Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 16/2021 - 84

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: L. R., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 13. 11. 2019, č. j. 45901/19/5300-22442-706033, ze dne 16. 10. 2019, č. j. 43180/19/5200-10424-700519, ze dne 23. 10. 2019, č. j. 44119/19/5100-41451-712626, a ze dne 22. 10. 2019, č. j. 43932/19/5100-41451-712626, v řízení o kasačních stížnostech T. a L. R. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2020, č. j. - 105,

takto:

I. Kasační stížnost T. R. se odmítá.

II. Návrh L. R. na ustanovení zástupce z řad advokátů se zamítá.

III. Kasační stížnost L. R. se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] T. R. a L. R. (dále „stěžovatelé“) kasačními stížnostmi napadají v záhlaví označené usnesení Městského soudu v Praze, jímž byly zamítnuty žalobcovy návrhy na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.

[2] Společně s podáním kasačních stížností požádali o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.

K výroku I.:

[3] Kasační stížnost stěžovatelky Nejvyšší správní soud odmítl podle ve spojení s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), jelikož byla podána osobou zjevně neoprávněnou a je tak nepřípustná. Napadené usnesení bylo adresováno výlučně stěžovateli a bylo vydáno v řízení o jeho žalobě, jehož účastníkem T. R. nebyla (její návrhy byly vyloučeny k samostatnému projednání a rozhodnutí usnesením městského soudu ze dne 29. 10. 2020, č. j. – 91). Z tohoto důvodu není osobu oprávněnou k podání kasační stížnosti ve smyslu

[4] O návrzích stěžovatelky na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů Nejvyšší správní soud nerozhodoval, neboť by to za popsané procesní situace bylo zbytečné a nehospodárné.

K výroku II.:

[5] Nerozhodoval ani o návrhu stěžovatele na osvobození od soudních poplatků. Jeho kasační stížnost je sice přípustná ve smyslu a násl. , směřuje nicméně proti procesnímu rozhodnutí městského soudu, v důsledku čehož stěžovatel není povinen soudní poplatek hradit (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. – 19).

[6] Nezbytné naopak bylo posoudit jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů. Stěžovatel sice z totožných důvodů, pro které není povinen hradit soudní poplatek, nemá povinnost být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem ve smyslu , bylo nicméně nutné zvážit, zda zástupce nezbytně nepotřebuje k ochraně svých práv (viz , větu první, ).

[7] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že posledně uvedená podmínka nebyla splněna. Vzhledem k tomu, že kasační stížnost směřuje proti rozhodnutí městského soudu ve věci osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jedná se o věc právně jednoduchou. Stěžovatel podal kasační stížnost, jejímuž projednání nic nebrání, a je tedy zřejmé, že je schopen svá práva adekvátně bránit sám.

[8] Vzhledem k tomu, že nebyla splněna jedna z podmínek pro ustanovení zástupce podle , soud se splněním dalších podmínek pro nadbytečnost nezabýval a stěžovatelovu žádost zamítl.

K výroku III.:

[9] Následně přistoupil k přezkumu usnesení městského soudu optikou kasačních námitek a ověřil také, zda netrpí vadami, k nimž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( ).

[10] Dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Městský soud vyšel při svém rozhodnutí z relevantní právní úpravy ( a ), své rozhodnutí řádně odůvodnil a opřel je o zákonné důvody.

[11] Důvodem zamítnutí stěžovatelových žádostí byla především neúplnost a nevěrohodnost informací o jeho majetkových poměrech; je to žadatel (tedy stěžovatel), koho v těchto situacích tíží břemeno tvrzení a důkazní a kdo je tedy povinen pravdivě, úplně a věrohodně tvrdit a doložit, že pro nemajetnost není schopen zaplatit soudní poplatek a hradit odměnu zástupce (viz citovaný a ).

[12] Stěžovatel proti tomu v kasační stížnosti namítá, že postup městského soudu je zcela odchylný od postupu soudů v jiných věcech. Žádný konkrétní případ, ve kterém by stejné poskytnuté informace byly posouzeny jinak, však neuvádí. Nejvyššímu správnímu soudu je přitom z úřední činnosti známo, že stěžovatelovy shodně odůvodněné žádosti jsou pravidelně ze shodných důvodů zamítány, a to také Nejvyšším správním soudem (zmínit lze např. usnesení ze dne 17. 9. 2020, č. j. - 46, nebo ze dne 21. 2. 2019, č. j. - 21).

[13] Stěžovatel si s ohledem na opakované vedení soudních sporů, v nichž žádá o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce soudem, musí být vědom, jaké jsou podmínky pro vyhovění těmto žádostem a proč s nimi není úspěšný. Nejvyšší správní soud proto považuje za zbytečné znovu opakovat již mnohokrát vyřčené a v podrobnostech odkazuje na svá výše zmíněná usnesení a dále např. na rozsudek ze dne 8. 11. 2018, č. j. - 21.

[14] Městský soud v napadeném usnesení dále uvedl, že stěžovatel vede soudní spory v neúměrném a kverulačním rozsahu, dobrodiní osvobození od soudních poplatků mu proto nemůže svědčit. Tento (vedlejší) důvod napadeného usnesení stěžovatel v kasační stížnosti nijak nezpochybňoval, Nejvyšší správní soud proto neměl prostor jej přezkoumávat.

[15] Z výše uvedených důvodů postupoval podle , věty druhé, a kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl.

K výroku IV.:

[16] O náhradě nákladů řízení rozhodl podle a 3 ve spojení s Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti stěžovatelky, neboť byla odmítnuta. Stěžovatel nebyl se svou kasační stížností úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení proto také nemá. Žalovanému pak v řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. února 2021

JUDr. Radan Malík

předseda senátu