Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 Ad 75/2020 - 38

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

žalobce:

J. K., narozen X,

bytem X,

proti

žalované:

Česká správa sociálního zabezpečení,

sídlem Křížová 25, 150 00 Praha,

o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 27. 7. 2020,

takto:

I. Rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 27. 7. 2020 a jemu předcházející rozhodnutí č. j. X ze dne 29. 4. 2020 se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se v řízení před žalovanou domáhal změny výše invalidního důchodu. Tuto žádost žalovaná zamítla rozhodnutím č. j. X ze dne 29. 4. 2020, neboť na základě posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Plzeň-sever dospěla k závěru, že žalobce má nadále nárok na invalidní důchod pro invaliditu v prvním stupni. Lékař stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 35 %. Podle , o důchodovém pojištění, invaliditu v prvním stupni podmiňuje pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %.

2. Žalobce proti tomuto závěru brojil námitkami. V nich poukázal na dlouhodobé zhoršení svého zdravotního stavu dané těžkým omezením hybnosti ramenního kloubu. To ve spojení s následnou ztrátou zaměstnání vyvolalo u žalobce deprese. Vedle toho žalobce trpí dalšími komplikacemi, např. chronickým onemocněním ledvin. Právě duševní nemoc aktuálně představuje hlavní zdravotní problém, což žalovaná nevzala v potaz. Námitky žalobce žalovaná zamítla. V řízení o nich nechala žalovaná vypracovat posudek svým lékařem, z něhož vyplynulo, že hlavní příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobce spadá pod kapitolu XV (Funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích), oddíl B (Postižení končetin), položku 3b (Ztuhnutí nebo omezení pohybu v ramenním kloubu, loketním kloubu/kloubech, středně těžké omezení hybnosti) přílohy k , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 15–25 %. Vzhledem k charakteru postižení zdravotního stavu žalobce a jeho dalším potížím lékař žalované upřednostnil horní hranici, tj. 25 %. Tu ve smyslu citované vyhlášky navýšil o deset procentních bodů kvůli vlivům na pokračování v předchozí výdělečné činnosti žalobce, tzn. na konečných 35 %. Žalobcova duševní nemoc podle žalované naplňuje znaky pouze lehkého funkčního postižení.

3. Proti rozhodnutí žalované brojil žalobce žalobou, v níž shrnul vývoj správního řízení ve věci a zvláště svou argumentaci v námitkovém řízení. Žalobcova duševní nemoc je podle lékařské zprávy MUDr. N. středně těžká, a tudíž odpovídající vyššímu poklesu pracovních schopností podle vyhlášky o posuzování invalidity. Žalovaná tedy žalobcův stav chybně posoudila a v souvislosti s tím špatně určila hlavní příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce.

4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě sdělila, že oba lékařské posudky ve věci objektivně posoudily zdravotní stav žalobce. Z důvodu žalobcových medicínských výhrad navrhla žalovaná důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci.

Posouzení věci

5. Napadený výrok rozhodnutí žalované krajský soud přezkoumal podle (dále též „ “) v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobce na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)]

7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci ( zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. -75 ze dne 4. 12. 2003, č. NSS).

8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů ( ). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. -54 ze dne 25. 9. 2003, č. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. -20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. -63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).

9. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobce.

10. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí poklesly o 55 %, a proto se v jeho případě jedná o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Posudková komise u žalobce shledala středně těžké postižení, jak ho vymezuje kapitola V, položka 4c vyhlášky o posuzování invalidity. Toto postižení zahrnuje středně těžké depresivní či manické epizody. Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 30–45 %. Míru poklesu pracovní schopnosti žalobce posudková komise zhodnotila při horní hranici rozmezí, a to pro krátké remise a proběhlý stav těžké depresivní epizody. Z důvodu dalšího postižení zdravotního stavu zvýšila posudková komise ve smyslu § 3 odst. 1 citované vyhlášky tuto hodnotu o deset procentních bodů na konečných 55 %. Za datum vzniku příslušného stupně invalidity posudková komise určila 28. 2. 2020, tj. den psychiatrického vyšetření.

11. Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity, včetně závěru o tom, že žalobce není schopen práce se zvýšeným rizikem stresů. Rovněž není schopen práce fyzicky těžké. Obsahově se posudek úplně vypořádal s námitkami žalobce a s lékařskými zprávami, které předložil v řízení před soudem. Soud posudek vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý. V řízení před soudem byli účastníci seznámeni se složením posudkové komise a obsahem posudku, přičemž proti nim nic nenamítli.

12. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobce odpovídá 55 %, což podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění odpovídá invaliditě druhého stupně, která byla dána jak ke dni napadeného rozhodnutí žalované o námitkách, tak i ke dni jemu předcházejícímu rozhodnutí zamítajícímu žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu.

13. Jelikož žalovaná v námitkovém řízení vycházela z toho, že je žalobce nadále invalidní v prvním stupni, byla obě její rozhodnutí založena na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Soud proto obě její rozhodnutí zrušil pro vady podle a věc jí vrátit k dalšímu řízení ( , 4 ).

14. Žalovaná bude dalším řízení vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě provedeného dokazování v soudním řízení, tedy že invalidita druhého stupně žalobce vznikla ke dni 28. 2. 2020. Z toho bude vycházet při novém posouzení stavu žalobce ( ).

15. Procesně úspěšný žalobce by měl právo na náhradu účelných nákladů řízení vůči neúspěšné žalované ( ). Žádnou však nepožadoval a ze spisu jejich vynaložení neplyne. Žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 12. února 2021

Mgr. Jan Šmakal, v.r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.