Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Azs 209/2020 - 45

-46

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Jitky Zavřelové a Milana Podhrázkého v právní věci žalobce: T. G., zastoupený Mgr. Ondřejem Rejskem, advokátem se sídlem Buzulucká 431, Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2020, čj. OAM-679/ZA-ZA11-ZA21-R2-2017, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 9. 2020, čj. -15,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Rozhodnutím ze dne 22. 7. 2020, čj. OAM-679/ZA-ZA11-ZA21-R2-2017, žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle až , o azylu.

[2] Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Jelikož žaloba nebyla opatřena datem a zejména vlastnoručním podpisem, vyzval krajský soud žalobce usnesením z 24. 8. 2020, čj. -12, k odstranění vad žaloby spočívajících v chybějícím datu a vlastnoručním podpisu. Žalobce však na výzvu soudu nereagoval. Krajský soud žalobu s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu z 26. 11. 2009, čj. -59, shora specifikovaným usnesením odmítl podle

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

[3] Proti usnesení krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, v níž soudu vytkl přepjatý formalismus. Krajský soud rozhodoval nejen o žalobě stěžovatele, ale i o žalobách jeho manželky a nezletilého syna. Žalobu, kterou podal za svého syna, stěžovatel podepsal a prohlásil v ní, že v případě jeho syna existují stejné důvody pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12 až 14a zákona o azylu jako v jeho případě. Krajský soud neměl mít pochybnost o úmyslu stěžovatele podat žalobu. Jednalo se totiž již o jeho druhou žalobu ve věci mezinárodní ochrany a soudu byly známé důvody, pro které stěžovatel o udělení mezinárodní ochrany žádá.

[4] Ačkoliv tedy stěžovatel neodstranil vady žaloby, muselo být krajskému soudu zřejmé, že žaloba nebyla podána proti jeho vůli. Soud měl přihlédnout rovněž k tomu, že stěžovatel nerozumí českému jazyku, a proto je nesplnění povinnosti v jeho případě omluvitelné. Krajský soud měl podle stěžovatele dát přednost skutečné ochraně jeho subjektivního práva a úsilí o nalezení spravedlnosti rozhodnutím ve věci samé před odmítnutím žaloby. V řízení tak měl pokračovat a nedostatek podpisu žaloby odstranit později. Podmínka pro odmítnutí žaloby dle dle stěžovatele nebyla splněna. Navrhl proto, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

[5] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti označil postup krajského soudu za procesně správný.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[6] Jelikož je kasační stížností napadeno rozhodnutí krajského soudu, kterým se končí řízení o žalobě proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, zabýval se Nejvyšší správní soud v souladu s nejprve otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2015, čj. -69, č. 3181/2015 Sb. NSS). Není-li tomu tak, odmítne ji jako nepřijatelnou. K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany (azylu) Nejvyšší správní soud pro stručnost odkazuje na své usnesení z 26. 4. 2006, čj. -39, č. 933/2006 Sb. NSS. Sám stěžovatel v kasační stížnosti žádné důvody přijatelnosti výslovně nesdělil.

[7] Nejvyšší správní soud v projednávané věci neshledal přesah vlastních zájmů stěžovatele. Kasační stížnost je proto nepřijatelná ve smyslu

[8] Nejvyšší správní soud uvádí, že postup krajského soudu zcela odpovídal požadavkům kladeným ustálenou judikaturou na obsahové náležitosti podání (žaloby), popsané zejména v již citovaném rozsudku čj. -59, v němž soud mimo jiné konstatoval: „[j]ak vyplývá z platné právní úpravy, jednou z povinných obecných náležitostí žaloby v řízení o rozhodnutí správního orgánu je vlastnoruční podpis žalobce ( , , ), případně jeho zástupce. V případě, že žalobce, resp. jeho zástupce, ani na základě usnesení předsedy senátu ve stanovené lhůtě žalobu nedoplní, stane se z původně odstranitelné procesní překážky neodstranitelná procesní překážka, neboť chybějící podpis znamená, že není možno zjistit, zda žaloba byla projevem žalobcovy vůle domáhat se tímto podáním u soudu ochrany svého veřejného subjektivního práva či nikoliv. Nepodepsaná žaloba brání soudu pokračovat v zahájeném řízení, a proto ji soud usnesením odmítne ( ).“ Okolnosti daného případu zároveň nevyžadují provést judikaturní odklon. V tomto kontextu je nevýznamné tvrzení, že krajskému soudu muselo být zřejmé, že stěžovatel opravdu zamýšlel podat žalobu, neboť u tohoto soudu bylo vedeno též řízení ve věci stěžovatelova syna i manželky, resp. i proto, že se jednalo v pořadí již o druhou žalobu stěžovatele ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Nejvyšší správní soud k tomu připomíná, že soud musí mít před projednáním žaloby vždy postaveno najisto, že žaloba je skutečným projevem vůle toho, kdo ji podal. Tuto skutečnost soud nemůže dovozovat z nepřímých indicií.

[9] K námitce, že krajský soud měl zohlednit nedostatečné porozumění českému jazyku, Nejvyšší správní soud předně odkazuje na svoji ustálenou judikaturu, z níž plyne, že potřeba tlumočníka musí být zcela zjevná a musí sama vyjít v řízení najevo, a to nejčastěji tak, že žalobce žalobu či její část sepíše v jiném než českém jazyce, v reakci na výzvu soudu k odstranění vad žaloby uvede, že výzvě nerozumí, a požádá o ustanovení tlumočníka (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu z 31. 8. 2004, čj. -57, z 16. 6. 2004, čj. -50 či z 12. 1. 2005, čj. -35). Tyto závěry judikatury s ohledem na znění žaloby, která byla celá sepsána v českém jazyce, obsahovala žalobní body i žádost o ustanovení zástupce, zcela odpovídají na uvedenou námitku. Lze dodat, že o ustanovení tlumočníka stěžovatel nepožádal a i žádost o ustanovení zástupce byla odůvodněna nedostatkem finančních prostředků, nikoliv jazykovou bariérou.

IV. Závěr a náklady řízení

[10] Nejvyšší správní soud neshledal v posuzované věci přesah vlastních zájmů stěžovatele. Proto kasační stížnost odmítl jako nepřijatelnou podle

[11] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení větu první ve spojení s , podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 25. března 2021

Petr Mikeš

předseda senátu