Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

41 Ad 16/2020 - 9

3

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci

žalobce:

T. B., narozen „X“,

bytem „X“,

t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Jiřice, Ruská cesta 404, 289 22 Jiřice,

proti

žalované:

Česká správa sociálního zabezpečení,

sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5,

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 7. 2020, č. j. „X“,

takto:

I. Návrh žalobce na ustanovení zástupce pro soudní řízení se zamítá.

II. Žaloba se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 10. 7. 2020, č. j. „X“, jímž byla podle , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů zamítnuta jeho žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Žalobce současně navrhl, aby mu soud ustanovil právního zástupce.

Před vlastním projednáním věci je soud vždy povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení a zda má žaloba všechny zákonem stanovené náležitosti k tomu, aby byla projednatelná. Ze žaloby je zřejmé, že se žalobce domáhá soudního přezkumu rozhodnutí správního orgánu ve smyslu a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). V takovém případě se soud musí primárně zabývat povahou napadeného rozhodnutí v tom směru, zda se nejedná o rozhodnutí, které by bylo z přezkumné činnosti soudu vyloučeno.

Při vyhodnocování existence překážek bránících věcnému projednání žaloby soud předně vycházel z , podle něhož platí, že „[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.“ Soudní ochrana ve správním soudnictví tedy nastupuje teprve poté, kdy jsou vyčerpány možnosti nápravy nezákonného nebo vadného rozhodnutí prostředky správního řízení. Důvod nepřípustnosti návrhu obecně upravený v citovaném je dále rozveden v , podle kterého platí, že „[ž]aloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.“

V daném případě soud shledal, že podaná žaloba směřuje proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, které bylo možné napadnout námitkami, o nichž přísluší rozhodnout České správě sociálního zabezpečení. Možnost podání námitek proti předmětnému rozhodnutí totiž žádný právní předpis nevyloučil a žalobce byl v rozhodnutí žalované ze dne 10. 7. 2020 řádně poučen o přípustnosti podání námitek, lhůtě k jejich podání a místu, kam mají být námitky podány. Žalobce však možnost podání námitek proti zmíněnému rozhodnutí nevyužil, jak vyplývá z vyjádření žalované ze dne 17. 12. 2020 založeného na č. l. 7 soudního spisu.

Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu platí, že „[p]odmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu [ , ] je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2005, č. j. -65, publ. pod č. 672/2005 Sb. NSS).

Vzhledem k tomu, že žalobce před podáním žaloby nevyčerpal námitky jako řádný opravný prostředek, který byl proti napadenému rozhodnutí přípustný, shledal soud žalobu nepřípustnou ve smyslu , a proto ji podle téhož zákona odmítl.

K žalobcovu návrhu na ustanovení zástupce soud připomíná, že v souladu s je možné ustanovit zástupce pouze tehdy, jsou-li splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv. Tyto dvě podmínky musí být splněny kumulativně (současně). V případě žalobce však první podmínka není splněna, neboť u něj nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, když žaloba z důvodu nevyčerpání opravných prostředků ve správním řízení, které již nelze napravit, zjevně nemůže být úspěšná (srov. větu třetí ). Soud proto žalobcův návrh na ustanovení zástupce zamítl.

Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s větou první nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ústí nad Labem 24. února 2021

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus, v. r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.