Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 A 75/2020 - 25

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Heleny Konečné a JUDr. Ivony Šubrtové ve věci

žalobkyně: Mgr. J. N.

zast. Mgr. Lenkou Kroupovou, advokátkou

se sídlem Rooseveltova 459, Dvůr Králové nad Labem

proti

žalovanému: Městský úřad Jaroměř

se sídlem náměstí Československé armády 16, Jaroměř

v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Podstata žaloby

1. V žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu doručené zdejšímu soudu dne 11. 8. 2020 žalobkyně uvedla, že prostřednictvím svého obecného zmocněnce podala ve dnech 1. 4. 2019, 15. 7. 2019 a 6. 8. 2019 žalovanému podněty k řešení situace spojené s parkováním na pozemku p. č. X v k. ú. X, jehož vlastníkem je Město Jaroměř, a který bezprostředně sousedí s pozemkem p. č. X v k. ú. X, který vlastní žalobkyně.

2. Důvodem těchto podnětů byla nepřehlednost a nebezpečnost silničního provozu na daném úseku místní komunikace. Vlastníci budovy čp. X totiž na této části místní komunikace zřídili zpevněné plochy, aniž by k tomu měli souhlas vlastníka pozemku nebo jiný právní titul, a to za účelem parkování. Zasypali také silniční příkop sloužící k odvodnění vozovky pozemní komunikace.

3. Dne 17. 2. 2020 podala žalobkyně ke Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného. Krajský úřad vydal dne 31. 3. 2020 Příkaz č. j. KUKHK-8198/DS/2019-5(Ma) (dále také jen „Příkaz“), kterým konstatoval nečinnost žalovaného, přikázal mu, aby ve věci bezodkladně provedl správní úkony a aby do 30 dnů od obdržení Příkazu informoval žalobkyni, jaké úkony a s jakým výsledkem učinil.

4. K dotazu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje vydal žalovaný dne 18. 3. 2020 sdělení, kterým jej informoval, že věc nebyla z pohledu výkonu státní správy řešena tím, že by se vedlo řízení o odstranění nepovolené pevné překážky nebo bylo vedeno jiné správní řízení. Došlo k regulaci stání motorových vozidel v místě.

5. Ve vztahu k žalobkyni učinil žalovaný sdělení ze dne 4. 4. 2020, v němž jí informoval, že bude provedeno jednání ohledně zajištění odvodnění daného úseku a ohledně případného zajištění stání vozidel mimo komunikaci, a sdělení ze dne 3. 8. 2020, v němž jí informoval, že bude provedeno šetření s vlastníkem místní komunikace za přítomnosti Policie ČR a dalších dotčených orgánů.

6. Dle žalobkyně tak žalovaný stále nekoná, ač je jeho povinností konat aktivně, tedy vydat rozhodnutí nebo provést jiný úkon v zákonem stanovené lhůtě.

7. Žalobkyně proto navrhla, aby krajský soud vydal rozhodnutí, kterým uloží žalovanému „povinnost vydat do 30 dnů od právní moci rozsudku rozhodnutí v řízení týkající se nelegálního zasypání silničního příkopu, obnovení funkce příkopu, vymáhání nákladů po osobě, která příkop zasypala, zákazu poškozovat místní komunikaci, nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku provést nezbytné úpravy k zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod nebo k zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky – konkrétně na části pozemku označeném jako parcela číslo 757 – ostatní plocha, silnice, který bezprostředně sousedí s pozemkem parc. číslo 26, vše v katastrálním území Semonice, který vlastní žalobkyně.“

II. Podstata vyjádření žalovaného k žalobě

8. Žalovaný uvedl, že dne 31. 3. 2020 mu byl doručen Příkaz, kterým mu Krajský úřad Královéhradeckého kraje uložil povinnost zjistit, zda nedošlo k nezákonnému zasypání příkopu, který slouží k odvodnění místní komunikace. O krocích žalovaného byla žalobkyně informována. Vzhledem k omezení chodu úřadu v důsledku pandemie však již žalovaný nebyl schopen dodržet třicetidenní lhůtu na další informování žalobkyně. Ta byla informována o konání místního šetření, to se ovšem konalo bez její přítomnosti. Poté měla možnost se vyjádřit k podkladům před vydáním rozhodnutí, čehož využila. Osoba, která příkop zasypala, přislíbila jeho uvedení do původního stavu. Žalovaný s ní zahájí řízení o přestupku, kterého ovšem žalobkyně nebude účastníkem. Žalovaný si tak nečinnosti nebyl vědom.

III. Skutkové a právní závěry krajského soudu

9. Krajský soud poté posoudil důvodnost žaloby v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy první a druhé dílu třetího Učinil tak bez nařízení jednání dle , když žalobkyně ani žalovaný nevyjádřili nesouhlas s takovým postupem ve smyslu ustanovení věty druhé O věci usoudil následovně.

10. Dle § 79 odst. 1 ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

11. Dle § 79 odst. 2 je žalovaným správní orgán, který podle žalobního tvrzení má povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení.

12. Dle § 80 odst. 1 lze žalobu podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem.

13. Dle § 81 odst. 1 soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Dle odst. 2 je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. Dle odst. 3 soud žalobu zamítne, není-li důvodná.

