Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 A 96/2020 - 73

č. j. - 73

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci

žalobkyně: Česká strana národně sociální, IČO: 004 42 721

sídlem Spojovací 78, 251 66 Mirošovice

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7

za účasti: VIZE – národní socialisté, IČO: 093 52 741

sídlem U Stadionu 297, 411 56 Bohušovice nad Ohří

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, spočívajícím v registraci politické strany VIZE – národní socialisté v rejstříku stran a hnutí vedeném žalovaným, k níž došlo 22. 7. 2020

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou podanou 31. 8. 2020 domáhá toho, aby městský soud uložil žalovanému povinnost do dvou týdnů od právní moci rozsudku zrušit registraci politické strany VIZE – národní socialisté, k níž podle jeho názoru došlo v rozporu s , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, (dále jen „ “), jelikož název strany a hnutí a jeho zkratka se musejí výrazně lišit od názvu a zkratky hnutí, které již vyvíjejí činnost na území České republiky, aby nebyly vzájemně zaměnitelně. K tomu v případě žalobkyně a osoby zúčastněné na řízení došlo, jelikož označení „národní socialisté“ je historické synonymum pro členy žalobkyně, která vznikla již v roce 1897.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost, neboť název žalobkyně a osoby zúčastněné na řízení není podle jeho názoru zaměnitelný a registrace politické strany VIZE – národní socialisté zákonu o politických stranách neodporuje.

3. Osoba zúčastněná na řízení ve vyjádření k žalobě především zpochybnila, že byla žaloba podána osobou oprávněnou za žalobkyni jednat. Vladislav Svoboda, jehož jméno je v žalobě uvedeno, se již od roku 2013 prostřednictvím různých soudních sporů snaží domoci vedení nad žalobkyní, přičemž několik z nich již prohrál. Následně 15. 6. 2019 bez vědomí tehdejšího předsedy, Ing. Michala Klusáčka, a dalších řádných členů uspořádal podvodný sjezd strany, na němž se nechal zvolit jako její předseda, a žalovaný tuto změnu zapsal. O platnosti této volby se vede řízení u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , jež dosud nebylo pravomocně skončeno. Souběžně Vladislav Svoboda jménem žalobkyně žaloval Ing. Michala Klusáčka o její značku a logo, ale řízení o žalobě, vedené u městského soudu pod sp. zn. , bylo zastaveno právě z důvodu nedostatku oprávnění Vladislava Svobody jednat za žalobkyni. Ohledně věci samé osoba zúčastněná na řízení souhlasila se stanoviskem žalovaného.

4. Městský soud musel nejprve přezkoumat splnění podmínek řízení, včetně toho, zda za žalobkyni při podání žaloby jednala osoba k tomu oprávněná, neboť je povinen tak činit z úřední povinnosti po dobu celého řízení [ , (dále jen „ “), ve spojení s , (dále jen „ “)]. Jestliže tato podmínka řízení není splněna a tento nedostatek nelze odstranit nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn a v řízení proto nelze pokračovat, soud návrh usnesením odmítne podle (rozsudek rozšířeného senátu NSS č. j. - 81 z 29. 5. 2007).

5. Podle „[z]a právnickou osobu jedná ten, kdo je k tomu oprávněn podle zvláštního zákona. Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby. Kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění na výzvu soudu prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat pouze jediná osoba.“

6. V žalobě je uvedeno jméno Vladislava Svobody coby osoby oprávněné za žalobkyni jednat a žaloba byla odeslána z žalobkyniny datové schránky. Na věc proto dopadá , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, podle jehož odst. 2 „[ú]kon učiněný osobou uvedenou v až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.“ Podle tohoto zákona „[k] přístupu do datové schránky právnické osoby je oprávněn statutární orgán právnické osoby, člen statutárního orgánu právnické osoby nebo vedoucí organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro něž byla datová schránka zřízena.“

7. Jelikož politická strana je podle § 3 odst. 1 zákona o politických stranách právnickou osobou, žaloba by byla řádně podána pouze tehdy, pokud by ji za žalobkyni z její datové schránky podal její statutární orgán nebo jiná k tomu pověřená osoba. Žalobkyniným statutárním orgánem je dle čl. 1.2 šesté odrážky jejích stanov její předseda, a ten je tedy oprávněn v soudním řízení správním za žalobkyni jednat. Podle čl. 3.1 odrážky šesté stanov volí předsedu celostátní sjezd coby nejvyšší orgán strany (odrážka první téhož článku). Funkce předsedy tak vzniká okamžikem volby uskutečněné celostátním sjezdem.

