Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 Ad 51/2020 - 51

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

žalobce:

P. D., narozen X,

trvalým pobytem X,

doručovací adresa X,

t.č. X,

proti

žalované:

Česká správa sociálního zabezpečení,

sídlem Křížová 25, 150 00 Praha,

o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 7. 4. 2020,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

I. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalovaná odňala žalobci invalidní důchod, protože lékař Okresní správy sociálního zabezpečení Plzeň-město dospěl k závěru, že došlo k postupnému zlepšení stavu žalobce a pokles žalobcovy pracovní schopnosti dosáhl 15 %. Podle , o důchodovém pojištění, invaliditu podmiňuje pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

2. Žalobce proti tomuto závěru brojil námitkami, v nichž poukázal na své přetrvávající zdravotní potíže (zejména páteře), které zůstaly beze změny, a proto neodůvodňovaly odnětí invalidního důchodu. Žalovaná námitky zamítla a své předchozí rozhodnutí potvrdila. V námitkovém řízení nechala vypracovat posudek svým lékařem. Z něho vyplynulo, že hlavní příčina nepříznivého zdravotního stavu žalobce spadá pod kapitolu XIII (Postižení svalové a kosterní soustavy), oddíl E (Dorzopatie a spondylopatie), položku 1b (Bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének s lehkým funkčním postižením) přílohy k , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 10–20 %. Přesnou míru poklesu pracovní schopnosti žalobce určil lékař žalované ve výši 15 %, tedy ve středu rozpětí, které zvolil s přihlédnutím k žalobcově profesi i charakteru jeho postižení zahrnujícímu gonartrózu.

3. Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojil žalobou, v níž rozepsal svá jednotlivá onemocnění a namítl, že nebyl v rámci posudkového řízení vyšetřen. Podkladový posudek hodnotil žalobce jako vadný. Žalobce rovněž požadoval náhradu „za morální a psychickou újmu“ a zaplacení zdravotního a sociálního pojištění.

4. Ve vyjádření žalovaná odkázala na posudek lékaře, který považovala za úplný, celistvý a přesvědčivý. Zároveň navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

Posouzení věci

5. Napadený výrok rozhodnutí žalované krajský soud přezkoumal podle (dále též „ “) v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobce na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle a 2 , o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)]

7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány posudkové komise ( , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. -75 ze dne 4. 12. 2003, č. NSS).

8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů ( ). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. -54 ze dne 25. 9. 2003, č. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. -20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. -63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).

9. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobce.

10. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí poklesly o 15 %, a proto se v jeho případě nejedná o invaliditu podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Invalidita zanikla ke dni 10. 12. 2019, tj. ke dni projednání lékařem okresní správy sociálního zabezpečení. Posudková komise u žalobce shledala postižení, jak ho vymezuje kapitola XIII, oddíl E, položka 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení citovaná vyhláška stanovuje rozmezí od 10 do 20 %. Zařazením do příslušné kapitoly, oddílu a položky se posudková komise shodla se žalovanou. Podobně shoda platila při určení stupně a data zániku invalidity. Žalobce nemohl být při jednání posudkové komise vyšetřen, neboť s k němu bez omluvy nedostavil. Zdravotní dokumentace sama o sobě představovala dostatečný podklad pro projednání komisí.

11. Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity. Obsahově se úplně vypořádal s námitkami žalobce, je z něj i patrné, že lékaři hodnotí stav žalobce jako zlepšený oproti době, kdy byl shledán invalidním. Posudek také popsal okruh pracovních činností podle fyzické námahy, jež žalobce zvládne vykonat: práce fyzicky lehčí, bez manipulace s těžkými břemeny.

12. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že pracovní schopnosti žalobce poklesla o 15 %, což podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění neodpovídá invaliditě v žádném stupni. Zánik invalidity byl dán ke dni 10. 12. 2019.

13. Z posudku posudkové komise i předchozích posudků lékařů okresní a České správy sociálního zabezpečení je také zřejmé, že jeden z problémů (možná ten hlavní) spočívá v tom, že s žalobcem je velmi obtížná komunikace. Opakovaně totiž nepřebírá poštu, mění doručovací adresy a nedokládá zprávy odborných lékařů. I samotným posudkovým lékařům tedy ztěžuje jejich činnost. Obtížné doručování ostatně nastalo i v řízení před soudem, neboť doručovací adresu si žalobce zvolil na poště v Rudné u Prahy, ze strany soudu byl nadstandardně a opakovaně telefonicky kontaktován, aniž by to přineslo zlepšení v úspěšnosti doručování.

14. Namítal-li žalobce, že nebyl vyšetřen a posudkoví lékaři jeho zdravotní stav hodnotili pouze „od stolu“ z lékařských zpráv, nezpůsobuje to nezákonnost napadeného rozhodnutí. Specifické postavení posudkových komisí spočívá právě v tom, že jsou nadány odbornou kompetencí v oblasti posudkového lékařství, což znamená, že jsou schopny z medicínského hlediska komplexně posoudit zdravotní stav účastníka řízení, neomezují se jen na některé lékařské obory. Jsou tedy způsobilé hodnotit zdravotní stav účastníků řízení právě na základě odborných lékařských zpráv. K tomu posudková komise výslovně uvedla svůj odborný názor, že předložené podklady stačí pro posouzení. Osobního vyšetření před posudkovou komisí tedy nebylo třeba. Žalobce jej ostatně ani neumožnil, protože se k jednání komise nedostavil.

15. Pokud tedy žalobce setrvá na názoru, že jeho stav odpovídá invaliditě, měl by si obstarat dostatek odborných lékařských zpráv, zejména z neurologie, přebírat poštu a celkově spolupracovat s posudkovými lékaři.

16. Z uvedených důvodů nedošlo k vadám v řízení před žalovanou a její rozhodnutí č. j. 700 424 1860-44091-HS ze dne 7. 4. 2020 je v souladu se zákonem. Soud proto žalobu zamítl dle Žalobce neměl ve věci úspěch a úspěšné žalované náhrada nákladů nenáleží. Žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení ( , 2 ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 23. dubna 2021

Mgr. Jan Šmakal, v.r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.