Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

60 Az 14/2021 - 9

USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

žalobce:

M. S. A., narozený X,

státní příslušník X,

posledním známým pobytem v Zařízení pro zajištění cizinců Balková, Balková 1,

zastoupen Organizace pro pomoc uprchlíkům, z. s., IČO 45768676,

sídlem Kovářská 939/4, Praha,

proti

žalovanému:

Ministerstvo vnitra,

Nad Štolou 3, Praha,

o žalobě proti sdělení žalovaného č. j. MV-42858-2/OAM-2021 ze dne 13. 3. 2021,

takto:

Věc se postupuje Městskému soudu v Praze.

Odůvodnění:

1. Žalobce brojil u Krajského soudu v Plzni proti výše uvedenému sdělení Ministerstva vnitra, podle něhož podání žalobce z 3. 3. 2021 nelze považovat za žádost o mezinárodní ochranu ve smyslu zákona o azylu. Žalobce měl za to, že sdělení žalovaného je jednak rozhodnutím ve smyslu , jednak rozhodnutím nezákonným, protože jeho podání bylo třeba posoudit jako žádost o mezinárodní ochranu.

2. Po předběžném posouzení věci dospěl Krajský soud v Plzni k závěru, že není příslušný k posouzení této věci.

3. Předně má soud pochybnost o tom, zda sdělení žalovaného lze považovat za rozhodnutí ve smyslu Rozhodnutím může být jen vrchnostenský akt vydaný (či alespoň určený k vydání) v řízení formalizovaném právními předpisy (materiální znak „zásahu do práv“ totiž není znakem rozlišujícím tyto dva žalobní typy, srov. rozhodnutí rozšířeného senátu NSS č. j. -98 ze dne 16. 11. 2010, č. 2206/2011 Sb. NSS, odst. 17 a 23; č. j. -76 ze dne 18. 9. 2012, č. 2725/2013 Sb. NSS, odst. 30–33; č. j. -68 ze dne 30. 7. 2013, č. 2908/2013 Sb. NSS, odst. 29; č. j. -47 ze dne 19. 8. 2014, č. 3104/2014 Sb. NSS, odst. 36–39).

4. Jakkoliv bylo toto materiálně-formální pojetí rozhodnutí v minulosti nepochopeno [srov. nález sp. zn. ze dne 7. 11. 2017 (N 202/87 SbNU 311) a odst. 8–11 disentu k němu] či uplatňováno nekonsistentně (například na základní zásady činnosti správních orgánů jako údajně právem formalizovaný postup), nemění to nic na tom, že dosud převažující náhled na vyžaduje k naplnění formálního znaku rozhodnutí předepsanou formalizovanou podobu úkonu a vydání úkonu v rámci formalizovaného postupu, o jehož průběhu a výsledku je pořizována dokumentace (odst. 78 usnesení rozšířeného senátu NSS čj. -41 ze dne 10. 7. 2018, č. 3779/2018 Sb. NSS). Případně postačuje to, aby „založení, změna, zrušení nebo závazné určení práv individuálně určených jednotlivců bylo vtěleno do aktu správního orgánu, u nějž je předepsána písemná forma …“ (odst. 31 usnesení rozšířeného senátu NSS čj. -43 ze dne 17. 9. 2019, č. 3931/2019 Sb. NSS).

5. Téměř nic z toho není v souzené věci splněno. Z šesti rozhodnutí rozšířeného senátu NSS k pojmu rozhodnutí ve smyslu vydaných v průběhu osmi let názor žalobce vzdáleně podporuje jedno jediné – u sdělení podle zákona o azylu je totiž předvídána jeho písemná forma (a to navíc implicitně – odkazem na doručení tohoto vyrozumění).

6. To může být podstatné nejen pro volbu žalobního typu (jako předmět zásahové žaloby obdobnou věc posoudil Městský soud v Praze ve věci sp. zn. , jako předmět žaloby proti rozhodnutí ve věci sp. zn. ), ale především pro obsazení a místní příslušnost soudu.

7. Vyrozumění podle § 3b odst. 3 zákon o azylu totiž není rozhodnutím ve věci mezinárodní ochrany ve smyslu téhož zákona (zákon ostatně vychází z toho, že vůbec nejde o rozhodnutí, ale výslovně o vyrozumění, které je informací, že nebude zahájeno řízení vedoucí k vydání rozhodnutí, srov. a ).

8. To se podle stávající rozhodovací praxe promítá i do výkladu § 32 odst. 1, 3 zákona o azylu. Krajský soud v Plzni by byl podle těchto ustanovení místně příslušný pouze, pokud by šlo o žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany. Protože však předmětem žaloby není rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, uplatní se obecná úprava místní příslušnosti v (srov. přiměřeně rozsudek NSS č. j. -65 ze dne 3. 6. 2010). Podle té je místně příslušný Městský soud v Praze, neboť žalovaným je Ministerstvo vnitra.

9. U Krajského soudu v Plzni byla tato věc mylně zapsána jako věc mezinárodní ochrany, o níž rozhoduje samosoudce. Vyřizující soudce nepřehlédl, že za výše popsaného procesního stavu by měl ve věci, tedy i o jejím postoupení, rozhodovat soud ve složení podle , nikoliv samosoudce příslušný k věcem mezinárodní ochrany podle S ohledem na zjevnou místní nepříslušnost a potenciálně nesprávnou volbu žalobního typu, o níž by žalobce měl vědět co nejdříve, postupoval samosoudce rovnou podle a věc postoupil Městskému soudu v Praze, protože tím nemůže dojít ke zkrácení práv účastníků řízení (věc náleží buďto samosoudci Krajského soudu v Plzni, nebo senátu Městského soudu v Praze).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 1. dubna 2021

Mgr. Jan Šmakal v.r.

soudce

Shodu s prvopisem potvrzuje M. K.