Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (13)8 As 127/2019 - 140.pdf
PDF · 0 B
No categories available
8 As 127/2019 - 140
8 As 127/2019 - 141
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: nejvyšší státní zástupce, se sídlem Jezuitská 585/4, Brno, proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem Masarykovo náměstí 91/5, Jihlava, za účasti osoby zúčastněné na řízení: FINE DECORATING a.s., se sídlem Slezská 742/4, Brno, zastoupené Mgr. Romanem Klimusem, advokátem se sídlem Vídeňská 188/119d, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 12. 2010, čj. 13154-12/2010-ERU, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. 4. 2019, čj. 62 A 84/2013 -418,
takto:
I. Soud ustanovuje znalcem z oboru elektrotechnika České vysoké učení technické v Praze, Fakultu elektrotechnickou, se sídlem Technická 2, Praha 6.
II. Znalci se ukládá, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení podal písemně znalecký posudek. Úkolem znalce je vycházet z normativního stavu, úrovně odborného poznání a objektivních možností, které zde byly na přelomu let 2010 a 2011, a poskytnout zdůvodněné odpovědi na následující otázky:
1) Jaké části, zařízení, či jiné součásti fotovoltaické elektrárny Jeníkov byly dle revizní zprávy ze dne 19. 11. 2010 a měřících protokolů, které jsou k revizní zprávě přiloženy, kontrolovány a měřeny? Plyne z této zprávy a měřících protokolů, že byly kontrolovány i rozvaděče, stojany na fotovoltaické panely a zejména jejich uzemnění i s ohledem na v revizní zprávě uvedené metody zkoušek dle českých technických norem (str. 2 revizní zprávy)? Lze z této zprávy a měřících protokolů seznat, že některé rozvaděče a stojany na fotovoltaické panely nebyly při výkonu revize ještě nainstalovány, případně i to, že revidované kabely nebyly v době provedení revize ještě zapojeny?
2) Plyne z revizní zprávy ze dne 19. 11. 2010 a měřících protokolů, že se jedná o výchozí revizi celé fotovoltaické elektrárny, či pouze částečnou revizi jejich některých částí, a to zejména s ohledem na v záhlaví a v závěru použitý termín „elektrické zařízení“? Je v tomto směru revize jednoznačná, nebo může být naopak zavádějící?
3) Jsou revizní zpráva ze dne 19. 11. 2010 a měřící protokoly z historického pohledu přelomu roků 2010 a 2011 standardní, či obsahuje vady nebo nepřesnosti co do obvyklých náležitostí? Uvedené zhodnoťte i pro případ, že v době provádění revize nebyly osazeny všechny fotovolatické panely, nebyly postaveny všechny stojany na panely, nebyly namontovány všechny rozvaděče a kabely nebyly zapojeny do příslušných částí fotovoltaické elektrárny, ale byly pouze přivedeny na místa, kde mělo dojít k jejich zapojení.
4) Plyne z revizní zprávy ze dne 19. 11. 2010 a měřících protokolů, že revizní technik dělal pouze namátkové kontroly uzemnění stojanů a rozvaděčů? Bylo v té době běžnou praxí, že se ohledně uzemnění těchto prvků dělaly jen kontroly nahodilého vzorku, aniž by to bylo v revizní zprávě explicitně uvedeno?
5) Lze předpokládat, že revizní zprávu ze dne 19. 11. 2010 a měřící protokoly mohl vnímat pracovník žalovaného rozhodující o žádostech o licenci k výrobě elektrické energie ve fotovoltaických elektrárnách jako revizní zprávu osvědčující bezpečnost (výchozí revizi elektrického zařízení) celé fotovoltaické elektrárny? Jaké by byly odpovědi na všechny v tomto usnesení položené otázky, pokud by se posuzovaly z pohledu takového pracovníka žalovaného (např. odpověděl by pracovník žalovaného na otázku č. 2, že z revizní zprávy a měřících protokolů plyne, že se jedná o výchozí revizi celé elektrárny, či pouze částečnou revizi jejich některých částí)? Pro tyto účely lze vycházet z toho, že takový pracovník žalovaného sám není revizním technikem, ale orientuje se v dané problematice a zároveň nelze předpokládat, že by revizní zprávu a měřící protokoly procházel ve všech detailech a vychází z obvyklé podoby revizních zpráv.
