Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 As 404/2020 - 18

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: P. Q., zast. advokátem Mgr. Umarem Switatem, se sídlem Dědinova 2011/19, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 11. 2020, č. j. – 34,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává.

Odůvodnění:

[1] Kasační stížností se žalobkyně (dále „stěžovatelka“) domáhá zrušení shora označeného usnesení, kterým Krajský soud v Hradci Králové postoupil její žalobu ve věci mezinárodní ochrany datovanou dnem 21. 10. 2020 a podanou stěžovatelkou u tohoto soudu dne 23. 10. 2020, Krajskému soudu v Ostravě.

[2] Krajský soud v Hradci Králové v rámci zkoumání podmínek řízení zjistil, že stěžovatelka byla ke dni podání žaloby naposledy hlášena na adrese PoS Havířov. Dle ve spojení s , o azylu, dospěl krajský soud k závěru, že místně příslušným k projednání žaloby je Krajský soud v Ostravě.

[3] V kasační stížnosti stěžovatelka uvádí, že s ohledem na to, že je u OAMP registrována k pobytu na území České republiky v PoS, Rudé armády 100 v Kostelci nad Orlicí, je příslušným k projednání žaloby Krajský soud v Hradci Králové; doložila rovněž kopii potvrzení o ubytování datované 10. 12. 2020 na privátu na adrese Školská 353, Častolovice od 10. 12. 2020.

[4] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjadřoval.

[5] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení krajského soudu v rozsahu a z důvodů, které stěžovatelka uplatnila v kasační stížnosti, neshledal přitom vady, k nimž by byl povinen přihlížet z úřední povinnosti ( a 4 ).

[6] Kasační stížnost není důvodná.

[7] Podle § 32 odst. 3 zákona o azylu, je k řízení o žalobě místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) v den podání žaloby hlášen k pobytu.

[8] Nejvyšší správní soud z informací založených v soudním spise, konkr. z evidenční karty žadatele, jakož i ze sdělení Ministerstva vnitra ověřil, že stěžovatelka byla ke dni podání žaloby, tj. 23. 10. 2020 hlášena k pobytu v PoS Havířov, tedy v obvodu Krajského soud v Ostravě.

[9] Stěžovatelka v žalobě ze dne 21. 10. 2020 uvedla místo pobytu Rudé armády 1000, Kostelec nad Orlicí, přičemž z evidenční karty žadatele Nejvyšší správní soud ověřil, že stěžovatelka opustila PoS Havířov až dne 27. 10. 2020, přičemž další pobyt je uveden na adrese Tyršova 8, Kostelec nad Orlicí, a to do 31. 12. 2020, přičemž již od 16. 12. 2020 je uvedeno místo pobytu v Častolovicích, Školská 353.

[10] K řízení o správní žalobě proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ve věci azylu je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany (stěžovatelka) v den podání žaloby hlášen k pobytu, nikoliv soud, v jehož obvodu se fakticky zdržuje, či soud, v jehož obvodu uvádí v žalobě místo svého pobytu. Neobstojí tak postoupení věci jinému soudu opřené jen o údaj uvedený v žalobě či údaje, které stěžovatelka uvádí v kasační stížnosti (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2007, č. j. – 51). Obdobně Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne dne 15. 10. 2003, čj. Nad 102/2003-29, konstatoval: „Svévolné opuštění azylového zařízení žadatelem o azyl a z toho vyplývající změna místa jeho pobytu, která nebyla učiněna v souladu s a násl. , o azylu, nemůže mít za následek právní změnu místa hlášeného pobytu tohoto žadatele, a tím ani založení nové místní příslušnosti soudu.“

[11] Nejvyšší správní soud shledal postup krajského soudu, který napadeným usnesením postoupil věc Krajskému soudu v Ostravě, v souladu se zákonem. Kasační stížnost proto dle jako nedůvodnou zamítl.

[11] O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ve spojení s ; žalovanému, kterému by dle pravidla úspěchu náležela náhrada nákladů řízení, žádné náklady nevznikly, proto mu soud náhradu nákladů nepřiznal.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. února 2021

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu