Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

60 Az 1/2021 - 31

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

žalobce:

M. D., narozený dne X,

státní příslušník X,

bytem X,

zastoupený advokátem JUDr. Petrem Novotným,

sídlem Archangelská 1568/1, 100 00 Praha 10,

proti

žalované:

Ministerstvo vnitra,

sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-668/ZA-ZA11-D07-2020 ze dne 30. 11. 2020,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalovaný rozhodl naříkaným rozhodnutím tak, že Polská republika je státem příslušným k přijetí žalobce zpět podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, neboť vydala žalobci vízum. Žalovaný neshledal překážky přemístění do Polska, které nevykazuje systémové nedostatky při vyřizování azylových žádostí a žalobci tam nehrozí nelidské nebo ponižující zacházení.

2. Proti tomuto rozhodnutí brojil žalobce žalobou. Namítl nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, protože z něj nelze dovodit absenci nelidského či ponižujícího zacházení v Polsku. Příslušným státem pro posouzení azylové žádosti žalobce by měla být Česká republika, jelikož na jejím území žádost podal a rovněž se na něm právě nachází. Na X, tedy v zemi původu žalobce probíhá dlouhodobý ozbrojený konflikt a při návratu hrozí žalobci odvod do armády včetně nasazení do bojů. Žalovaný měl žalobci udělit přinejmenším doplňkovou ochranu podle § 14a o azylu, nebo dokonce azyl podle § 12 písm. b) téhož zákona. Eventualitu přesídlení mimo východ X, kde boje probíhají, žalobce odmítl s poukazem na násilnosti po celé zemi a svou ekonomickou situaci.

3. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že postupoval v souladu se zákonem. Podle čl. 12 nařízení č. 604/2013 nemůže být ČR státem příslušným k posouzení azylové žádosti. Skutečnost žalobcovy fyzické přítomnosti na území ČR nelze podřadit pod žádné z právních kritérií. Poněvadž žalovaný nerozhodoval o žalobcově žádosti meritorně (to je věcí Polska), nepodléhal povinnosti zabývat se, zda žalobci hrozí po návratu do vlasti pronásledování nebo vážná újma. V Polsku přitom žalobci nic z toho nehrozí, což ostatně ani netvrdil. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí jasně vyplynulo, že se žalovaný zabýval azylovým řízení v Polsku, a to včetně podmínek žadatelů.

Posouzení věci

4. Žaloba není důvodná. Nebyl důvod, aby žalovaný věcně posuzoval žádost žalobce o mezinárodní ochranu, neboť k tomu je příslušné Polsko. Žalobcem zdůrazňovaný stav na X tak pro žalovaného nebyl vůbec významný.

5. Podrobnost a kvalita žaloby předurčují rozsah a intenzitu přezkumné činnosti soudu i nezbytný rozsah odůvodnění jeho rozhodnutí (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS č. j. -78 ze dne 24. 8. 2010, č. 2162/2011 Sb. NSS). V tomto ohledu žalobce netvrdil, že by určení příslušnosti Polska podle čl. 12 nařízení č. 604/2013 bylo nezákonné (žalobce byl v době rozhodnutí držitelem platného víza). V žalobě jasně uvedl pouze to, že se fyzicky nachází na území ČR a že „z rozhodnutí nejde jednoznačně dovodit, že žalobci nehrozí v Polské republice nelidské či ponižující zacházení.“ V takto omezeném rozsahu se tedy soud žalobou zabýval.

6. Místo fyzické přítomnosti nepředstavuje pravidlo pro určení státu příslušného k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu a místo podání žádosti o mezinárodní ochranu nepředchází ostatním pravidlům určení příslušnosti (čl. 3 odst. 1, 2 nařízení č. 604/2013), tedy ani pravidlům čl. 12 nařízení. Žalovaný tedy určil příslušnost Polska správně.

7. Nedůvodná je námitka směřující pouze vůči odvodnění napadeného rozhodnutí. Z něj jasně plyne závěr žalovaného, že neexistují závažné důvody se domnívat, že dochází k systémovým nedostatkům, pokud jde o azylové řízení a o podmínky přijetí žadatelů v Polsku, které s sebou nesou riziko nelidského či ponižujícího zacházení ve smyslu článku 4 y základních práv Evropské unie. Sám žalobce ostatně netvrdil, a to ani před žalovaným, ani před soudem, že by nějaké systémové nedostatky polského azylového řízení nebo nevhodné podmínky žadatelů o mezinárodní ochranu vůbec existovaly.

8. Nad rámec nezbytného odůvodnění lze jen doplnit, že závěry žalovaného mají oporu ve spisu. Situaci v Polsku žalovaný posoudil podle Informace Odboru azylové a migrační politiky ze dne 10. 8. 2020 (č. l. 27–31 správního spisu), která o systémových nedostatcích také nevypovídá. S tímto podkladem byl žalobce seznámen (srov. č. l. 35–36 správního spisu). S ohledem na okolnosti případu tak žalovaný neměl důvod vyhledávat další informace, protože o uspokojivých podmínkách v Polsku nepanovala v řízení pochybnost.

9. Z protokolu na č. l. 36 správního spisu pak také jasně plyne, z jakých podkladů pro rozhodnutí (srov. dost. 1 ) žalovaný vycházel. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je v tomto ohledu také jasné – žalovaný vycházel zejména z konkrétní informace o příznivém stavu azylového řízení a podmínek žadatelů v Polsku, ale vycházel též i z absence jiných, autoritativních informací o nepříznivém stavu téhož.

10. Věcné posouzení důvodů pro udělení mezinárodní ochrany po právu nebylo předmětem řízení před žalovaným a nemohlo tudíž byt ani předmětem soudního přezkumu. Námitky žalobce zpochybňující bezpečnost na X tak nebyly pro rozhodnutí významné.

11. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl dle Žalobce neměl ve věci úspěch a úspěšnému žalovanému nevznikly náklady nad rámec běžné úřední činnosti. Žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení ( věta první ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 5. březen 2021

Mgr. Jan Šmakal, v.r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.