Odůvodnění:
[1] Ve shora označené věci je přezkoumáváno v záhlaví uvedené rozhodnutí žalovaného, kterým byla osobě zúčastněné na řízení udělena licence na výrobu elektřiny na dobu 25 let, se vznikem oprávnění a termínem zahájení výkonu licencované činnosti ke dni nabytí právní moci rozhodnutí, pro celkový instalovaný sluneční výkon 4,998 MW pro provozovnu fotovoltaické elektrárny, vymezenou na pozemcích p. č. 317/1 a p. č. 351/6 v katastrálním území Jeníkov u Duchcova.
[2] V rámci řízení před Nejvyšším správním soudem je nutno objasnit odborné otázky, které mohou mít vliv na rozhodnutí ve věci samé. Ve správním řízení byla žalovanému k žádosti o licenci předložena i ve výroku uvedená revizní zpráva ze dne 19. 11. 2010. Pro nyní posuzovanou věc je podstatné, co z této revizní zprávy vyplývá ohledně stavu elektrárny v době provedení revize a ohledně kontrolovaných částí elektrárny. Rovněž je podstatné, jak mohla tuto zprávu vnímat při standardním seznámení osoba, která rozhodovala o udělení licence. Jelikož Nejvyšší správní soud nedisponuje příslušnými odbornými znalostmi a posuzovanou problematiku má za zvlášť obtížnou [ve smyslu § 127 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve spojení s § 64 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní ], rozhodl o ustanovení znalce, který tyto otázky zodpoví formou znaleckého posudku.
[3] Posuzovaná problematika je dle soudu náročná, proto ustanovil znalcem České vysoké učení technické v Praze, Fakultu elektrotechnickou, jelikož je jí tato problematika známá včetně specifických historických souvislostí. V řízení před kasačním soudem sp. zn. 2 As 313/2015 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, vystupovalo v pozici znalce na jednání dne 8. 2. 2017. V tomto řízení bylo předloženo více znaleckých posudků a Nejvyšší správní soud vyhodnotil názor nyní ustanoveného znalce jako nejpřesvědčivější, logický a přezkoumatelně zdůvodněný (bod 30 rozsudku ze dne 30. 3. 2017, čj. 2 As 313/2015 -492, ve věci FVE Tuchlovice).
[4] Osoba zúčastněná na řízení požádala o možnost položit znalci vlastní otázky, nicméně uvedla, že vzhledem k tomu, že nezná zadání posudku, není je schopna formulovat. Zároveň navrhla, aby pokud bude znalcem ustanoveno České vysoké učení technické v Praze, bylo znalcem určeno zároveň Vysoké učení technické v Brně. Výběr osoby znalce je na soudu. Soud se rozhodl pro nyní ustanoveného znalce z důvodů uvedených v předchozím odstavci. Osobě zúčastněné na řízení nic nebrání, aby si případně sama vyžádala znalecký posudek k týmž otázkám od jiného znalce dle svého výběru, který je použitelný v řízení před soudem za podmínek dle § 127a o. s. ř. o. s. ř. Pokud jde o položení otázek znalci, osoba zúčastněná na řízení může zaslat soudu návrh doplňujících otázek. Pokud soud shledá, že mohou být pro posouzení věci podstatné, může rozsah zadání znaleckého posudku rozšířit. Ani v tomto směru navíc osobě zúčastněné nic nebrání v tom, aby si případně nechala otázky, které považuje za podstatné, zodpovědět znalcem dle svého výběru. Pokud jde o další obsah vyjádření osoby zúčastněné na řízení, jde o vyjádření v rámci řízení, které bude zohledněno při posouzení věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Stanovená lhůta pro podání posudku je závazná; ze závažných důvodů může znalec požádat o její prodloužení. Nemůže-li znalec vyžádaný úkon provést, je povinen oznámit to soudu s příslušným odůvodněním. Nedodržení stanovené lhůty může mít za následek snížení odměny, popřípadě uložení pořádkové pokuty až do výše 50 000 Kč (§ 44 s. ř. s. s. ř. s. ).
Účastníci a osoba zúčastněná na řízení mohou namítnout podjatost znalce do jednoho týdne od doručení tohoto usnesení (§ 8 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. ).
V Brně 22. března 2021
Petr Mikeš
předseda senátu