnutí žalovaného, který jeho odvolání zamítl jako nepřípustné podle a jeho námitkami se věcně nezabýval.

9. Přípustností odvolání proti rozhodnutím uvedeným v se již Nejvyšší správní soud několikrát zabýval a např. v rozsudku ze dne 20. 8. 2020, č. j. -21 dospěl k závěru, že „ze samotného textu novelizovaného zákona o pobytu cizinců nelze vyloučení odvolání dovodit. Úvahy vycházející z právní teorie, že rozhodnutí v právní moci nelze napadat řádným opravným prostředkem (formální aspekt právní moci), na které stěžovatel poukazuje v kasační stížnosti, jsou sice obecně platné, avšak nemohou překonat situaci nastolenou zvláštní právní úpravou, k níž došlo neuváženým zásahem zákonodárce do zákona o pobytu cizinců a která s ohledem na znění zákona o pobytu cizinců ve svých důsledcích znamená připuštění odvolání i proti těmto pravomocným rozhodnutím. Úvahám stěžovatele, že novela sice nevyloučila právo na odvolání výslovně, ale fakticky ano, nelze přitakat, neboť právo na odvolání opírající se o výslovné znění zákona o pobytu cizinců nemůže být popřeno textem zákona, jehož znění o odvolání vůbec nepojednává“. Nejvyšší správní soud vyloučil, že by v uvedeném případě existoval prostor pro dotváření práva výkladem v důsledku existence mezery v právu, poukázal na subsidiaritu správního soudnictví a upozornil, že „v případech, kdy zákonodárce zamýšlel vyloučit odvolání, učinil tak na řadě míst výslovně užitou formulací ''odvolání není proti tomuto rozhodnutí přípustné''. Skutečnost, že stěžovatel tato jiná řízení s citovanou formulací výslovného vyloučení odvolání považuje za odlišná od pobytové problematiky, nemají žádný vliv na logický závěr (…), že pokud zákonodárce chce vyloučit odvolání, umí tak učinit a činí tak výslovně právě prostřednictvím výše citované formulace. Pohybujeme-li se při výkladu právního textu a hledání jeho významu stále v tomtéž zákoně, adresát právní normy může očekávat, že racionální zákonodárce vyjádří stejný záměr stejnými výrazovými prostředky“. V podrobnostech zdejší soud odkazuje na odůvodnění citovaného rozsudku, od jehož závěrů (následovaných v rozsudcích ze dne 2. 9. 2020, č. j. -27, ze dne 3. 9. 2020, č. j. - 15, ze dne 25. 9. 2020, č. j. - 43, nebo ze dne 1. 10. 2020, č. j. - 29) se nemá důvod v nyní projednávané věci odchýlit.

10. S ohledem na tento právní závěr měl žalovaný věcně vypořádat žalobcovy námitky. Pokud tak neučinil a zamítl odvolání žalobce jako nepřípustné, zatížil své rozhodnutí vadou, která mohla mít vliv na jeho zákonnost. Proto je nutné jej zrušit.

D. Závěr a náhrada nákladů řízení

11. Vzhledem k výše uvedenému krajský soud podle a odst. 4 zrušil rozhodnutí žalovaného a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Žalovaný je v dalším řízení vázán právním názorem zaujatým krajským soudem ( ).

12. Žalovaný v dalším řízení věcně přezkoumá rozhodnutí ministerstva ze dne 27. 1. 2020, č. j. OAM-18108-10/TP-2019 a vypořádá se s uplatněnými námitkami.

13. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle tak, že žalovaný byl s ohledem na úspěch žalobce ve věci zavázán k náhradě žalobcem účelně vynaložených nákladů. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 000 Kč, dále ve 3 úkonech právní služby zástupce žalobce v podobě přípravy a převzetí zastoupení, podání žaloby a replice žalobce ze dne 20. 5. 2020, přičemž odměna za jeden úkon právní služby činí podle ve spojení s advokátního tarifu 3 100 Kč, celkem tedy 9 300 Kč. K tomu žalobci náleží za každý úkon právní služby paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč podle advokátního tarifu (zástupce žalobce neprokázal, že by byl plátcem DPH). Celkové náklady žalobce činí 13 200 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu.

Stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Olomouc 21. června 2021

Mgr. Barbora Berková v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje M. N.