Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Ao 2/2021 - 38

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

- 39

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci navrhovatelky: Karel Vávra - potraviny s.r.o., se sídlem Uruguayská 77/21, Praha 2, zastoupená JUDr. Michaelou Pechovou Vosátkovou, advokátkou se sídlem Muchova 233/1, Praha 6, proti odpůrci: Ministerstvo zdravotnictví, sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy odpůrce ze dne 6. 4. 2021, čj. -1/MIN/KAN,

takto:

I. Návrh se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Navrhovatelka podala dne 12. 4. 2021 k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na zrušení části shora označeného opatření obecné povahy (mimořádného opatření) odpůrce vydaného podle až e) a i) , o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „ “) a a i) a odst. 2 , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Odpůrce v části mimořádného opatření napadené navrhovatelkou mimo jiné až na výslovně stanovené výjimky omezil také maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách, v nichž není zakázána přítomnost veřejnosti, tak, že se zakazuje v čase mezi 22:00 hod. až 05:59 hod (čl. I. bod 7. mimořádného opatření).

[2] Navrhovatelka provozuje non-stop prodejnu potravin a není podle ní prokázané, že by výkonem podnikání ve stanovených hodinách mohlo být šířeno onemocnění COVID-19. Konkrétní míru rizika a přiměřenost zásahu do práv a oprávněných zájmů podle ní nezohledňuje ani odůvodnění napadeného opatření. Navrhovatelka naopak poukazuje na to, že ode dne 12. 4. 2021 již neplatí ani zákaz vycházení po 21:00 hod. Napadeným opatřením proto dochází kromě omezení jejího podnikání i k omezení spotřebitelů, jehož důsledkem je kumulace lidí v povolené otevírací době. To je v rozporu se smyslem napadeného opatření. Odůvodněné není ani vynětí některých provozoven z tohoto zákazu nočního prodeje.

[3] Nejvyšší správní soud před samotným věcným projednáním návrhu, resp. provedením procesních úkonů nezbytných k jeho věcnému projednání, nejprve hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Podmínky, za nichž soud může jednat ve věci samé, tvoří v případě řízení o návrhu zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části především (a) aktivní legitimace navrhovatelů, (b) existence předmětu řízení – opatření obecné povahy a (c) formulace návrhu (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2011, čj. -103). Je třeba zdůraznit, že chybějící předmět je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení, který ústí v odmítnutí návrhu dle Jinak řečeno, nelze rozhodovat o tom, co již bylo zrušeno a neexistuje (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2012, čj. -98, nebo ze dne 22. 4. 2009, čj. -85).

[4] K podanému návrhu je třeba předně uvést, že dne 6. 4. 2021 vláda usnesením č. 353 vydala předběžný souhlas mj. s vydáním nyní napadeného mimořádného opatření. Téhož dne odpůrce vydal navrhovatelkou napadené mimořádné opatření (které navrhovatelka k návrhu také připojila). Dle čl. II. tohoto mimořádného opatření nabylo téhož dne platnosti, přičemž účinnost bodu I. tohoto opatření (obsahujícího mimo jiné navrhovatelkou napadená omezení) byla stanovena od 12. 4. 2021 od 00:00 hod. do odvolání.

[5] Jak nicméně Nejvyšší správní soud zjistil, odpůrce již dne 10. 4. 2021 vydal a na své úřední desce vyvěsil (viz https://www.mzcr.cz/mimoradne-opatreni-omezeni-obchodu-a-sluzeb-s-ucinnosti-od-12-4-2021-do-odvolani-2/) obsahově podobné mimořádné opatření čj. -2/MIN/KAN (dále jen „mimořádné opatření ze dne 10. 4. 2021“), které mimo jiné obsahuje i omezení napadené navrhovatelkou. Jak z tohoto mimořádného opatření dále plyne, nabývá platnosti dnem jeho vydání (čl. II.), přičemž z jeho čl. III výslovně vyplývá, že s účinností ode dne 12. dubna 2021 od 00:00 hod. se ruší mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 6. dubna 2021, č.j. -1/MIN/KAN. Lze dodat, že vláda s mimořádným opatřením odpůrce ze dne 10. 4. 2021 vyslovila souhlas podle a 5 na svém jednání dne 12. 4. 2021 (usnesení č. 374).

[6] Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že sám odpůrce mimořádným opatřením ze dne 10. 4. 2021 navrhovatelkou napadené mimořádné opatření zrušil, a to s účinností od 12. 4. 2021 od 00:00 hod. Navrhovatelka však podala návrh na zrušení (části) mimořádného opatření až v průběhu dne 12. 4. 2021 (návrh byl do datové schránky soudu dodán v 14:07:00 hod.), tedy již v době, kdy bylo napadené mimořádné opatření zrušeno. Jinak řečeno, s ohledem na výslovné zrušení napadeného mimořádného opatření, a to ke stejnému okamžiku kdy mělo nabýt účinnosti, již toto mimořádné opatření v době podání návrhu neexistovalo, tedy nejedná se ani o situaci, kdy by opatření pozbylo účinnosti, ale nadále by zůstávalo platné (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2021, čj. -63, bod 116 a násl.). Návrh byl tedy podán v době, kdy již ve smyslu výše citované judikatury nebyl dán předmět, o němž by se řízení mohlo vést.

[7] Je třeba dodat, že v posuzované věci Nejvyšší správní soud neshledal ani důvody pro postup dle věty první , podle kterého pozbylo-li mimořádné opatření platnosti v průběhu řízení o jeho zrušení, nebrání to dalšímu postupu v řízení. Navrhovatelkou napadené mimořádné opatření totiž nepozbylo platnosti ve smyslu daného ustanovení v průběhu řízení o jeho zrušení, ale již před podáním návrhu (tedy před zahájením řízení). Dané mimořádné opatření navíc ani nenabylo účinnosti, tedy nepřichází zde v úvahu ani výklad umožňující užití citovaného ustanovení v situaci, kdy by snad odpůrce opakovaně vydával obsahově obdobná opatření v krátkých časových intervalech po jejich nabytí účinnosti a tím fakticky znemožňoval jejich soudní přezkum. Nelze ostatně odhlédnout ani od toho, že v důsledku zrušení ke stejnému okamžiku, kdy mělo nabýt účinnosti, napadené mimořádné opatření nijak (byť třeba jen dočasně) nezasáhlo do subjektivních veřejných práv navrhovatelky, tedy ani v tomto ohledu by nemohly být dány předpoklady pro věcné projednání návrhu. Byť bylo napadené mimořádné opatření zrušeno a nahrazeno obsahově podobným mimořádným opatřením ze dne 10. 4. 2021, nejsou v nynější věci věci dány ani důvody pro případnou změnu návrhu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2020, čj. -44). Prostor pro takový procesní postup by totiž byl z důvodů výše již uvedených dán právě tehdy, pokud by k nahrazení a zrušení napadeného mimořádného opatření došlo teprve v průběhu soudního řízení o návrhu na jeho zrušení (případně po jeho nabytí účinnosti) a reálně by navrhovatelce postup odpůrce znemožňoval ochranu jejích subjektivních práv. O takovou situaci se však v nyní posuzované věci nejedná.

[8] Nejvyšší správní soud proto návrh v souladu s odmítl pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení spočívající v chybějícím předmětu řízení.

[9] Nad rámec výše uvedeného je třeba zdůraznit, že toto usnesení nepředstavuje pro navrhovatelku odepření soudní ochrany, pokud jde o regulaci, která dle jejích tvrzení nezákonně omezuje její podnikání. Podle § 13 odst. 2 totiž lze podat návrh na zrušení opatření obecné povahy (mimořádného opatření) do 1 měsíce ode dne, kdy nabylo účinnosti, přičemž setrvá-li navrhovatelka na svém postoji, stále může napadnout mimořádné opatření ze dne 10. 4. 2021.

[10] O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s , podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Toto ustanovení je třeba aplikovat také na řízení, v němž Nejvyšší správní soud v souladu s rozhoduje o návrhu na zrušení mimořádného opatření odpůrce.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 15. dubna 2021

Milan Podhrázký

předseda senátu