Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 187/2020 - 20

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce A. H., proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, se sídlem Brno, Žerotínovo náměstí 3, o návrhu žalobce na přikázání věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , jinému soudu, o návrhu na vyloučení soudců Nejvyššího správního soudu z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. ,

takto:

Soudci 4. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2020, č. j. JMK 89558/2020; řízení o této žalobě je vedeno pod sp. zn. . V rámci tohoto řízení podal žalobce návrh na delegaci věci k jinému krajskému soudu ve smyslu ustanovení (žalobce nesprávně odkazoval na citovaného zákona – pozn. NSS). Tento návrh byl postoupen k projednání a rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu; v souladu s rozvrhem práce byla věc přidělena k rozhodnutí 4. senátu tohoto soudu a je vedena pod sp. zn. . Podáním ze dne 16. 11. 2020 podal žalobce v rámci tohoto řízení před kasačním soudem „návrh na delegaci nutnou“, kterou odůvodnil tím, že „vedení i předsedové senátů ČR – Nejvyššího správního soudu kryjí nezákonné jednání soudců nižších stupňů či kolegů tím, že dlouhodobě upírají žalobci ústavní právo na přístup k soudu a veřejné jednání nejen u tohoto soudu. Tím prokazují, že mají právní zájem na tom, aby se žalobce nedomohl zákonnosti a spravedlnosti.“

[2] Soudci 4. senátu tohoto soudu vyhodnotili uvedené podání žalobce tak, že obsahuje námitku jejich podjatosti. V souladu s ustanovením in fine byla proto věc předložena 3. senátu tohoto soudu, který je podle rozvrhu práce povolán o námitce podjatosti soudců 4. senátu rozhodnout. Současně všichni soudci 4. senátu JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová shodně uvedli, že k projednávané věci ani k osobě žalobce nemají žádný vztah.

[3] 3. senát Nejvyššího správního soudu má za to, že jakkoli žalobce námitku podjatosti soudců tohoto soudu nevznesl explicitně, podle obsahu jeho podání (viz bod [1] výše) je zřejmé, že má pochybnost o nestrannosti soudců, kteří mají o jeho návrhu rozhodovat; současně nelze přehlédnout, že žalobce tuto argumentaci uplatnil v souvislosti s návrhem na delegaci nutnou ( ), která je podmíněna právě vyloučením všech soudců daného soudu (pro jejich podjatost) v rozsahu neumožňujícím sestavit senát, který by o věci mohl rozhodnout. Z těchto důvodů proto bylo přistoupeno k posouzení otázky (ne)podjatosti soudců, kteří mají ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. rozhodovat.

[4] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. -16).

[5] Reálné pochybnosti o podjatosti výše jmenovaných soudců by tak s ohledem na shora uvedené mohlo vyvolat pouze konkrétní tvrzení žalobce týkající se vztahu soudců k projednávané věci, jejím účastníkům či zástupcům. Obecné a ničím nepodložené tvrzení žalobce o tom, že někteří soudci Nejvyššího správního soudu kryjí postup soudců krajských soudů, kteří upírají žalobci právo na přístup k soudu a věcné projednání jeho žalob, což má být motivováno stejným úmyslem, legitimní důvod pro vyloučení soudce z rozhodování ve věci rozhodně představovat nemůže. Žalobce v posuzovaném případě k namítané podjatosti soudců v tomto směru nic konkrétního neuvedl a žádné okolnosti zakládající pochybnosti o nepodjatosti soudců 4. senátu nevyplynuly ani z jejich vyjádření k námitce podjatosti. Nejvyšší správní soud proto shledal, že soudci 4. senátu nejvyššího správního soudu nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

[6] Pouze pro úplnost lze uvést, že Nejvyšší správní soud nerozhodoval o námitce podjatosti jiných soudců tohoto soudu, jakkoli stěžovatel své výhrady vznesl obecně proti více soudcům (vedení soudu a předsedům senátů). Za situace, kdy neshledal existenci podjatosti u soudců, kterým byla věc žalobce přidělena k projednání a rozhodnutí, není důvod zabývat se žalobcem předestřenými výhradami u dalších soudců, neboť ti se na projednání a rozhodování v dané věci podílet nebudou.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. ledna 2021

Mgr. Radovan Havelec

předseda senátu