8. Nejvyšší správní soud v rozsudku rozšířeného senátu č. j. - 81 konstatoval, že „způsob prokázání oprávnění jednat za účastníka je přitom třeba chápat v souvislosti s povahou pochybností, které o oprávnění osoby jednat za účastníka vznikly, a se způsobem jakým vznikly: zda v souvislosti s vlastní činností soudu (např. řešení jiných sporů vedených týmž účastníkem), zda vyplynuly z vyjádření jiných účastníků nebo z jednání či úkonů účastníka samého. Pochybnosti soud řeší výzvou k prokázání oprávnění jednat za účastníka; ve výzvě přitom konkrétně uvede, co je třeba prokázat a jakým způsobem, a zároveň účastníka poučí o následcích nesplnění výzvy. [...] Nesprávný je vždy takový postup soudu, když v případě pochybností o oprávnění jednat za účastníka soud žalobu odmítne, aniž by sám nebo v součinnosti s účastníky podnikl dostatečné kroky k odstranění vzniklých pochybností.“

9. Městskému soudu (všem soudcům nyní rozhodujícího senátu) je z jeho úřední činnosti známo, a upozornila na to také osoba zúčastněná na řízení, že uvnitř žalobkyně probíhají již několik let spory o to, zda je jejím platně zvoleným předsedou Vladislav Svoboda, nebo Ing. Michal Klusáček. Mimo jiné jde o žalobu na neplatnost volby Vladislava Svobody předsedou strany na jejím 37. celostátním sjezdu konaném 15. 6. 2019, podanou Ing. Michalem Klusáčkem a vedenou u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o níž nebylo dosud pravomocně rozhodnuto. V usnesení č. j. - 38 z 6. 10. 2020, kterého se dovolává osoba zúčastněná na řízení a jímž zdejší soud zastavil řízení o žalobě podané za žalobkyni Vladislavem Svobodou proti Ing. Michalu Klusáčkovi, nicméně zdejší soud seznal, že 29. 2. 2020 se konal další žalobkynin celostátní sjezd (v pořadí 39.), na němž byl jejím předsedou zvolen Ing. Michal Klusáček; toto rozhodnutí celostátního sjezdu přitom nebylo včas napadeno žalobou, což ani jeden z účastníků řízení nezpochybnil. Tato volba je tudíž platná a v jejím důsledku zanikla i případná dřívější předsednická funkce Vladislava Svobody, jenž nadále nebyl oprávněn za žalobkyni jednat, což vedlo k popsanému zastavení řízení.

10. Podle , jenž se plně uplatní rovněž v soudním řízení správním ( ), není třeba dokazovat mimo jiné „takové skutečnosti vnějšího světa, které jsou obecně známé (tzv. notoriety – skutečnosti známé širšímu okruhu osob včetně soudu) nebo skutečnosti které jsou známy jen soudu, a to z jeho úřední činnosti. Skutečnosti úředně známé pak jsou jinými slovy takové skutečnosti, ohledně nichž získal soud poznatky svou vlastní úřední činností“ (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. z 9. 7. 2008). Skutečností známou soudu z jeho úřední činnosti je rovněž skutečnost zjištěná z rozhodovací činnosti jiného senátu téhož soudu (rozsudek NSS č. j. - 84 z 10. 2. 2010). Nejvyšší soud v citovaném rozsudku sp. zn. dodal, že „i v tomto případě je nutné, aby účastníci řízení byli s takovými – soudem uvažovanými – skutečnostmi v řízení seznámeni, aby se k nim mohli vyjádřit či případně předložit důkaz je vyvracející; i poznatek soudu o tzv. úředně známé skutečnosti totiž nemusí být správný. Je též nezbytné, aby soud, jenž vzal v úvahu skutečnosti úředně známé a nadto na nich založil své rozhodnutí ve věci, náležitě vyložil v odůvodnění rozhodnutí, ze které jeho konkrétní úřední činnosti či postupu jsou mu takové skutečnosti známé, jak se o nich dozvěděl a jsou-li skutečně známé všem členům senátu, jednal-li a rozhodoval-li soud v této podobě.“ S těmito závěry a jejich použitelností pro soudní řízení správní se ztotožnil také NSS v rozsudku č. j. - 25 z 8. 12. 2017.

11. Za situace, kdy jiný senát zdejšího soudu zastavil řízení o žalobě podané za žalobkyni Vladislavem Svobodou, jenž za ni podal rovněž nyní projednávanou žalobu, právě v návaznosti na zjištěný nedostatek jeho oprávnění za žalobkyni jednat, a kdy se této skutečnosti dovolávala osoba zúčastněná na řízení, vyvstaly závažné pochybnosti o oprávnění této osoby jednat za žalobkyni, jež je soud povinen objasnit. Městský soud proto založil do spisu kopie těchto listin předložených Ing. Michalem Klusáčkem v řízení vedeném pod sp. zn. : 1) žalobkyniných stanov z 19. 5. 2013; 2) pozvánky na Celostátní sjezd strany 29. 2. 2020; 3) prezenční y zasedání tohoto sjezdu; 4) zápis ze sjezdu; 5) zápis mandátové komise ze sjezdu; 6) zápis volební komise ze sjezdu; 7) průvodní dopis k výsledkům sjezdu z 29. 2. 2020.

12. Jak již městský soud uvedl, konání žalobkynina celostátního sjezdu 29. 2. 2020 a zvolení Ing. Michala Klusáčka jejím předsedou na tomto sjezdu je mu známo z jeho úřední činnosti, proto není předmětem dokazování. Zároveň platí, že „při zkoumání podmínek řízení, které je nutné odlišit od zjišťování skutkového stavu věci, se neprovádí dokazování ve smyslu a násl. , nýbrž toliko šetření, tedy postup méně formální, při němž se ustanovení upravující dokazování použijí jen přiměřeně“ (na př. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ze 7. 9. 2017 nebo sp. zn. z 16. 7. 2018).

13. Městský soud proto v souladu s větou třetí výzvou z 23. 12. 2020 vyrozuměl Vladislava Svobodu (jenž zjevně spravoval žalobkyninu datovou schránku, z níž také podal žalobu) o tom, že je mu z jeho úřední činnosti znám průběh a výsledek řízení vedeného pod sp. zn. , v němž bylo úspěšně zpochybněno oprávnění Vladislava Svobody jednat za žalobkyni, a vyzval jej ke sdělení, z čeho dovozuje své oprávnění za žalobkyni jednat, jakož i k předložení veškerých listin osvědčujících takové oprávnění, a poučil jej o tom, že v případě oslyšení výzvy žalobu odmítne. Městský soud sice nevyjmenoval konkrétní y, jež založil do svého spisu, avšak z kontextu výzvy je nade vši pochybnost patrné, že se jednalo o y dokládající zvolení Ing. Michala Klusáčka žalobkyniným předsedou na 39. celostátním sjezdu strany, a že z nich zdejší soud hodlá při rozhodování vycházet, což žalobce – jenž byl v řízení sp. zn. procesně aktivní a s obsahem veškerých listin byl seznámen, neboť s nimi v odvolání proti usnesení o zastavení řízení polemizoval – také pochopil, jelikož ve své dopovědi z 29. 12. 2020 uvedl, že „je udivující kam až se dostalo naše soudnictví. Stačí aby obžalovaný [Ing. Michal Klusáček, pozn. městského soudu] přišel s podvodnými papíry a městský soud, aniž by si zjistil pravdu, tyto papíry uzná za pravé. Přitom se stačí podívat na stránky MV, případně se tam dotázat. Doufám, že přiložené dokumenty hovoří jasnou řečí.“ Opětovná výzva k prokázání oprávnění jednat za žalobkyni by byla dle městského soudu nadbytečná, neboť vzhledem ke všemu uvedenému si nelze představit, že by reakce Vladislava Svobody na ni mohla přinést ještě cokoli nového.

14. Vladislav Svoboda v nynějším řízení doložil soudu y dokládající své zvolení předsedou strany na jejím 37. celostátním sjezdu 15. 6. 2019, výpis z rejstříku stran a hnutí vedeného žalovaným, datovaný 30. 10. 2019, podle nějž je žalobkyniným předsedou Vladislav Svoboda s tím, že poslední změna stanov byla registrována 23. 7. 2019, a sdělení žalovaného z 22. 10. 2020, podle nějž poslední podání doručené žalovanému byla žádost o změnu žalobkyniných stanov, k níž bylo připojeno usnesení z jejího 38. sjezdu. Z uvedeného vyplývá, že Vladislav Svoboda dovozuje své oprávnění jednat za žalobkyni z domnělé funkce předsedy strany, nikoli z pověření k tomuto jednání ve smyslu (na př. z pověření uděleného Ing. Michalem Klusáčkem).

15. v stanoví, že „[r]ejstřík stran a hnutí vedený ministerstvem je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se stran a hnutí. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy, usnesení o ustavení orgánů, usnesení o změně stanov a usnesení o zrušení strany a hnutí. Rejstřík stran a hnutí je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy. Na požádání vydá ministerstvo úřední potvrzení o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden.“ Podle odst. 3 písm. b) téhož ustanovení se do rejstříku stran a hnutí zapisují mimo jiné jméno, příjmení, datum narození a adresa místa pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem strany a hnutí.

16. V soudní praxi není pochyb o tom, že údaj o statutárním orgánu zapsaný v rejstříku stran a hnutí má deklaratorní charakter (usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. - 14 z 16. 3. 2020, zveřejněné pod č. 4027/2020 Sb. NSS). Deklaratorní charakter zápisu sice na jedné straně presumuje správnost zapsaného údaje, na druhé straně však umožňuje dovolat se rozporu mezi zapsaným a skutečným stavem (obdobně srov. rozsudek NSS č. j. - 37 ze 17. 9. 2020), což osoba zúčastněná na řízení ve vyjádření k žalobě také učinila.

17. Podle § 16a odst. 1 zákona o politických stranách „[d]otýká-li se rozhodnutí orgánu strany a hnutí skutečností vyznačovaných v rejstříku stran a hnutí (§ 9), může člen této strany a hnutí do 6 měsíců od přijetí takového rozhodnutí požádat okresní soud o určení, zda je takové rozhodnutí v souladu se zákonem a stanovami.“

18. Stejně jako v případě ostatních soukromých právnických osob i u politických stran platí, že neplatnost rozhodnutí jejich orgánu může určit pouze soud, přičemž právo obrátit se na soud je omezeno jak z hlediska osobního, tak z hlediska věcného a časového. Uplatnit je může toliko člen strany či hnutí (osobní omezení), pouze tehdy, dotýká-li se rozhodnutí orgánu strany nebo hnutí skutečností vyznačovaných v rejstříku stran a hnutí (omezení věcné), a konečně pouze do uplynutí prekluzivní lhůty šesti měsíců ode dne přijetí rozhodnutí (omezení časové). Ustanovení zákona o politických stranách brání tomu, aby byla platnost rozhodnutí orgánu politické strany (hnutí) posuzována v jiném řízení; nelze ji tudíž posuzovat v řízení o návrhu podle a ani nemůže být přezkoumávána jakožto předběžná otázka v jiném soudním řízení, neurčuje-li zvláštní právní předpis jinak (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. z 27. 2. 2019).