14. Z obsahu správního spisu krajský soud ověřil skutečnosti uvedené žalobkyní v žalobě (viz shora). Za podstatné považuje zejména znění Příkazu. Z něho je zřejmé, že krajský úřad shledal, že se žalovaný nedostatečně zabýval podněty žalobkyně, v nichž jej upozorňovala na skutečnost, že v předmětné lokalitě došlo k nezákonnému zničení odvodňovacího zařízení pozemní komunikace. Ve výroku I. Příkazu proto konstatoval, že žalovaný byl nečinný, pokud nereagoval na podnět ze dne 1. 4. 2019 upozorňující na uvedený problém.

15. Výrokem II. přikázal žalovanému, aby v dané věci bezodkladně:

a) jako speciální stavební úřad provedl kontrolní prohlídku stavby pozemní komunikace a dle jejího výsledku eventuálně postupoval dle , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),

b) provedl úkony vedoucí ke zjištění, zda v této souvislosti nedošlo ke spáchání přestupku.

16. Ve výroku II. pak žalovanému přikázal, aby podateli podnětu sdělil do 30 dnů od obdržení Příkazu, jaké úkony a s jakým výsledkem učinil.

17. Z obsahu správního spisu dále plyne, že se žalovaný snažil zjistit skutkový stav věci, tedy zda došlo k zasypání příkopu, a kdo tak učinil. O své činnosti žalobkyni (za níž jednal její obecný zmocněnec) průběžně informoval (přípisy ze 4. 5. 2020 a 3. 8. 2020 – viz bod I. tohoto rozsudku). Ve věci dále proběhlo dne 31. 8. 2020 ohledání místa. Dne 8. 9. 2020 vydal žalovaný „Oznámení o ukončení dokazování a poučení o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí“, které doručil rovněž žalobkyni. Následně jí pak přípisem ze dne 2. 10. 2020 oznámil, že ve věci bude zahájeno s osobou, která silniční příkop nezákonně zasypala, přestupkové řízení, v rámci něhož budou využity i dosavadní vyjádření a podklady žalobkyně.

18. Krajský soud konstatuje, že ze shora uvedeného je zcela zřejmé, že do doby vydání Příkazu žádné správní řízení ve věci zahájeno nebylo. Z obsahu Příkazu plyne, že Krajský úřad Královéhradeckého kraje shledal žalovaného nečinným nikoliv v průběhu správního řízení, ale ve vztahu k podnětům žalobkyně, kterými upozorňovala na zasypání odvodňovacího příkopu u pozemní komunikace v předmětné lokalitě. Proto také nezavával žalovaného povinností vydat v určité lhůtě rozhodnutí ve věci samé, ale pouze povinností věc bezodkladně vyšetřit a informovat o průběhu této činnosti žalobkyni.

19. Následně prováděl žalovaný ve věci požadovaná šetření, včetně ohledání na místě. Ani v této fázi své činnosti však žádné správní řízení z moci úřední nezahájil, neboť pro takový eventuální úkon právě touto činností teprve sbíral potřebné podklady.

20. Trochu zavádějícím způsobem pak informoval žalobkyni, že ukončil dokazování a s odkazem na jí dával možnost seznámit se se shromážděnými podklady, případně podat návrh na doplnění dokazování. Odkaz na přitom nebyl vůbec na místě. Jak už uvedl krajský soud shora, žádné správní řízení neprobíhalo. Je však evidentní, že motivem k tomuto postupu žalovaného byl právě Příkaz, v němž byl žalovaný zavázán povinností žalobkyni o své činnosti informovat. Což učinil, i když procesně poněkud matoucím způsobem.

21. Ostatně, že výstupem popsané činnosti žalovaného nebylo (a nemohlo být) rozhodnutí ve věci samé, je zřejmé z jeho posledního přípisu adresovaného žalobkyni ze dne 2. 10. 2020, v němž jí toliko oznamuje, že na základě shromážděných podkladů (včetně těch od žalobkyně) zjistil, že odvodňovací příkop byl zasypán nezákonně, a že v důsledku toho zahájí s přestupcem přestupkové řízení dle zákona o pozemních komunikacích.

22. Podání nečinnostní žaloby proti žalovanému tak nebylo vůbec na místě. Jak plyne ze shora již citovaného ustanovení , soud může na základě nečinnostní žaloby uložit správnímu orgánu povinnost vydat pouze rozhodnutí ve věci samé (nebo osvědčení). To však předpokládá, že ve věci probíhá správní řízení, v němž správní orgán překročil bezdůvodně lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci samé. Taková situace v projednávané věci, jak plyne ze shora uvedeného, nepochybně nenastala. Jako obrana proti jiným formám nečinnosti správních orgánů (např. v souvislosti s šetřením podnětů občanů k zahájení řízení z moci úřední) institut nečinnostní žaloby neslouží (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. -58).

23. Už jenom pro úplnost krajský soud dodává, že smyslem nečinnostní žaloby domáhající se vydání rozhodnutí ve věci samé je pouze donutit správní orgán vydat požadovaný akt bez ohledu na jeho obsah. Soud není v žádném případě oprávněn správní orgán zavázat k vydání rozhodnutí určitého obsahu, jak se žalobním petitem domáhala žalobkyně (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. -80).

24. Krajský soud tedy shledal žalobu nedůvodnou, a nezbylo mu proto, než ji dle zamítnout.

IV. Náklady řízení

24. Dle má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl úspěch žalovaný, ten však náhradu nákladů řízení nepožadoval. Ostatně z obsahu soudního spisu krajský soud ani nezjistil, že by mu nějaké náklady, nad rámec běžné úřední činnosti, v souvislosti se soudním řízení vznikly.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům ( )

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 1. března 2021

JUDr. Jan Rutsch v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: R. V.