Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Azs 59/2021 - 31

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Jitky Zavřelové a Milana Podhrázkého v právní věci žalobkyně: V. L., zastoupená Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 4. 2020, čj. MV-47877-4/SO-2020, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2021, čj. -34

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 15. 1. 2020, čj. OAM-35158-10/DP-2019, byla zamítnuta žádost žalobkyně o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně odvolala. Žalovaná její odvolání shora uvedeným rozhodnutím zamítla a rozhodnutí Ministerstva vnitra potvrdila.

[2] Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalované podala u Krajského soudu v Praze žalobu. Tato žaloba byla podána z datové schránky zástupce žalobkyně, aniž by ale tento zástupce doložil své oprávnění zastupovat žalobkyni přiložením plné moci.

[3] Krajský soud proto usnesením ze dne 2. 6. 2020, čj. -10, zástupce žalobkyně mimo jiné vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložil plnou moc dokládající jeho oprávnění zastupovat žalobkyni v tomto řízení. Krajský soud však zástupce žalobkyně nepoučil o důsledku v podobě odmítnutí žaloby, pokud této výzvě nevyhoví. Krajský soud následně bez dalších výzev žalobu odmítl podle , neboť zástupce žalobkyně, ač k tomu byl řádně vyzván, nedoplnil plnou moc, která by ho opravňovala k zastupování žalobkyně.

[4] Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 18. 11. 2020, čj. -43, toto usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení, protože krajský soud opomněl žalobkyni ve výzvě poučit o důsledku v podobě odmítnutí žaloby, pokud této výzvě nevyhoví.

[5] V dalším řízení krajský soud usnesením ze dne 9. 12. 2020, čj. -30, již s patřičným poučením znovu vyzval zástupce žalobkyně, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci usnesení předložil plnou moc dokládající jeho oprávnění zastupovat žalobkyni v tomto řízení a aby ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žalobou napadeného rozhodnutí odstranil vady žaloby, a to tak, že uvede žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Krajský soud také žalobkyni vyzval, aby sdělila datum, kdy jí bylo napadené rozhodnutí doručeno a aby soudu zaslala vyplněné „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“. Toto usnesení bylo zástupci žalobkyně doručeno dne 9. 12. 2020.

[6] Usnesením ze dne 21. 1. 2021, čj. -34, krajský soud žalobu znovu odmítl. Uvedl, že lhůta k předložení plné moci uplynula dne 13. 1. 2021, avšak zástupce žalobkyně plnou moc nepředložil. S odkazem na usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 12. 2008, čj. -247, č. 1773/2009 Sb. NSS, tedy konstatoval, že nebyly splněny podmínky řízení ve smyslu Dále uvedl, že žaloba trpí také tím, že neobsahuje žádné žalobní body. Ani tento nedostatek nebyl po výzvě soudu ve stanovené lhůtě odstraněn, a proto i kdyby nebyl dán nedostatek v podobě chybějící plné moci, nastupoval by další důvod pro odmítnutí žaloby.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalované

[7] Proti usnesení krajského soudu podala žalobkyně (dále „stěžovatelka“) kasační stížnost. Uvedla, že krajský soud nesprávně zhodnotil rozsah oprávnění zastupovat stěžovatelku v řízení o kasační stížnosti. V té souvislosti připomněla závěry rozšířeného senátu vyjádřené v usnesení ze dne 18. 12. 2008, čj. -158, č. 1811/2009 Sb. NSS, ze kterého plyne, že plná moc k zastupování k řízení o kasační stížnosti obecně postačuje k zastupování v řízení o žalobě před krajským soudem. Krajský soud byl tedy povinen zkoumat plnou moc předloženou v řízení o kasační stížnosti, jejíž existenci vzal na vědomí, jak plyne z jeho usnesení čj. -30, a nemohl vyjít z toho, že taková plná moc k zastupování před krajským soudem nepostačuje.

[8] Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[9] Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů.

[10] Kasační stížnost není důvodná.

[11] Úvodem je třeba zdůraznit, že kasační námitky stěžovatelky směřují pouze proti primárnímu důvodu, pro který byla žaloba odmítnuta, avšak nesměřují proti dalšímu důvodu odmítnutí, kterým je neodstranění vady žaloby v podobě chybějících žalobních bodů.

[12] V projednávané věci je tedy plně aplikovatelný závěr plynoucí z judikatury Nejvyššího správního soudu, podle níž tento soud není povinen vypořádat se s každou jednotlivou námitkou uvedenou v kasační stížnosti, pokud rozhodnutí krajského soudu obstojí i pouze na důvodech, které stěžovatel v kasační stížnosti nenapadá (rozsudek ze dne 9. 6. 2016, čj. -22). Kasační stížnost stěžovatele tedy nemůže být důvodná a napadené usnesení krajského soudu je zákonné, neboť jeden z důvodů odmítnutí žaloby (stěžovatelkou nezpochybněný) obstojí sám o sobě.

IV. Závěr a náklady řízení

[13] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji dle věty druhé zamítl.

[14] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle ve spojení s Stěžovatelka neměla v řízení úspěch, a právo na náhradu nákladů řízení proto nemá. Žalované, která měla ve věci úspěch, nevznikly v řízení náklady přesahující rámec nákladů její běžné úřední činnosti, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 22. dubna 2021

Petr Mikeš

předseda senátu