Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 As 31/2021 - 11

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška, soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně zpravodajky Mgr. Veroniky Baroňové v právní věci žalobce: P. Č., proti žalované: Česká advokátní komora, sídlem Národní 118/16, Praha 1, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 5. 2020, č. j. 10.01-000261/20-002, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2020, č. j. - 33,

takto:

I. Kasační stížnost žalobce se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým žalovaná rozhodla o žádosti žalobce o určení advokáta k poskytnutí právní služby dle , o advokacii. Městský soud v záhlaví označeným usnesením řízení o žalobě zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. Toto usnesení žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl kasační stížností.

[2] Jednou z podmínek řízení před Nejvyšším správním soudem je povinné zastoupení advokátem. Takové zastoupení se podle , (dále jen „ “), nevyžaduje tehdy, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Nejsou-li splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo nebyl přes výzvu odstraněn, soud usnesením návrh odmítne [ ].

[3] Stěžovatel podal kasační stížnost sám, aniž by byl zastoupen advokátem. Zároveň je soudu z rozhodovací činnosti známo, že stěžovatel nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. U stěžovatele je tak obecně třeba trvat na povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. Stěžovatel kasační stížností napadl usnesení městského soudu, který rozhodl ve věci samé (zastavil řízení), proto stěžovatele v řízení před Nejvyšším správním soudem tíží poplatková povinnost a musí být zastoupen advokátem (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2015, č. j. - 19, č. 3271/2015 Sb. NSS). O ustanovení zástupce z řad advokátů stěžovatel nepožádal.

[4] Byl-li konkrétní stěžovatel v minulosti ze strany soudu nesčetněkrát zpraven o nutnosti povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, není nezbytně nutné, aby v každém dalším řízení o kasační stížnosti byl znovu a znovu poučen a vyzván k doložení plné moci pro advokáta (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 11. 2018, č. j. - 6, nebo usnesení ze dne 16. 9. 2020, č. j. .

[5] Stěžovatel se na Nejvyšší správní soud obrátil ve více než 1470 případech, většinou svými podáními zahájil řízení o kasační stížnosti. Soud jej již mnohokrát poučil o podmínce povinného zastoupení advokátem i o možnosti požádat o ustanovení zástupce z řad advokátů za splnění podmínek (viz např. usnesení ze dne 20. 4. 2016, č. j. - 6, ze dne 16. 7. 2012, č. j. - 7, ze dne 18. 6. 2012, č. j. - 7, nebo ze dne 30. 6. 2020, č. j. - 7). Lze proto spolehlivě předpokládat, že stěžovatel je o této podmínce řízení i možnosti požádat o ustanovení zástupce dostatečně informován. V nynějším řízení se proto jeví jako neefektivní a formalistické témuž stěžovateli opětovně adresovat výzvu k doložení splnění požadavků Soudu je navíc z jeho úřední činnosti známo (viz např. výše zmiňované věci sp. zn. či sp. zn. ), že výzvy k doložení zastoupení adresované stěžovateli obvykle neplní svůj účel a nevedou k řádné procesní přípravě řízení. Tyto výzvy naopak rozehrávají písemný „ping pong“ mezi stěžovatelem a Nejvyšším správním soudem, který prodlužuje řízení o kasační stížnosti o několik týdnů až měsíců.

[6] Obdobný procesní postup volí v případě opakujících se podání stěžovatele také Ústavní soud. Ve vztahu k povinnému zastoupení stěžovatele v řízení o ústavní stížnosti vyslovil, že poučení o této povinnosti není potřebné stěžovateli zasílat vždy v každém individuálním řízení, neboť stěžovatel byl poučen v předchozích identických případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé stěžovatele zpravit o zásadě povinného zastoupení v řízení před Ústavním soudem, setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování by se jevilo jako formalistické a neefektivní (např. usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 3. 2015, sp. zn. , ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. , ze dne 19. 12. 2014, sp. zn. , nebo ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. ). Uvedené závěry lze obdobně vztáhnout také na poučování o povinnosti být zastoupen advokátem v řízení o kasační stížnosti. Stěžovatel byl Nejvyšším správním soudem poučen o této povinnosti nesčetněkrát, její existence si proto musí být nepochybně vědom. Stěžovatel však podle těchto poučení nepostupuje, což je známkou obstrukčního a nevážného (ba dokonce znevažujícího) přístupu k soudnímu procesu.

[7] S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost podle ve spojení s pro nesplnění podmínky řízení spočívající v povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, aniž by stěžovatele vyzval k doložení plné moci udělené advokátovi.

[8] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s za použití , podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. února 2021

JUDr. Tomáš Langášek

předseda senátu