Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 441/2020 - 45

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudce JUDr. Ivo Pospíšila a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: T. T. T. T., zastoupena Mgr. Ondřejem Fialou, advokátem se sídlem Václavské náměstí 808/66, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2020, č. j. -25,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jejího zástupce Mgr. Ondřeje Fialy do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 23. 11. 2020 kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“), kterou napadá shora označené usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“). Napadeným usnesením městský soud zastavil řízení o žalobě z důvodu nezaplacení soudního poplatku.

[2] Usnesením ze dne 18. 3. 2021, č. j. -40, kasační soud nevyhověl stěžovatelčině žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků a současně ji vyzval k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč ve lhůtě 15 dnů. Zároveň stěžovatelku poučil o následcích nesplnění poplatkové povinnosti stanovené v ve spojení s , o soudních poplatcích (dále jen „ “).

[3] Usnesení bylo zástupci stěžovatelky doručeno do datové schránky dne 22. 3. 2021 a tohoto dne nabylo právní moci. Tento den byl rozhodnou skutečností pro určení počátku lhůty stanovené tímto usnesením. V souladu s , (dále jen „ “), pak lhůta pro zaplacení poplatku začala běžet následující den, tedy dne 23. 3. 2021, a marně uplynula v úterý dne 6. 4. 2021.

[4] Z hlediska včasnosti splnění poplatkové povinnosti je rozhodný den, kdy je částka soudního poplatku skutečně připsána na účet soudu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2012, č. j. -49). Nejvyšší správní soud potvrdil, že tento judikaturně ustálený závěr platí i po novelizaci zákona o soudních poplatcích (rozsudek ze dne 28. 3. 2018, č. j. -51, č. 3734/2018 Sb. NSS).

[5] Poplatek uhrazený stěžovatelkou byl připsán na účet Nejvyššího správního soudu dne 9. 4. 2021, tedy tři dny po uplynutí lhůty stanovené usnesením č. j. -40. K zaplacení poplatku po lhůtě soud nemohl přihlédnout, neboť podle § 9 odst. 1 poslední věty zákona o soudních poplatcích platí, že „[k] zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“

[6] Vzhledem ke skutečnosti, že stěžovatelka nezaplatila soudní poplatek ve stanovené lhůtě, Nejvyšší správní soud řízení podle zákona o soudních poplatcích ve spojení s zastavil.

[7] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s za použití , podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

[8] Podle § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že „soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen“. Nejvyšší správní soud proto vrátil stěžovatelce zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Přestože dosud trvá poplatková povinnost (která v souladu s § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích zaniká až právní mocí rozhodnutí o zastavení řízení), nemůže následná úhrada soudního poplatku nic změnit na splnění podmínek pro vydání usnesení o zastavení řízení. Na poplatníka, který poplatek uhradil po lhůtě, je tedy nutno hledět tak, že již není k úhradě soudního poplatku povinen (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2017, č. j. -18). Proto nic nebrání, aby soud po zastavení řízení vrátil i v těchto případech poplatníkovi uhrazený poplatek v plné výši s poukazem na § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2018, č. j. -18).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. dubna 2021

JUDr. Josef Baxa

předseda senátu