Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 As 361/2020 - 34

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudkyň Mgr. Sylvy Šiškeové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: Ing. P. R., zastoupeného Mgr. Tomášem Markem, advokátem se sídlem Na Hutích 661/9, Praha 6, proti žalovanému: ČR – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2, ve věci žaloby na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2020, č. j. -6,

takto:

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému zástupci žalobce, Mgr. Tomáši Markovi, advokátovi, se nepřiznává odměna za zastupování stěžovatele v řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Podanou kasační stížností žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl v záhlaví označený rozsudek, kterým Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) odmítl jeho žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného.

[2] Stěžovatel v kasační stížnosti požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 2. 11. 2020, č. j. -23, stěžovatele osvobodil od soudních poplatků v rozsahu 95 %, vyzval jej k úhradě části soudního poplatku ve výši 250 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení a ustanovil mu zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Soud stěžovatele poučil o tom, že pokud soudní poplatek nezaplatí, bude řízení o kasační stížnosti zastaveno.

[3] Podle , (dále jen „“), soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z , o soudních poplatcích, vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle zákona o soudních poplatcích pak platí, že „nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“

[4] Zástupci stěžovatele bylo usnesení č. j. -23 doručeno do datové schránky dne 16. 11. 2020. Stěžovateli bylo toto usnesení doručováno držitelem poštovní licence dne 19. 11. 2020. Stěžovatel nebyl zastižen a zásilku si nevyzvedl ani v průběhu úložní doby; byla tedy doručena fikcí dne 30. 11. 2020 a dne 1. 12. 2020 vložena do domovní schránky stěžovatele (viz doručenka na č. l. 25 spisu). Podle lhůta pro zaplacení soudního poplatku začala běžet „počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek“. Skutečností určující počátek běhu lhůty je doručení usnesení č. j. -23 stěžovateli, tedy den 30. 11. 2020. Lhůta pro zaplacení soudního poplatku začala běžet dne 1. 12. 2020 a skončila dne 15. 12. 2020. Stěžovatel soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil. Nejvyšší správní soud proto řízení podle zákona o soudních poplatcích ve spojení s a zastavil.

[5] Dne 11. 12. 2020 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání, jímž se stěžovatel znovu domáhal osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. K tomu Nejvyšší správní soud s odkazem na svůj rozsudek ze dne 28. 7. 2011, č. j. -106, uvádí, že pokud opětovná žádost o osvobození od soudních poplatků nepřináší nové skutečnosti, soud o ní nemusí rozhodovat. Stěžovatel v opětovné žádosti nijak nereaguje na usnesení č. j. -23, které bylo v danou dobu již doručeno jemu i jeho zástupci, a pouze zdůrazňuje, že se v jeho případě nejedná o zjevně bezúspěšné uplatňování práva, což však není skutečnost mezi ním a soudem sporná. Nejvyšší správní soud proto o této opětovné žádosti již nerozhodoval.

[6] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle ve spojení s , podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. Ustanovenému zástupci stěžovatele Nejvyšší správní soud odměnu za zastupování nepřiznal, neboť v řízení o kasační stížnosti neučinil žádný úkon právní služby.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. prosince 2020

JUDr. Josef Baxa

předseda senátu