Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
2 Azs 46/2021 - 25.pdf
PDF · 0 B
No categories available
2 Azs 46/2021 - 25
[11] Podle § 2 bodu 24 vyhlášky č. 328/2015 Sb. považuje Česká republika za bezpečnou zemi původu také Ukrajinu, s výjimkou poloostrova Krym a částí Doněcké a Luhanské oblasti pod kontrolou proruských separatistů. Stěžovatel před správním orgánem sdělil, že posledním místem jeho bydliště v zemi původu byla Zakarpatská oblast (v této oblasti se rovněž narodil), tedy část Ukrajiny, která je výše citovanou vyhláškou považována za bezpečnou. Důvody, pro které se nechce vrátit, formuloval nanejvýš obecně (obava, že by byl odveden a musel se účastnit konfliktu na východě země).
[12] Podle § 16 odst. 3 zákona o azylu, „[j]sou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu podle § 13 a 14 nebo doplňkové ochrany podle § 14b. Jsou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné podle odstavce 2, rovněž se neposuzuje, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a.“
[13] Nejvyšší správní soud shodně s žalovaným i krajským soudem neshledal, že by z informací sdělených stěžovatelem v rámci správního řízení plynuly jakékoli důvody, pro něž by se mohl domnívat, že Zakarpatskou oblast na Ukrajině v jeho případě za bezpečnou zemi původu ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu považovat nelze. K tvrzení o tom, že stěžovateli v nástupu do armády brání vyznání, nebylo možné přihlížet, neboť je poprvé uplatnil až v kasační stížnosti (§ 104 odst. 4 . s. ř. s. s. ř. s. ), a navíc šlo pouze o obecnou zmínku.
[14] K námitce týkající se bezpečnostní situace na Ukrajině Nejvyšší správní soud konstatuje, že ve správním spise jsou založeny zprávy o zemi původu, z nichž vyplývá, že stěžovateli z bezpečnostního hlediska na Ukrajině nehrozí žádné nebezpečí. Stěžovatel měl možnost se k těmto zprávám vyjádřit, to neučinil. Ze zpráv o zemi původu také plyne, že na východě Ukrajiny jsou nasazeni pouze profesionální vojáci nebo dobrovolníci. Je nutné rovněž podotknout, že stěžovatel v žalobě ani v kasační stížnosti nijak nedoložil svá tvrzení, že mu ve vlasti hrozí nebezpečí. Za takové situace není důvod pochybovat o závěru žalovaného, že v případě stěžovatele lze Ukrajinu považovat za bezpečnou zemi původu. K vojenské službě Nejvyšší správní soud doplňuje, že služba v armádě, ač nedobrovolná, není bez dalšího důvodem pro udělení azylu či doplňkové ochrany (viz např. rozsudky NSS ze dne 29. 3. 2004, č. j. 5 Azs 4/2004 - 49, či ze dne 17. 12. 2015, č. j. 5 Azs 158/2015 - 24), a to ani v případě, pokud by výkon vojenské služby byl spojen s rizikem účasti při bojových akcích ve válečném konfliktu (viz např. rozsudek NSS ze dne 7. 8. 2012, č. j. 2 Azs 17/2012 - 44, bod 16). Ve skutkově i právně obdobném případě jiného stěžovatele z Ukrajiny ostatně rozhodl nedávno Nejvyšší správní soud o odmítnutí kasační stížnosti usnesením č. j. 10 Azs 334/2020 - 30 ze dne 16. 2. 2021.
[15] Nejvyšší správní soud připomíná, že mezinárodní ochrana je výjimečným právním institutem, jehož smyslem je poskytnout žadateli ochranu, nikoliv však před jakýmikoli negativními jevy v zemi jeho původu. Napadený rozsudek není stižen vadou nepřezkoumatelnosti, není zde ani jiná vada řízení před soudem, která by mohla mít vliv na zákonnost napadeného rozsudku, krajský soud se nedopustil ani žádného judikaturního odklonu či hrubého pochybení při výkladu hmotného práva a řádně přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí. K žádnému porušení práva na spravedlivý proces, natož pak porušení extrémnímu, v projednávané věci nedošlo, pročež podmínky přijatelnosti kasační stížnosti nejsou splněny.
IV. Závěr a náklady řízení
[16] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Nejvyšší správní soud proto nepřistoupil k meritornímu přezkumu napadeného rozsudku a kasační stížnost podle § 104a s. ř. s. s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.
[17] Jelikož kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. s. ř. s. ).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. dubna 2021
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu