Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
57 A 2/2021 - 55.pdf
PDF · 0 B
No categories available
57 A 2/2021 - 55
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Bc. et Bc. Petra Jiříka ve věci
žalobce: K.Č.
bytem X
zastoupen advokátem JUDr. Tomášem Hlaváčkem,
sídlem Kořenovského 15, Praha 5
proti
žalovanému: Katastrální úřad pro Jihočeský kraj,
sídlem Lidická třída 124/11, České Budějovice
za účasti: T.N.
bytem X
v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu spočívajícím v tom, že žalovaný provedl záznam čj. X ve věci dělení a změny využití pozemků v k.ú. X, obec X, okres X a následně vklad změny vlastnictví sp. zn. X s právním účinkem 25. 3. 2020.
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Vymezení věci a shrnutí žaloby
1. Žalobou doručenou nadepsanému soudu dne 12. 1. 2021 se žalobce domáhá deklarace nezákonnosti zásahu správního orgánu spočívajícího v tom, že žalovaný, resp. Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště X, provedl záznam čj. X ve věci dělení a změny využití pozemků v k. ú. X, obec X, okres X a následně vklad změny vlastnictví sp. zn. X s právním účinkem 25. 3. 2020.
2. Ze spisového materiálu se podává, že dne 17. 2. 2019 bylo ohlašovatelem J.P., bytem X (dále jen “ohlašovatel”), předloženo Katastrálnímu pracovišti X (dále též “KP”) ohlášení změn druhů pozemků, způsobu využití pozemků a změn geometrického určení hranic pozemků v jeho vlastnictví v k. ú. X, z důvodu rozdělení dvou a více pozemků s prohlášením ohlašovatele coby vlastníka těchto pozemků s tím, že změny druhů a způsoby využití těchto pozemků byly v terénu již uskutečněny, a to bez územního rozhodnutí či souhlasu stavebního úřadu. Součástí ohlášení byl rovněž podrobnější popis aktuálního stavu předmětných pozemků v terénu, přílohou byly geometrické plány č. zak. X a č. zak. X zakládající nově ohlašované geometrické určení předmětných pozemků. Řízení pro zápis jiných údajů bylo vedeno pod sp. zn. X. Předmětem ohlášení a následného provedení zápisu bylo:
• oddělení nového pozemku p.č. X ze stávajícího pozemku p. č. X podle geometrického plánu (dále též „GP“) č. zak. X a změna druhu pozemku u obou pozemků ze stávající ostatní plochy/neplodné půdy na zahradu,
• oddělení nových pozemků p. č. X ze stávajícího pozemku p. č. X podle GP č. zak. X a změna druhu pozemku u nového pozemku p. č. X ze stávajícího trvalého travního porostu na zahradu,
• oddělení nových pozemků p. č. X ze stávajícího pozemku p. č. X podle GP č. zak. X a změna druhu pozemku u nových pozemků p. č. X ze stávajícího trvalého travního porostu na zahradu.
Veškeré pozemky, tj. původní i nově vzniklé, byly nadále zapsány na LV č. X pro k. ú. X ve vlastnictví ohlašovatele.
3. Dne 4. 3. 2020 byl podán návrh na vklad vlastnického práva a práva odpovídajícího věcnému břemeni, jehož přílohou byla kupní smlouva se smlouvou o zřízení služebnosti užívání spočívající v právu stezky a cesty ze dne 26. 2. 2020 (dále též „kupní smlouva“) uzavřená mezi níže uvedenými smluvními stranami: ohlašovatelem coby prodávajícím a T.N., bytem X; J.N., bytem X; L.H., bytem X; R.H., bytem X a J.S., bytem X, X, coby kupujícími. Předmětem kupní smlouvy byl převod vlastnického práva k pozemkům p. č. X. Předmětem smlouvy o zřízení služebnosti pak bylo zatížení pozemků p. č. X, X výše označenou služebností. Vkladové řízení bylo vedeno pod sp. zn. X, vklad práva byl záznamem do spisu povolen dne 25. 3. 2020 a téhož dne byl v katastru nemovitostí proveden.
4. Dne 4. 12. 2020 bylo správnímu orgánu doručeno žalobcovo podání, resp. odvolání proti zápisu dělení pozemků provedenému v rámci řízení sp. zn. X, které bylo postoupeno k vyřízení Zeměměřičskému a katastrálnímu inspektorátu v Českých Budějovicích (dále též “ZKI”). Dne 19. 1. 2021 obdrželo KP vyjádření ZKI ke shora označenému odvolání. Zde dospěl ZKI k závěru, že při zápisu jiných údajů dle ohlášení vlastníka u nově oddělených pozemků (p. č. X) v k. ú. X v rámci řízení č.j. X, byl zápis učiněn v rozporu s katastrálními předpisy. Tyto zápisy budou zahrnuty do plánu kontrolních zjištění v průběhu roku 2021. ZKI rovněž konstatoval, že zápis těchto pozemků byl nelegální, neboť vlastník (ohlašovatel) nedoložil listin y, které by byly podkladem pro dělení pozemků, ani souhlas stavebního úřadu.
5. Žalobce v žalobě uvádí podrobnou skutkovou rekapitulaci. Závěrem zdůrazňuje, že pro vznik nových, výše označených pozemků (proveden záznamem č.j. X), byl jako podklad doložen správnímu orgánu toliko geometrický plán a ve formuláři křížkem označené prohlášení žadatele, že se popsaná změna již uskutečnila bez územního rozhodnutí, resp. územního souhlasu. Katastrální úřad pak jen na základě prohlášení vlastníka o tvrzené fakticky existující změně druhu pozemku provedl bez souhlasu stavebního úřadu rozdělení původních tří pozemků p. č. X na třináct pozemků, u nichž druh pozemku byl změněn v celkové výměře 1025m2. Žádný z nových pozemků nemá zajištěn přístup na veřejnou komunikační síť. Katastrální úřad měl mít pochybnost o pravdivosti tvrzení prohlášení vlastníka, že ohlášené změny druhu pozemku jsou v terénu již uskutečněny.
6. Žalobce má za to, že výše označené změny v katastrálním operátu, provedené KP Písek jako záznam sp. zn. X, byly zapsány nezákonně. Označený správní orgán provedl, bez vědomí obce a ingerence stavebního úřadu a v rozporu se stavebním zákonem, dělení tří pozemků o celkové výměře 33.501m2 na celkem 13 pozemků různé výměry, přičemž u pěti z nich o celkové výměře 1025m2 zapsal změnu jejich druhu. K tomuto postupu neměl krom geometrického plánu jiný podklad, než klamavé sdělení ohlašovatele o fakticky provedené částečné změně druhu pozemku, jehož nepravdivost si katastrální úřad mohl ověřit.
7. Žalobce se domnívá, že návrh na provedení změn záznamem podal ohlašovatel v úmyslu obejít dřívější zamítnutí téhož záměru, tj. prodat část svých nemovitostí třetím osobám. Tyto osoby, tj. chataři bez legitimního přístupu ze silnice ke svým pozemkům, si tímto postupem zlepšili procesní postavení na úkor žalobce v 19 let trvajícím soudním sporu vedeném u Okresního soudu v Písku (sp. zn. X). Žalobce je tedy na svých právech dotčen reálně, nikoli toliko procesně, coby potenciální účastník neprovedeného územního řízení.
8. Žalobce podanou žalobou vytýká, že shora označené pozemky byly rozděleny bez toho, aby pozemky nově vzniklé byly komunikačně napojeny, čímž noví vlastníci získali legitimaci k vymáhání nezbytného přístupu konstitutivním soudním rozhodnutím ve sporu, který vedou k tíži žalobcova majetku. Žalobce měl právo i vůli se tomuto postupu bránit v řízení před stavebním úřadem, které musí katastrálnímu dělení pozemků předcházet. Takové řízení provedeno nebylo, žalobce se o nastalých změnách dozvěděl až prostřednictvím Okresního soudu v Písku coby žalovaný v civilním sporu, v němž se jeho procesní pozice zhoršila.
9. Žalobce se na základě výše uvedeného domnívá, že záznamem čj. X ve věci dělení a změny využití pozemků v k.ú. X, obec X, okres X a následným vkladem změny vlastnictví sp. zn. X s právním účinkem 25. 3. 2020 se žalovaný dopustil nezákonného zásahu do práv žalobce.
Shrnutí vyjádření žalovaného
10. Žalovaný navrhl zamítnutí podané žaloby. Do obsáhlého vyjádření k žalobě uvedl, že v rámci řízení Z-3489/2019-305 pro zápis změn jiných údajů spočívajících v zápisu změny druhů pozemků a změny jejich geometrického určení z důvodu rozdělení dvou a více pozemků byla splněna podmínka předložení ohlášení vlastníka pozemků v souladu s § 31 písm. a) katastrálního zákona, dále i podmínka předložení geometrického plánu, resp. podmínka prohlášení vlastníka o uskutečnění ohlašované změny fyzického stavu nemovitosti. K pochybení KP Písek však došlo, neboť nebyla u všech nově vznikajících pozemků splněna podmínka oprávněnosti jejich vzniku s ohledem na § 2 písm. a) katastrálního zákona, tudíž neměl být proveden zápis změny jiných údajů ve vztahu k pozemkům p.č. X – zahrada, p.č. X – trvalý travní porost, p.č. X trvalý travní porost, vše v k.ú. X. Toto pochybení dle žalovaného však nemá vliv na přímý zásah do práv žalobce, neboť se provedený zápis změny jiných údajů netýkal nemovitostí v jeho vlastnictví. Předmětné pochybení, tj. zápis skutečností na základě listin, které nesplňovaly všechny požadavky stanovené katastrálním zákonem, lze hodnotit jako právní omyl při vedení katastru a je možné ho opravit v režimu opravy chyby dle § 36 katastrálního zákona. Uvedenému u některých z dotčených pozemků však brání skutečnost, že u nich došlo k převodu vlastnického práva v rámci vkladového řízení vedeného pod sp. zn. X. Proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení, obnova řízení ani žaloba dle o.s.ř. ve smyslu § 18 katastrálního zákona. Ve vztahu k žalobcem namítanému zhoršení procesního postavení v rámci soudního sporu týkajícího se určení napojení přístupových cest na veřejnou komunikaci, resp. k námitce, že stavební úřad dříve takové dělení pozemků nepovolil, žalovaný podotýká, že samotné určení pozemků nezakládá jejich využití v souladu s územně plánovací dokumentací. Přestože došlo k provedení zápisu dělení pozemků, jejich faktické využití musí být schváleno příslušným orgánem územního plánování v souladu s územně plánovací dokumentací. K další žalobcově argumentaci žalovaný odkazuje na své vyjádření k odvolání ze dne 19. 1. 2021.
Shrnutí žalobcovy repliky
11. V replice žalobce setrval na svém stanovisku, že proti jeho právům bylo zasaženo v důsledku úkonů správního orgánu. Kvůli nezákonnému rozdělení pozemků třetí osoby se zásadně změnila procesní situace, ze které bude vycházet civilní soud, neboť ten je vázán materiální publicitou provedených zápisů. Majitelé chat se stali spoluvlastníky nově vzniklého pozemku parc. č. X, který přímo sousedí s pozemkem ve vlastnictví žalobce. V důsledku účelově vyvolané katastrální nezákonnosti vznikla chatařům zcela nová aktivní legitimace k požadavku na nezbytnou cestu dle § 1029 odst. 1 občanského zákoníku , ke které musí civilní soud přistupovat jako k rozhodné skutečnosti ve smyslu § 154 o. s. ř. o. s. ř. Z důvodu nezákonného dělení pozemků učiněného mimo sféru žalobce, kterému bylo upřeno hájit svá práva jako účastník řízení u stavebního úřadu, se nyní mohou chataři k tíži žalobce domáhat zřízení nezbytné cesty k chatám i svým nově nabytým pozemkům, které z důvodu absence přístupové cesty vůbec neměly vzniknout. S názorem žalovaného, že vady návrhu na změnu kultury a rozdělení pozemků nejsou takového charakteru, aby je mohl katastrální úřad přezkoumávat, žalobce nesouhlasí. Kvůli totožným vadám totiž katastrální úřad stejné dělení pozemků před lety zapsat odmítl. Žalobce si je vědom, že v důsledku navazující změny vlastnictví pozemků již není možné navrácení do původního stavu, upozorňuje však, že právě to bylo cílem účelového jednání navrhovatele a účastníků převodních smluv. Katastrální úřad měl tuto skutečnost zohlednit zejména za situace, kdy má k dispozici evidenci zápisů svědčící o nepravdivosti předložených vlastnických prohlášení. Dle žalobce nezákonný zásah ve svých důsledcích trvá, aniž by bylo možné dojít nápravy správní cestou. Soudem konstatovaná nezákonnost dělení pozemků se může stát podkladem pro uvážení civilního soudu, který nesmí poskytovat ochranu právům nabytým v rozporu se zákonem. Zásahová žaloba je tedy jediným prostředkem, který má žalobce k dispozici na ochranu před zneužitím práva v civilním sporu. Jiná právní ochrana zde pro žalobce není k dispozici, neboť civilní soud je vázán publikovanou evidencí nemovitostí.
