Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 22/2021 - 96

- 82

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: D. K., zast. Mgr. Michaelou Kasper Beňovou, advokátkou se sídlem Masarykova 1250/50, Lysá nad Labem, proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Plzeň, se sídlem Klatovská 652/202, Plzeň, proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 4. 2020, č. j. VS-524-24/ČJ-2020-801130, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti předsedovi senátu Krajského soudu v Plzni JUDr. PhDr. Petru Kuchynkovi, Ph. D.,

takto:

Předseda senátu Krajského soudu v Plzni JUDr. PhDr. Petr Kuchynka, Ph.D., není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Žalobce vznesl námitku podjatosti, která dle svého obsahu směřuje proti předsedovi senátu 77 A Krajského soudu v Plzni JUDr. PhDr. Petru Kuchynkovi, Ph.D. Tohoto soudce sice ve své námitce konkrétně neoznačil, důvody podjatosti však spatřuje v postupu při vyřizování žádosti o ustanovení zástupce (usnesením krajského soudu ze dne 10. 6. 2020, č. j. - 18, byla žalobcova žádost zamítnuta, příslušný výrok usnesení však byl zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 8. 2020, č. j. - 15, a žalobcově žádosti bylo následně vyhověno usnesením krajského soudu ze dne 22. 10. 2020, č. j. - 41, pozn. NSS), o čemž rozhodoval právě JUDr. Kuchynka. Je tak zřejmé, že námitka podjatosti směřuje proti němu.

[2] K námitce podjatosti se vyjádřili všichni soudci senátu 77 A, kterému byla věc přidělena v souladu s rozvrhem práce krajského soudu. Uvedli, že nemají žádný vztah k věci, na průběhu ani výsledku sporu nejsou nijak osobně interesováni. Osobně se neznají s účastníky řízení ani zástupkyní žalobce. Žádný z nich se nepodílel na projednávání věci ve správním či jiném soudním řízení a není jim známa ani jiná okolnost, ze které by mohla vyplývat obava o jejich nepodjatost. Závěrem upozornili, že odůvodnění námitky podjatosti se týká pouze procesního postupu ve věci, který dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), nemůže být důvodem k vyloučení soudce.

[3] Nejvyšší správní soud neshledal námitku podjatosti důvodnou.

[4] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d (dále jen „ “) a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát ( y).

[5] Nestrannost soudce je subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje jeho vnitřní psychický vztah k projednávané věci. Při posuzování podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tedy zkoumat, zda neexistují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. K vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci tak má dojít nejen tehdy, kdy se prokáže, že je podjatý. K tomuto kroku je nutné přistoupit už v okamžiku, kdy lze opodstatněně pochybovat o tom, že nepodjatý není (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. , N 127/6 SbNU 429).

[6] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[7] Je nicméně nutné zdůraznit, že k vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům řízení nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. , N 98/23 SbNU 11). Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v totiž představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( y). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je tedy nutno chápat jako postup výjimečný.

[8] Ze zákona přitom zcela jednoznačně vyplývá, že důvodem k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci nemohou být pouze okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení. Účastník nemůže úspěšně namítat podjatost soudce jen proto, že nesouhlasí s jeho dosavadním procesním postupem, a to ani tehdy, pokud Nejvyšší správní soud přisvědčil názoru o nezákonnosti tohoto postupu.

[9] Vzhledem k tomu, že žalobce neoznačil jiné okolnosti, pro které by bylo možno pochybovat o nepodjatosti JUDr. Kuchynky (či jiných členů senátu 77 A), a že žádné takové okolnosti nevyšly ani jiným způsobem najevo, Nejvyšší správní soud neshledal důvody k výjimečnému postupu a JUDr. Kuchynku nevyloučil z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. .

Poučení:Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. února 2021

JUDr. Radan Malík

předseda senátu