19. Z listin vyjmenovaných v bodu 11 tohoto rozsudku vyplývá, že žalobkynin 39. celostátní sjezd 29. 2. 2020 zvolil za předsedu strany Ing. Michala Klusáčka, a od tohoto dne se tedy stal jejím statutárním orgánem on. Na tyto účinky rozhodnutí celostátního sjezdu nemá žádný vliv to, zda byla schválená změna zapsána do rejstříku stran a hnutí vedeného žalovaným, neboť tento zápis má deklaratorní povahu. Zdejší soud již v usnesení č. j. - 38 konstatoval, že mezi účastníky řízení je nesporné, že rozhodnutí sjezdu z 29. 2. 2020 nebylo včas napadeno u soudu, a Vladislav Svoboda to nezpochybnil ani v nynějším řízení, ačkoli byl poučen, že soud hodlá postupovat shodně jako ve věci sp. zn. ; svou argumentaci postavil pouze na tom, že změna předsedy není zapsána v rejstříku stran a hnutí, a na zcela nekonkrétním tvrzení, že předmětné y jsou „podvodné“.

20. Městský soud k tomu vzhledem ke shora citované judikatuře uvádí, že nebyla-li proti rozhodnutí o zvolení Ing. Michala Klusáčka předsedou strany podána včas žaloba u soudu, je jeho volba platná a k jakýmkoli námitkám proti ní nemůže soud v nynějším řízení přihlédnout. Přitom není pro věc významné, jak rozhodne Krajský soud v Praze v řízení sp. zn. o platnosti rozhodnutí žalobkynina 37. celostátního sjezdu z 15. 6. 2019 o volbě Vladislava Svobody předsedou strany; i kdyby totiž tato volba byla platná, nová volba Ing. Michala Klusáčka 29. 2. 2020 vedla k zániku předsednické funkce Vladislava Svobody. Městský soud proto uzavírá, že v době podání žaloby byl za žalobkyni oprávněn jednat Ing. Michal Klusáček, nikoli Vladislav Svoboda. Shodný názor vyjádřil zdejší soud také v již citovaném usnesení č. j. - 38 a jeho správnost potvrdil Vrchní soud v Praze v usnesení č. j. - 51 z 27. 1. 2021, v němž sice usnesení zdejšího soudu o zastavení řízení zrušil, ale z důvodu jiného procesního pochybení, jež s nynější věcí nijak nesouvisí (šlo o to, že ve sporu svým předsedou, Ing. Michalem Klusáčkem, nemohla být žalobkyně v řízení zastoupena tímto předsedou, nýbrž musel jí byt jmenován procesní opatrovník, což zdejší soud neučinil).

21. Vladislavu Svobodovi byl dán prostor, aby se vyjádřil ke všem skutečnostem, z nichž městský soud hodlal v nynější věci vycházet, což jmenovaný také učinil, avšak nepředložil žádný důkaz tyto skutečnosti vyvracející. V zájmu odstranění pochybností a v zájmu ochrany žalobkyniných práv městský soud vyrozuměl o probíhajícím řízení rovněž Ing. Michala Klusáčka a vyzval jej, ať ve stanovené lhůtě sdělí soudu své stanovisko k podané žalobě. Dodatečným schválením žaloby ve smyslu , , osobou oprávněnou za žalobkyni jednat by totiž došlo ke zhojení toho, že žalobu podala osoba, která v té době nebyla oprávněna za žalobkyni jednat (k tomu podrobněji rozsudek zdejšího soudu č. j. - 65 ze 17. 12. 2020). Ing. Michal Klusáček však na výzvu soudu žádným způsobem neodpověděl.

22. Jelikož žalobu podala osoba, jež není oprávněna za žalobkyni jednat, nejsou splněny podmínky řízení a pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat. Městský soud proto žalobu podle odmítl.

23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn větou prvou Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

24. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu svých nákladů, neboť jí soud neuložil splnění žádné povinnosti a neshledal ani existenci žádných důvodů hodných zvláštního zřetele, jež by ospravedlnily jiný postup ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 24. února 2021

JUDr. Ing. Viera Horčicová

předsedkyně senátu