Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Aprk 11/2021 - 79

pokračování Aprk 11/2021 - 80

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: Mgr. L. H., proti žalovanému: předseda Krajského soudu v Plzni, se sídlem Veleslavínova 21/40, Plzeň, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle , o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů,

takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Návrhem ze dne 4. 6. 2021 (včetně doplnění ze dne 7. 6. 2021), který byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen dne 17. 6. 2021, se žalobce (dále též „navrhovatel“) domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu podle , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), a to nařízení ústního jednání v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze (dále také „ “) pod sp. zn. .

[2] Žalobce má za to, že v dotčeném řízení dochází na straně krajského soudu k průtahům, neboť ani po osmi měsících od zahájení řízení ve věci nenařídil ústní jednání. Jedná se přitom o přednostní věc – zásahovou žalobu, která je svým významem zásadní, neboť se týká práva na ústnost a bezprostřednost soudního jednání. V důsledku nepřiměřené délky řízení narůstají negativní dopady nezákonného zásahu do sféry žalobce, včetně práva na svobodný výkon advokacie.

[3] se k obsahu návrhu vyjádřil s tím, že jej považuje za nedůvodný. Nejvyšší správní soud mu věc přikázal k projednání dne 18. 1. 2021, přičemž spis mu byl doručen až dne 4. 2. 2021. Následně soud provedl všechny procesní úkony, které jsou nezbytným předpokladem meritorního projednání věci. S ohledem na aktuální stav agendy předpokládá nařízení ústního jednání v září.

[4] Ze soudního spisu sp. zn. soud zjistil, že navrhovatel podal dne 14. 10. 2020 žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného. Usnesením ze dne 18. 1. 2021, č. j. - 23, Nejvyšší správní soud přikázal věc k vyřízení v Praze. Po předání spisu soud učinil přípravné procesní úkony – zejména dne 11. 2. 2021 vyzval navrhovatele k zaplacení soudního poplatku, následně dne 3. 3. 2021 vydal „výzvu a poučení žalovaného o právech a povinnostech“. Dne 9. 4. 2021 obdržel soud vyjádření žalovaného, které dne 14. 4. 2021 přeposlal navrhovateli. Dne 22. 4. 2021 zaslal navrhovatel soudu repliku k vyjádření žalovaného, kterou soud následujícího dne zaslal žalovanému. Dne 18. 5. 2021 se navrhovatel na soud obrátil s dotazem, kdy bude ve věci nařízeno ústní jednání, na nějž soud odpověděl dne 26. 5. 2021 s tím, že jednání pravděpodobně nařídí po skončení letních prázdnin.

[5] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v d.

[6] V projednávané věci se však věcí zabýval bezprostředně poté, co mu ji Nejvyšší správní soud přikázal k projednání, a v přiměřené lhůtě činil všechny nezbytné úkony – především účastníky řízení řádně poučil, vyzval navrhovatele k zaplacení soudního poplatku a přeposlal účastníkům podání protistrany. Je tedy zřejmé, že se ve věci nedopustil žádných průtahů, přičemž ačkoliv je věc již připravena k rozhodnutí, neznamená to, že soud bezprostředně nařídí ústní jednání.

[7] Podle , (dále jen „ “) „[s]oud projednává a rozhoduje věci podle pořadí, v jakém k němu došly; to neplatí, jsou-li u věci dány závažné důvody pro přednostní projednávání a rozhodování věci.“ Podle odst. 3 téhož ustanovení „[s]oud projednává a rozhoduje přednostně žaloby proti nečinnosti správního orgánu a žaloby proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu, návrhy a žaloby ve věcech mezinárodní ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, rozhodnutí o ukončení zvláštní ochrany a pomoci svědkům a dalším osobám v souvislosti s trestním řízením, jakož i další věci, stanoví-li tak zvláštní zákon.“

[8] V nynější věci se sice jedná o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, a tedy o věc, kterou soudy rozhodují v přednostním režimu. Jak je ovšem patrné z citovaného ustanovení, zákon stanoví přednostní režim vyřízení u množství agend, u nichž musí soud rovněž ctít pořadí, v němž napadly. Současně nemůže soud zcela upozadit běžnou agendu nepřednostních věcí, v nichž je rovněž povinen činit úkony a rozhodovat souběžně s věcmi přednostními. Za daných okolností tedy Nejvyšší správní soud nepovažuje za nepřiměřené, pokud v době podání nyní projednávaného návrhu (tj. několik týdnů od posledního procesního úkonu ve spisu) nenařídil ústní jednání a plánuje tak učinit až o tři měsíce později.

[9] Nejvyšší správní soud tedy neshledal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu důvodným, a proto jej podle § 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl.

[10] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. června 2021

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu