Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Ads 29/2021 - 38

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: V. P., zastoupený Mgr. Eduardem Benešem, advokátem se sídlem Na Rozcestí 6/1434, Praha 9 – Libeň, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2 – Nové Město, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 11. 2018, čj. MPSV-2018/223501-911, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2021, čj. -36,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Eduardu Benešovi, advokátovi, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši 3 146 Kč, která bude proplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

[1] Žalobce požádal úřad práce o přiznání doplatku na bydlení za měsíc červen 2018. Úřad práce dávku žalobci nepřiznal na základě , o pomoci v hmotné nouzi, protože žalobce neumožnil provést sociální šetření na ubytovně, kde v tu dobu bydlel. Tím znemožnil ověření skutečností rozhodných pro nárok na dávku nebo její výši. Proti rozhodnutí úřadu práce se žalobce odvolal, ale žalovaný odvolání zamítl. Rozhodnutí žalovaného žalobce následně napadl žalobou u městského soudu, který žalobu rovněž zamítl.

[2] Proti rozsudku městského soudu žalobce (stěžovatel) podal kasační stížnost z důvodu dle Stěžovatel tvrdí, že provedení prohlídky v pokoji na ubytovně, kde bydlí, by bylo v rozporu s právem na soukromí. Úřad práce mohl stav pokoje zjistit např. dotazem u provozovatele ubytovny. Místní šetření vyřízení žádosti jen zdrželo. Zamítnutí žádosti stěžovatel označil za tvrdost zákona, kterou městský soud neodstranil.

[3] Žalovaný navrhuje kasační stížnost zamítnout.

[4] Kasační stížnost není důvodná.

[5] NSS se prakticky stejnou situací nynějšího stěžovatele zabýval již opakovaně v rozsudcích ze dne 9. 11. 2020, čj. -59, a ze dne 22. 4. 2021, čj. -45, ve kterém šlo o stejnou dávku za červenec 2018 a kde stěžovatel použil totožnou argumentaci jako nyní ( , bod 8). Ze závěrů těchto rozsudků tedy NSS i v této věci vychází.

[6] Pokud žadatel o dávku nedá souhlas se vstupem do obydlí, znemožní provedení sociálního šetření, popřípadě šetření v místě k ověření skutečností rozhodných pro nárok na dávku nebo její výši, může být žádost o dávku zamítnuta (§ 63 odst. 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi).

[7] Jak již poznamenal městský soud, zákon o pomoci v hmotné nouzi je vystavěn na tom, že je nutné oprávněným osobám v hmotné nouzi pomáhat. Na druhé straně je nezbytné, aby osoby tento systém nezneužívaly (srov. též rozsudek NSS ze dne 22. 2. 2017, čj. -32). Veřejné prostředky, ze kterých jsou doplatky na bydlení poskytovány, je potřeba chránit před neoprávněným využíváním. Je proto namístě, aby správní orgány (zde pobočka úřadu práce) ověřovaly, zda jsou žadatelé o dávky skutečně v hmotné nouzi ( , bod 17).

[8] Sociální šetření představuje jeden z možných prostředků k řádnému zjištění skutkového stavu. Není nutné je vždy provádět, nelze však na ně ani nahlížet jako na nějaké krajní opatření ( , bod 14, , bod 18). Sociálním šetřením se ověřují skutečnosti, které v řízení o přiznání doplatku na bydlení žadatel dosud dokládal listinnými prostředky ( , bod 17).

[9] Pokud stěžovatel žádá o finanční plnění z veřejných rozpočtů, lze od něj požadovat přiměřenou součinnost ( , bod 15). Sociální šetření (zde v podobě prohlídky pokoje na ubytovně) může představovat zásah do soukromí a nedotknutelnosti obydlí stěžovatele a osob, které s ním obydlí sdílejí. Nejedná se však o natolik závažný zásah, aby jej v nynější věci stěžovatel nebyl případně povinen strpět. Stěžovatel obýval pokoj na ubytovně, kde je z povahy věci míra soukromí nižší. Stěžovatel v žádosti pouze uvedl, že na pokoji v ubytovně bydlí se svou matkou; jiné poznatky úřad práce neměl. Stěžovateli měl dostatečný čas, aby umožnil sociální šetření. Byl poučen o následcích, pokud šetření neumožní. Úřadu práce nelze vytýkat, že se pokusil zjistit a ověřit potřebné údaje v souvislosti s žádostí přímo, tj. sociálním šetřením, nikoli zprostředkovaně, např. dotazem na provozovatele ubytovny ( , bod 17, , bod 22). Stejně tak nelze úřadu práce vytýkat, že dávku za této situace nepřiznal.

[10] S ohledem na vše výše uvedené proto NSS zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou ( věta poslední ).

[11] O náhradě nákladů řízení rozhodl podle za použití Stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměl úspěch; žalovanému náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

[12] Stěžovateli byl ustanoven zástupce z řad advokátů, Mgr. Eduard Beneš (usnesení NSS ze dne 11. 3. 2021, čj. -19). Advokátovi s přihlédnutím k bodu 3, , a d) a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přiznává soud odměnu za zastupování 2 000 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, doplnění kasační stížnosti) a paušální náhradu hotových výdajů 600 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát je plátcem DPH, odměna a náhrada hotových výdajů se zvyšuje o DPH ve výši 21 % (546 Kč). Celková částka, která činí 3 146 Kč, bude k rukám advokáta proplacena z účtu NSS do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. května 2021

Zdeněk Kühn

předseda senátu