Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 26/2019 - 26

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: R. F., zastoupen Mgr. Markem Nemethem, advokátem se sídlem Opletalova 1015/55, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 4. 1. 2019, č. j. – 18,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „krajský soud“) odmítl návrh žalobce na obnovu řízení vedeného u tohoto soudu pod sp. zn. a taktéž žalobu pro zmatečnost proti jeho rozhodnutím ze dne 17. 8. 2017, č. j. – 82, a ze dne 24. 10. 2017, č. j. – 111.

[2] V odůvodnění napadeného usnesení krajský soud uvedl, že obnova řízení je ve správním soudnictví přípustná pouze v řízeních, která byla ukončena pravomocným rozsudkem, a to pouze ve věcech ochrany před nezákonným zásahem či ve věcech politických stran a politických hnutích. Jelikož řízení, jehož obnovy se žalobce domáhá, bylo skončeno usnesením o zastavení řízení a navíc se týkalo žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, není obnova řízení přípustná, Krajský soud proto návrh žalobce na obnovu řízení odmítl.

[3] Nepřípustná je podle krajského soudu i žaloba pro zmatečnost, neboť tu neupravuje s. r. s. vůbec. Krajský soud s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2008, č. j. – 107 poukázal na to, že žaloba pro zmatečnost je jako mimořádný opravný prostředek upravena v části čtvrté, hlavě druhé , (dále jen „ “). Tato ustanovení však nelze v soudním řízení správním použít, neboť soudy ve správním soudnictví postupují podle , (dále jen „ “), který jako opravné prostředky připouští pouze kasační stížnost a omezeně také obnovu řízení. Žaloba pro zmatečnost je v soudním řízení správním nepřípustná, proto i ji krajský soud odmítl.

II. Kasační stížnost

[4] Proti tomuto usnesení krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost. Námitky, které stěžovatel v kasační stížnosti vznesl, lze podřadit pod důvod uvedený v

[5] Stěžovatel v kasační stížnosti podrobně popsal, proč došlo k zastavení předchozího řízení vedeného krajským soudem pod sp. zn. . Zdůraznil přitom, že k zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku došlo chybou samotného krajského soudu, který v uvedeném řízení stěžovateli doručoval prostřednictvím pošty, přestože správně mu měl doručovat do jeho datové schránky. Toto řízení krajský soud zastavil, aniž by stěžovatel měl možnost poplatkovou povinnost v zákonné lhůtě vyrovnat. Stěžovatelovu žádost o vyslovení neúčinnosti doručení usnesení o zastavení řízení krajský soud v uvedeném řízení zamítl.

[6] Stěžovatel se domnívá, že krajský soud napadeným usnesením porušil jeho ústavní právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Nesprávně provedená kontrola existence datové schránky představuje podle názoru stěžovatele „překážku vedení sporu samotného, tedy mimo jiné to, že soudní spor vlastně pro zmatečnost postupu Krajského soudu v Ústí nad Labem ani nemohl být zahájen, natož projednán.“ Celé řízení tak stěžovatel z tohoto důvodu považuje za zmatečné. Jelikož výslovně připouští subsidiární použití , má stěžovatel za to, že žaloba pro zmatečnost je i ve správním soudnictví zcela přípustná.

[7] Pokud jde o obnovu řízení, souhlasí stěžovatel s tím, že je možné ji žádat jen u taxativně uvedených případů. Domnívá se však, že krajský soud měl s ohledem na jeho situaci, kdy neexistuje jiný možný způsob, jak napravit pochybení krajského soudu, než právě obnovou řízení, aplikovat d a za účelem zajištění práva na spravedlivý proces obnovu řízení povolit.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[8] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu uplatněného důvodu a zkoumal, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout i bez návrhu ( a 4 ); dospěl přitom k závěru, že napadený rozsudek takovými vadami netrpí.

[9] Kasační stížnost není důvodná, neboť neumožňuje v předložené věci obnovit řízení a nepřipouští ani žalobu pro zmatečnost.

[10] Podle „[p]roti rozhodnutí soudu jsou opravné prostředky přípustné, jen stanoví-li tak tento zákon.“

[11] Podle „[n]estanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví ustanovení prvé a třetí části .“

[12] Podle „[k]asační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen ‚stěžovatel’) domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak.“

[13] Podle „[ř]ízení ukončené pravomocným rozhodnutím se na návrh účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo důkazy nebo skutečnosti, které bez jeho viny nebyly nebo nemohly být v původním řízení uplatněny, popřípadě bylo jinak rozhodnuto o předběžné otázce, jestliže výsledek obnoveného řízení může být pro něj příznivější.“

[14] Podle „[o]bnova řízení je přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení a) o ochraně před zásahem správního orgánu,

b) ve věcech politických stran a politických hnutí.

[15] Opravné prostředky jsou v upraveny komplexně. Proti rozhodnutím krajských soudů vydaným ve správním soudnictví se tak lze bránit pouze těmi opravnými prostředky, které upravuje – tj. kasační stížností a proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu a ve věcech politických stran a politických hnutí také návrhem na obnovu řízení.

[16] Návrh stěžovatele na obnovu řízení nesplňuje podmínky stanovené v , neboť nesměřuje proti pravomocnému rozsudku krajského soudu vydanému v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu, ani proti rozsudku krajského soudu vydanému ve věci politických stran a politických hnutí. Krajský soud proto postupoval správně, když jej odmítl.

[17] Krajský soud rovněž postupoval správně, jestliže odmítl i stěžovatelovu žalobu pro zmatečnost, neboť ta není v řízení ve správním soudnictví přípustná. Přípustnost tohoto návrhu nelze dovodit ani přiměřeným použitím , neboť to připouští jen pro ta ustanovení, která obsahuje ve své první a třetí části. Žalobu pro zmatečnost však obsahuje ve své čtvrté části. Jak Nejvyšší správní soud konstatoval výše, jsou opravné prostředky v upraveny komplexně, a nelze proto uvažovat o tom, že by zákonodárce opomenul v žalobu pro zmatečnost upravit. Analogické použití norem upravujících žalobu pro zmatečnost je tak ve správním soudnictví vyloučené.

[18] Odmítnutí návrhu na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost není ani v rozporu s d, podle kterého se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Stěžovatel totiž tuto možnost měl, neboť proti usnesení o zastavení řízení vedeného u krajského soudu pod sp. zn. mohl brojit kasační stížností. Pouze na jejím základě totiž Nejvyšší správní soud mohl přezkoumat zákonnost postupu krajského soudu v uvedeném řízení a posoudit, zda byly pro jeho zastavení splněny zákonné podmínky. V rámci toho se mohl zabývat i tvrzenou zmatečností řízení ve smyslu

[19] Nejvyšší správní soud tak uzavírá, že napadený rozsudek krajského soudu je zákonný. Kasační stížnost proti němu podanou proto podle , in fine, jako nedůvodnou zamítl.

[20] Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, žalovaný byl ve věci úspěšný, prokazatelné náklady mu však v souvislosti s řízením o kasační stížnosti nevznikly. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak že nepřiznal náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti žádnému z účastníků ( ve spojení s ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 22. března 2021

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu