Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
54 Ad 11/2020 - 36.pdf
PDF · 0 B
No categories available
54 Ad 11/2020 - 36
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci
žalobce: P. F.
bytem X
proti
žalované Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí ze dne 19. 6. 2020 č. j. X
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci, obsah žaloby
1. Žalobou doručenou dne 21. 8. 2020 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 19. 6. 2020. č. j. X, kterým byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 3. 2020 č. j. X, kterým Česká správa sociálního zabezpečení zamítla žalobci žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek stanovených v § 38 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Český Krumlov ze dne 19. 2. 2020 žalobci poklesla jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 25 % a toto rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo současně se zamítnutím námitek potvrzeno.
2. Žalobce s rozhodnutím nesouhlasil. Uvedl, že žalovaná při rozhodování nevzala v potaz následky po borelióze, kterou prodělal v roce 2018. Má špatnou pohyblivost a po roční rekonvalescenci není vidět posun. Trpí bolestmi. Úřad práce v Českém Krumlově mu ani nenabízí pracovní místa, neboť žádná vhodná nemá. Je nepohyblivý, nemůže sedět celou dobu a musí se polohovat. Podkladem pro rozhodnutí bylo rozhodnutí specialisty, který prohlásil, že kolena by měla být v pořádku, ale musí rehabilitovat. S obživou je odkázán na manželku, neboť nemá nárok na žádné dávky státní sociální podpory. Dále poukázal na to, že byl vyučen jako zedník a tak pracoval až do doby onemocnění, které nezaznamenalo žádný vývoj směrem k lepšímu. Navrhl, aby byl proveden posudek z příslušného oboru lékařství. Navrhl zrušení rozhodnutí žalovaného a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.
II. Stručné shrnutí vyjádření žalované
3. Žalovaná se k věci vyjádřila dne 14. 9. 2020. Podle žalované nesplňuje žalobce podmínky pro přiznání dávky invalidního důchodu v žádném stupni, neboť pokles pracovní schopnosti činí 25 %. Vypracované posudky považuje žalovaná za přesvědčivé a objektivní. Posudkoví lékaři zhodnotili zdravotní deficit žalobce a dospěli k závěru, že k invalidizaci žalobce nedošlo. Podle výsledku dokazování má žalovaná za to, že žaloba není důvodná. Žalovaná souhlasí s vypracováním posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR za účelem objektivního posouzení zdravotního stavu žalobce.
III. Obsah správních spisů včetně důkazu doplněného soudem
4. Z připojeného posudkového spisu soud zjistil, že žalobce byl posuzován lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Českém Krumlově dne 19. 2. 2020 se závěrem, že není invalidní v žádném stupni, neboť pokles pracovní schopnosti činí 25 %. Rozhodující příčina byla hodnocena podle kapitoly VI položka 4 a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Na podkladě tohoto posudkového závěru vydala Česká správa sociálního zabezpečení v Praze dne 4. 3. 2020 rozhodnutí, kterým žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu zamítla. Dne 22. 4. 2020 žalobce podal proti rozhodnutí námitky. K námitce přiložil lékařské zprávy z chirurgie. Zdravotní stav žalobcem byl znovu posouzen lékařem České správy sociálního zabezpečení, pracoviště České Budějovice dne 9. 6. 2020 se závěrem, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní, neboť dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav zapříčinil pokles pracovní schopnosti o 25 %. Na podkladě tohoto posudkového závěru vydala Česká správa sociálního zabezpečení, pracoviště České Budějovice dne 19. 6. 2020 rozhodnutí, kterým námitky zamítla a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení potvrdila. Žalobce s rozhodnutím nesouhlasil a podal dne 21. 8. 2020 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.
5. Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise vypracovala posudek dne 11. 1 2021 za přítomnosti odborného lékaře z oboru traumatologie J. N. a odborného lékaře z oboru neurologie R. S. Stanovila diagnostický souhrn onemocnění žalobce a vyšetřila žalobce při jednání komise odborným traumatologem i neurologem. Komise uzavřela, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu žalobce je lehká polyneuropatie dolních končetin, nejednoznačně určené etiologie, vs. alkoholotoxické nebo metabolické etiologie, nelze vyloučit etiologii boreliózovou. Odlišnou příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu oproti předešlým jednáním zvolila komise s ohledem na skutečnost, že žalobce tuto problematiku hodnotí jako nejvíce ho limitující v dalším pracovním zařazení. Žalobce uvedl jako dominující problém slabost DKK a parestézie končetin. Pracovní neschopnost žalobce v současnosti není spojena s paretickou lézí končetin, svalovými atrofiemi, má normální výbavnost reflexů, patologický neurologický nález je velmi lehký, přičemž je modifikován aktivním vs. účelovým jednáním – při vyšetření aktivně napíná typ chůze bizarní, nepatřící jednoznačně do klinického obrazu nějaké diagnózy. Lehký neurologický nález je přitom popsán i v neurologické dokumentaci, která je výše uvedena. U žalobce bylo opakovaně prováděno vyšetření EMG DKK (2017, 2018, 2020). To doložilo v čase skutečnost, že se významně zlepšil zdravotní stav. V současnosti jde o nález lehký. Tato skutečnost má za následek hodnocení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce dle kapitoly VI položka 9a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Komise volí položku pro lehké funkční postižení, kde je dána míra poklesu pracovní schopnosti na 10%. S ohledem na kvalifikační potenciál žalobce (zednická profese spojená se značnou zátěží DKK) zvolila komise maximální možné navýšení na 20 % míry poklesu pracovní schopnosti. Komise nevolila posudkové kritérium určené pro neuroinfekce, neboť nebylo jednoznačně zjištěno, že by trvající lehká polyneuropatie byla skutečně následkem prodělané boreliózy, nebylo také doloženo, že by šlo o chronickou neuroinfekci, neboť při chronické neuroinfekci by nedocházelo ke zlepšení EMG nálezu. Další zdravotní problémy žalobce (excise z ložiska zarudnutí na hýždi – eritéma migrans přeléčen antibiotiky s DG lymské nemoci – borelióza, serologicky 12.2017, 7.2018 a 28. 5. 2019 pozitivita IGM svědčily pro skutečnost, že infekci prodělal, nelze však konstatoval, že polyneuropatie obou DKK je součástí této infekce a šlo tudíž o neuroinfekci. Zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Míra klinického EMG nálezu neindikuje použití položky VI 9b) určené pro neuropatie se středně těžkým funkčním postižením, kde je dána míra poklesu pracovní schopnosti na 20 – 40 %. Ostatní přítomné poruchy zdravotního stavu žalobce, jeho pracovní potenciál limitují a na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílí jen v menší míře. Epilepsie je kompenzována, pokud by byla komisí určena jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, tak by bylo plně adekvátní hodnocení posudkovým kritériem použitým lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení i lékařem České správy sociálního zabezpečení (10 – 15%). Při použití této položky maximálně možného taxačního navýšení by žalobce neodpovídal taktéž žádnému stupni invalidity. Lékařské nálezy v podkladové dokumentaci konstatují abusus alkoholu a nikotinu, tudíž syndromu závislosti, k čemuž lze klást do souvislosti hepatopatii, pankreatopatii, gastropatii. Byla zjištěna i porucha v krevním obraze, nicméně není doložena těžká porucha funkce ani selhávání některého z těchto orgánů. Žalobce tudíž nemá indikováno použít hodnocení dle kapitoly V položka 2. Ta je určena pro poruchy vyvolané psychoaktivními látkami, což u žalobce zjištěno nebylo. Chronická kuřácká laryngitis nemá na pracovní potenciál významný význam. S dobrým efektem výsledek léčení pro impingement sy. obou ramenních kloubů, kde je žalobce po velké ASK operaci oboustranně s dobrým efektem. V anamnéze je referován dále ASK operace pravého kolene pro meniskopatii, kdy nebyly zjištěny známky nestability a tento nález neindikuje invalidizaci. Stejně tak neindikuje indvalidizaci CC syndrom s vertigem. Rovněž hypertenze bez orgánových komplikací a polycystické ledviny jsou v normální funkci a neindikují invalidizaci. Žádná z těchto diagnóz tudíž nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě v případě, že by byla určena jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odůvodnila použití takového posudkového kritéria, které by odpovídalo nějakému stupni invalidity. Komise uzavřela, že žalobce nebyl z důvodu DNZS uznán invalidní v žádném stupni, a to k datu vydání napadeného rozhodnutí. Hodnocení komise se shodlo zcela s posudkovým závěrem vysloveným lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení, jakož i lékařem České správy sociálního zabezpečení.
6. Komise svůj posudkový závěr vyslovila na základě zpráv z odborných lékařských vyšetření, které jsou založeny ve zdravotní dokumentaci žalobce, a to zprávy praktického lékaře Nemocnice Český Krumlov, F. z 6. 12. 2019 a 13. 10. 2020, z chirurgie Nemocnice Český Krumlov, V., 19. 11. 2019, ze zprávy neurologie Nemocnice Český Krumlov, W., 13. 5. 2020 (EMG) a 13. 3. 2020, zpráva z chirurgie Český Krumlov, nálezy od 9. 6. 2020 do 2. 7. 2020, urologie Nemocnice Český Krumlov, A, 13. 7. 2020, D., 11. 8. 2020, interna Nemocnice Český Krumlov, D., 9. 9. 2020, neurologie Nemocnice Český Krumlov, W. z 10. 8. 2020.
IV. Právní názor soudu
7. V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního , ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. s. ř. s. ), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odst. 2 téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji zamítl.
8. Podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. , ve znění pozdějších předpisů je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla za a) nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70%, jedná se o invaliditu třetího stupně. Podle odstavce 3, pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4, při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti než dosud vykonával, schopnost využití zachovaní pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35% a nejvíce 69% a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70% též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení, pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.
9. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech dlouhodobého pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To, za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství. Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu § 77 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí.
10. Jinak řečeno, soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.
11. Žalobce v žalobě především tvrdil, že nebyly vzaty výsledky po borelióze a zároveň poukazoval na svou nepohyblivost, kdy nemůže sedět po celou dobu a musí se polohovat a po dobu jednoho roku od rehabilitace nedošlo u něho k žádnému zlepšení. Požádal i o provedení posudku z příslušného oboru lékařství.
12. Soud přistoupil k doplnění důkazního řízení o zajištění posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která je vybavena oprávněním posuzovat pokles pracovní schopnosti a zaujmout posudkové závěry o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Z posudkového hodnocení provedeného touto komisí vyplynulo, že žalobce není invalidní v žádném stupni invalidity, neboť pokles jeho pracovní schopnosti činí 20 % (dle kapitoly VI, položka 9a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. ), kde pro lehké funkční postižení je dána míra poklesu pracovní schopnosti na 10 %, kterou komise zvýšila o maximálně možných 10 % na celkových 20 % poklesu pracovní schopnosti. Posudkové hodnocení Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích se shodovalo s posudkovým závěrem z posudkových jednání lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 19. 2. 2020 a České správy sociálního zabezpečení ze dne 9. 6. 2020 ve smyslu neuznání žádného stupně invalidity. Podkladová lékařská dokumentace nedoložila žádné významné funkční reziduální postižení po prodělané borelióze. Takový závěr nebyl vysloven ani po vyšetření žalobce v komisi a navíc i podkladová neurologická dokumentace neuropatii obou DKK nedává do souvislosti s boreliózou. Komise pečlivě prostudovala lékařské nálezy z minulosti, původní EMG, které prokazovalo poruchu vedení tibiálních a peroneálních nervů, kdy EMG z roku 2018 již popisovalo zlepšení stavu a poslední zpráva z vyšetření EMG z roku 2020 popsala další zlepšení zdravotního stavu. Lékaři se shodli na závěru, že nelze vyloučit, že polyneuropatie je skutečně následkem prodělané boreliózy. Tento závěr však nebyl jednoznačně potvrzen tak, jak je nezbytné dle posudkového kritéria určeného pro všechny typy neuropatií. Komise přihlédla i k zednické profesi žalobce a zvýšila zjištěnou míru poklesu pracovní schopnosti o maximálně možných 10 % na celkových 20 %. Komise uzavřela ve svém posudku ze dne 11. 1. 2021, že žalobce nebyl invalidní v žádném stupni invalidity, neboť pokles pracovní schopnosti činil 25 %.
13. Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu takto zjištěného a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla. Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR dospěla k jednoznačnému závěru, že zdravotní stav žalobce neodpovídá žádném stupni invalidity. Tento závěr je ve shodě se závěry, které vyslovili lékař Okresní správy sociálního zabezpečení i České správy sociálního zabezpečení. S ohledem na tuto shodu nebylo indikováno provedení znaleckého posudku, který by měl postavit najisto závěry ohledně zdravotního stavu žalobce, neboť tyto závěry právě onou konstatovanou shodou všech lékařských orgánů byly zjištěny dostatečně a nejsou v nich žádné rozpory. Lékařské orgány při vypracování posudku vzaly v úvahu veškeré doložené zprávy, zdravotní dokumentaci žalobce a zabývaly se jeho přítomnými onemocněními. Přihlédly k vývoji tohoto onemocnění a dostatečně vysvětlily v posudku svůj závěr. Žalobce se k jednání před krajským soudem, které bylo ve věci nařízeno, bez omluvy nedostavil. Z toho důvodu soud rozhodl bez jeho přítomnosti. Soudu nezaslal ani žádné námitky k posudku, který mu soud zaslal spolu s předvoláním k jednání soudu.
14. Soud hodnotí posudek, který byl vypracován Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR jako úplný, objektivní a dostačující ke komplexnímu posouzení poklesu pracovní schopnosti žalobce, a to i s přihlédnutím k faktu, že žalobce žádné výhrady k tomuto posudku nevznesl. Posudek se vypořádal se všemi přítomnými zdravotními postiženími žalobce, vzal v úvahu celý vývoj jeho onemocnění.
15. Soud proto uzavřel, že v rámci soudního řízení posuzoval a hodnotil vypracovaný posudek a uzavřel, že naplnil požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a vypořádal se se všemi rozhodnými skutečnostmi. Posudkový závěr byl komisí náležitě zdůvodněn a pro soud byl přesvědčivý. Soud vycházel z tohoto posudku, jak již bylo výše uvedeno a neshledal žalobcem vznesené námitky důvodnými. Lékařské orgány vyslovily svůj závěr správně a ten odpovídá na základě dostupných důkazů zákonu. Zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý, avšak s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti o 20 % neodpovídá žádnému stupni invalidity.
V. Závěr, náklady řízení.
16. Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce důvodná nebyla, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. s. ř. s. zamítl.
17. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. s. ř. s. , podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. V souzené záležitosti žalobce ve věci úspěch neměl. Úspěšné žalované soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila, ostatně ani ustanovení § 60 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. takové náklady přiznat neumožňuje.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Krajský soud v Českých Budějovicích
dne 22. února 2021
JUDr. Marie Trnková v. r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje Z. S.