Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Ads 225/2020 - 27

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Jitky Zavřelové a Milana Podhrázkého, v právní věci žalobkyně: Johny cars s.r.o., se sídlem J. Mařánka 1163, Milevsko, zastoupené Mgr. Vladislavem Jirkou, Ph.D., advokátem se sídlem Václavské náměstí 807/64, Praha 1, proti žalovanému: Úřad práce ČR - Krajská pobočka pro hl. m. Prahu, se sídlem Domažlická 1139/11, Praha 3, ve věci ochrany proti nečinnosti žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2020, čj. -31, o návrhu na přiznání odkladného účinku,

takto:

Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně se žalobou domáhala u Městského soudu v Praze ochrany proti nečinnosti spočívající v tom, že žalovaný nerozhodl o žádosti žalobkyně o přiznání příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním pojištěním na chráněném trhu práce. Městský soud žalobě vyhověl shora označeným rozsudkem, ve kterém přikázal žalovanému vydat rozhodnutí o žádosti žalobkyně do 30 dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost v blanketní podobě. Současně s podáním kasační stížnosti stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku podle ve spojení s až 5 , tento návrh však neodůvodnil.

[2] Nejvyšší správní soud stěžovatele následně vyzval usnesením ze dne 21. 10. 2020, čj. -10, aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil důvody a petit kasační stížnosti. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno 21. 10. 2020. Stěžovatel doplnil kasační stížnost 20. 11. 2020, avšak důvody, pro které navrhuje přiznání odkladného účinku, ani v doplněné kasační stížnosti neuvedl.

[3] I přesto, že stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neodůvodnil, je třeba o tomto návrhu rozhodnout. Nejvyšší správní soud tomuto návrhu nevyhověl z následujících důvodů.

[4] Úvodem soud předesílá, že podle , nemá kasační stížnost odkladný účinek, ten však může být na návrh stěžovatele přiznán za přiměřeného užití až 5 Kromě formální podmínky, jíž je podání návrhu, je v souladu se zmiňovaným ustanovením pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné kumulativní splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, čj. -58, č. 3270/2015 Sb. NSS). Návrh na přiznání odkladného účinku musí být dostatečně individualizován a osvědčen, protože je to stěžovatel, kdo je povinen tvrdit a osvědčit první z předpokladů pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, tj. že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro něj znamenaly újmu, přičemž hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (viz usnesení ze dne 3. 10. 2017, čj. -20).

[5] Povinnosti v podobě břemene tvrzení hrozící újmy hrozící stěžovateli, však stěžovatel nedostál, jelikož svůj návrh na přiznání odkladného účinku vůbec neodůvodnil. S ohledem na tuto skutečnost Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.

[6] Usnesení o odkladném účinku žaloby s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté, a proto v případě posunu ve skutkových okolnostech lze o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout i opětovně, stejně jako lze již přiznaný odkladný účinek i bez návrhu zrušit, odpadnou-li v mezidobí důvody pro jeho přiznání ( ).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 2. prosince 2020

Petr Mikeš

předseda senátu