Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Azs 403/2020 - 49

pokračování - 10

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní žalobce: O. C., advokátem se sídlem Jugoslávská 856/2, Karlovy Vary, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 11. 2020, čj. CPR-28964-3/ČJ-2020-930313-V238, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 12. 2020, čj. -16, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie kraje Vysočina, rozhodla dne 9. 7. 2020 o správním vyhoštění žalobce, neboť se žalobce při pobytové kontrole prokázal padělaným rumunským dokladem a pobýval na území České republiky bez platného povolení k pobytu, ačkoli k tomu nebyl oprávněn (nejméně od 27. 2. 2019 do 6. 7. 2020). Žalovaná následně v odvolacím řízení jen formálně upravila část výroku rozhodnutí policie, věcně však zamítla žalobcovo odvolání a potvrdila rozhodnutí o správním vyhoštění. Proti rozhodnutí žalované se žalobce bránil žalobou, kterou však krajský soud odmítl pro chybějící žalobní body.

[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost a současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Žalovaná s přiznáním odkladného účinku nesouhlasila. NSS nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek, neboť stěžovatel ve svém návrhu uváděl jen obecná tvrzení.

[3] Stěžovatel vzápětí podal nový návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tvrdí, že na území České republiky žije jeho partnerka a dvě nezletilé děti. Účelem přiznání odkladného účinku by podle stěžovatele mělo být zachování rodinných vazeb a účast na řízení o soudním přezkumu.

[4] Žalovaná s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí; podle ní by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem, jak již uvedla k předchozí žádosti stěžovatele.

[5] Podle rozšířeného senátu NSS „obecně vyjádřený zájem cizozemského stěžovatele na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti či jeho právo být v kontaktu s advokátem a s tím související ochrana spravedlivého procesu nemohou být samy o sobě bez dalších individuálních okolností důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti“ (usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, čj. -38, č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 61). Zájem na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti sice může vést k přiznání odkladného účinku, ale obvykle jen ve spojení s dalšími důvody (například rodinným nebo soukromým životem stěžovatele) nebo v návaznosti na individuální okolnosti a specifika soudního řízení v dané věci. Tyto individuální okolnosti by však měly jasně a konkrétně plynout z tvrzení, která stěžovatel v řízení uplatní a osvědčí (srov. tamtéž, bod 59).

[6] Stěžovatel odkazuje na omezení spojená s nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti jen obecně a nevznáší žádné konkrétní argumenty týkající se tohoto řízení, které by mohly hovořit pro jeho přiznání.

[7] Stejně tak NSS nevidí důvod pro přiznání odkladného účinku v tvrzení o nutnosti zachovat rodinné vazby. Stěžovatel se opět omezuje jen na obecné sdělení, podle nějž na území České republiky žije jeho partnerka a dvě nezletilé děti. Blíže k tomu však mnoho nedodává. Jeho děti jsou velmi malé (kojenec a batole), s jeho partnerkou (a matkou dětí) nyní podle jeho slov probíhá řízení o správním vyhoštění. Z toho není nijak patrné, že by kterýkoli z členů rodiny měl k území ČR bližší vztah a že by se rodinný život stěžovatele a jeho blízkých nemohl uskutečňovat i mimo toto území.

[8] Jelikož nebyly splněny základní předpoklady, NSS nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek podle ve spojení s Tím soud nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. března 2021

Ondřej Mrákota

předseda senátu