Právní hodnocení krajského soudu
12. Krajský soud se zabýval žalobou podle § 82 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci soud rozhodl bez jednání postupem podle § 51 s. ř. s. s. ř. s.
13. Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením správního orgánu vymezuje § 82 s. ř. s. s. ř. s. , z něhož vyplývá, že ten, „kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen ‚zásah‘) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.“
14. Při posuzování důvodnosti žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu lze vycházet z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, čj. 2 Aps 1/2005 -65, č. 603/2005 Sb. NSS, který deklaruje, že ochrana „podle § 82 a násl. s. ř. s. s. ř. s. je důvodná tehdy, jsou-li - a to kumulativně, tedy zároveň – splněny podmínky: Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením (‚zásahem‘ správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka), přičemž ‚zásah‘ v širším smyslu nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování ‚zásahu‘ (6. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. s. ř. s. poskytnout.“ S účinností novely soudního řádu správního č. 303/2011 Sb. a zavedením možnosti správních soudů rozhodovat také o již skončeném zásahu tzv. akademickým výrokem se 6. podmínka stala obsoletní. Uvedené ustanovení sice výslovně nehovoří o zásahu do „veřejných subjektivních práv“, avšak tato podmínka vyplývá již ze znění ustanovení § 2 s. ř. s. s. ř. s. , podle něhož ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem. Uvedené podmínky shledal krajský soud, jak plyne z níže uvedeného, splněnými.
15. Z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2010, čj. 7 Aps 3/2008 -98, č. 2206/2011 Sb. NSS vyplývá, že „zásahová žaloba chrání proti jakýmkoli jiným aktům či úkonům veřejné správy směřujícím proti jednotlivci, které jsou způsobilé zasáhnout sféru jeho práv a povinností a které nejsou pouhými procesními úkony technicky zajišťujícími průběh řízení. Nemusí jít nutně o akty neformální povahy či jen o faktické úkony, nýbrž i o jakékoli jiné konání či opomenutí konat, nelze-li je podřadit pod pojem rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. “.
16. V nyní posuzované věci soud hodnotil, zda výše uvedeným požadavkům, jež musejí být splněny kumulativně, lze podřadit postup žalovaného, resp. KÚ X v tom smyslu, jak je formulován žalobním petitem. Soud dospěl k závěru, že výše označené podmínky žaloby na ochranu před nezákonným zásahem v projednávané věci kumulativně splněny nejsou.
17. Soud v prvé řadě konstatuje, že v projednávané věci neshledal naplnění hned první podmínky zásahové žaloby, neboť nebylo prokázáno, že žalobce byl na svých veřejných subjektivních právech zkrácen přímo. Jak vyplývá z podané žaloby, resp. z formulace petitu, žalobce spatřuje nezákonný zásah v postupu žalovaného spočívajícím v tom, že žalovaný provedl záznam čj. X ve věci sdělení a změny využití pozemků v k.ú. X, obec X, okres X a následně vklad změny vlastnictví sp. zn. X s právním účinkem 25. 3. 2020. Soud shledal, že žalovaný provedl zápis změn jiných údajů spočívající v zápisu změny druhů pozemků a změny jejich geometrického určení z důvodu rozdělení dvou a více pozemků, aniž by měl k dispozici veškeré listin y ve smyslu § 2 písm. a) katastrálního zákona, jak je popsáno výše. Žalovaný si je tohoto pochybení, vytýkaného mu žalobcem, vědom. Toto pochybení však nezasahuje přímo do žalobcových práv, neboť se nedotýká nemovitostí v žalobcově vlastnictví. Samu namítanou skutečnost, že zápis byl proveden na základě listin, které nesplňovaly požadavky stanovené katastrálním zákonem, což v důsledku dle žalobce zhorší žalobcovu procesní pozici v soukromoprávním soudním sporu, však jako nezákonný zásah hodnotit nelze. Žalobce argumentuje tím, že pokud by správní orgány postupovaly v souladu se zákonem, požadovaly by předložení všech listin zákonem stanovených. V takovém případě by proběhlo řízení před stavebním úřadem, jehož by byl žalobce účastníkem a mohl by uplatnit své námitky, což mu mělo být postupem žalovaného upřeno. Není pochyb o tom, že dělení výše popsaných pozemků bylo provedeno v rozporu se zákonem. O přímý zásah do žalobcových subjektivních práv se však nejedná. Žalobce nezákonný zásah dovozuje nepřímo, prostřednictvím zhoršení své procesní situace v civilním soudním sporu. Takto však podmínky žaloby proti nezákonnému zásahu správního orgánu interpretovat nelze. Úsudek o přímém zkrácení žalobcových práv soud nemůže vystavět na hypotetické úvaze o postupu či úsudku civilního soudu jednajícího v jiné věci. Takový úsudek by byl ryze spekulativní a správnímu soudu v projednávané věci nepřísluší. Stejně soud nahlíží na žalobcovu argumentaci, že při postupu souladném se zákonem by byl žalobce účastníkem řízení před stavebním úřadem a byla by mu zachována procesní obrana, kterou hodlal uplatnit k ochraně svého vlastnictví. Skutečnost, že by proběhlo řízení před stavebním úřadem, kde by žalobce uplatňoval svá práva, je vysoce pravděpodobná, ale ani v tom nelze spatřovat přímé dotčení žalobcových veřejných subjektivních práv. Správnímu soudu nepřísluší hodnotit řízení, které by snad teoreticky proběhlo, ani potenciální účastníky takového řízení, natož pak skutečnost zda a jakou procesní taktiku by v takovém řízení účastníci uplatnili. Také zde tedy absentuje splnění první podmínky zásahové žaloby. Soud uzavírá, že neshledal přímý zásah do žalobcových veřejných subjektivních práv ve smyslu první z podmínek zásahové žaloby.
18. Soud nadto podotýká, že v projednávané věci nebylo dotčeno žalobcovo hmotné subjektivní právo, ale toliko právo procení, čehož si je sám žalobce vědom, jak je zřejmé z textu žaloby. Navíc žalobcem tvrzená vážná procesní, nikoli hmotná, újma způsobená nezákonným postupem žalovaného vedla dle žalobce k žalobcově vážné procesní újmě vzniknuvší ve sporu vedeném u civilního soudu. Již tato skutečnost sama osobě vylučuje, aby žalobce volil jako obranu proti postupu žalovaného žalobu proti nezákonnému zásahu.
19. Nad rámec řečeného se soud neztotožňuje se žalovaným v tom, že není možné provedení opravy chyby podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona. S ohledem na skutkový stav totiž správnímu orgánu zůstává ke zvážení, zda výše popsaný se zákonem nesouladný postup žalovaného nemá vliv na platnost shora označené kupní smlouvy, na základě které došlo k převodu vlastnického práva v rámci vkladového řízení vedeného pod sp. zn. V-1195/2020-305. V situaci, kdy není zákonně zapsán předmět prodeje, tj. když parcela byla zapsána v rozporu se zákonem, jak sám žalovaný přiznává, je třeba uvážit, zda postup žalovaného nemá vliv na platnost uvedené kupní smlouvy. Nebyla-li totiž sporná parcela zapsána zákonně, pak fakticky neexistovala, což by v důsledku mohlo vést k absolutní neplatnosti dané kupní smlouvy. Správnímu orgánu by se tím otevřela cesta k poznámce spornosti zápisu ve smyslu § 24 katastrálního zákona.
20. Soud se závěrem vymezuje vůči formulaci petitu žaloby, který by rovněž komplikoval možnost úspěšnosti žaloby, neboť nelze v projednávané věci hovořit o záznamu, jak formuluje žalobce, ale toliko o zápisu jiných údajů.
Závěr a náklady řízení
21. Jelikož soud z důvodů popsaných výše shledal, že se nejednalo o nezákonný zásah ve smyslu § 82 s.ř.s. , žalobu jako nedůvodnou zamítl.
22. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 60 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšnému žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu nevznikly nad náklady nad rámec běžné úřední činnosti.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud.
V Českých Budějovicích dne 11. května 2021
Mgr. Helena Nutilová v. r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje J. M.