Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Ad 2/2018 - 48

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Černovskou ve věci

žalobce:

J. A., narozený dne X.

bytem X.

zastoupený advokátkou JUDr. Anitou Pešulovou

sídlem Nuselská 499/132, 140 00 Praha 4

proti

žalovanému:

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2

o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 5. 12. 2017, č. j.: MPSV-2017/250160-911

takto:

I. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ze dne 5. 12. 2017, č. j.: MPSV-2017/250160-911, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovené právní zástupkyni JUDr. Anitě Pešulové, advokátce, se přiznává odměna ve výši 2 600 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2017, č. j.: MPSV-2017/250160-911, jímž bylo podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 18. 10. 2017, č. j.: 23780/2017/AAG, kterým byla žalobci s účinností od 1. 10. 2017 snížena dávka pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí z částky 3 410 Kč na částku 2 200 Kč měsíčně.

2. Žalobce v žalobě namítal, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné a nezákonné. Své povinnosti uchazeče o zaměstnání plnil, byl aktivní. Ke snížení příspěvku na živobytí nedochází automaticky, poměry žalobce měly být objektivně zjištěny. Není zřejmé, proč nebylo vycházeno z ustanovení , o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Mělo být posouzeno, zda se na něj vztahuje ustanovení ve spojení s téhož zákona. Účastnil se projektu organizovaného krajskou pobočkou úřadu práce. Výkon veřejné služby mu nebyl nabídnut, stejně tak mu nebylo nabídnuto sociální poradenství, postup správních orgánů nebyl ani v souladu s ustanovením . Nebylo přihlédnuto k jeho zdravotnímu stavu ani tomu, že osobou v hmotné nouzi je již více než jeden rok. Hrozí mu sociální vyloučení. Právní úprava je protiústavní. Ustanovení a nebyla správně vyložena.

3. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení.

4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovil s žalobou nesouhlas. Žalobce nespadá mezi osoby, u nichž se nezjišťuje snaha zvýšit si příjem vlastní prací, nespadá ani do žádné z kategorií uvedených v ustanovení , individuální akční plán není projektem úřadu práce. Není důležité, zda bylo žalobci něco nabídnuto, ale zda to vykonával. Na žalobce se ustanovení nevztahuje. Ustanovení vylučuje zvýšení příspěvku, proto možnosti zvýšení nebyly hodnoceny. Žalobce byl řádně a s dostatečným předstihem poučen o změně úpravy . Právní úprava není protiústavní. Žalobu navrhl žalovaný zamítnout.

5. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení a 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

6. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci ve smyslu ustanovení .

7. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 30. 1. 2017 byl žalobce poučen o změně právní úpravy ode dne 1. 2. 2017, podle níž mu bude snížena částka živobytí na existenční minimum (2200 Kč), pokud u něj po 6 měsících pobírání příspěvku na živobytí nebude splněna žádná ze stanovených podmínek; žalobce byl též poučen, že v případě zájmu mu organizátor zajistí výkon veřejné služby v rozsahu 30 a více hodin za měsíc (poučení ke změně od 1. 2. 2017).

8. S žalobcem bylo dne 10. 10. 2017 zahájeno řízení ve věci snížení dávky příspěvek na živobytí (oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední ze dne 9. 10. 2017 s doručenkou).

9. Rozhodnutím ze dne 18. 10. 2017, č. j.: 23780/2017/AAG, byla žalobci s účinností od 1. 10. 2017 snížena dávka pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí z částky 3 410 Kč na částku 2 200 Kč měsíčně. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal.

10. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný odvolání zamítl a prvoinstanční rozhodnutí potvrdil.

11. Dále soud přikročil k vlastnímu posouzení žalobních námitek.

12. Rozhodnutí správních orgánů nejsou nepřezkoumatelná, naopak jsou srozumitelná i dostatečně odůvodněná. Jsou zřejmé skutkové a právní důvody rozhodnutí, úvahy v odůvodnění jsou vedeny logicky a koherentně. Žalovaný se nespokojil s pouhým odkazem na zákonná ustanovení, ale vše řádně vyložil a srozumitelně vyhodnotil.

13. Žalobci byla výše dávky snížena až od 1. 10. 2017, tedy více než 6 měsíců po změně právní úpravy ode dne 1. 2. 2017, o níž byl žalobce předem prokazatelně poučen. Dávka nebyla žalobci snížena automaticky, ale rozhodnutím na základě zákona. Poměry žalobce byly objektivně zjištěny, ale nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by odůvodňovala ponechání výše dávky nad rámec existenčního minima.

14. Z vycházeno nebylo, neboť jde o zbytkové ustanovení vztahující se na případy, jež nejsou zahrnuty v předchozích písmenech. V nyní posuzovaném případě, ale na žalobce dopadá ustanovení , zbytkové ustanovení písmene g) téhož zákona, tudíž nelze aplikovat. Při uplatnění nelze zvýšit částky živobytí dle - , proto by hodnocení splnění podmínek bylo nadbytečné.

15. Individuální akční plán sestavený úřadem práce není projektem organizovaným krajskou pobočkou Úřadu práce ČR. Individuální akční plán nevyžaduje takovou míru součinnosti, aby se jednalo o organizovaný projekt, krom toho organizovanému projektu neodpovídá ani typově.

16. Výkon veřejné služby žalobci nabídnut byl, a to v rámci poučení dne 30. 1. 2017, stačilo, aby žalobce kontaktoval organizátora veřejné služby, který by mu její výkon zajistil v dostatečném rozsahu. Žalobce byl dostatečně poučen o svých možnostech a o své situaci, pokud mu něco nebylo jasné nebo požadoval další informace ke své situaci, bylo na něm, aby se samostatně zajímal a dotazoval se úřadu. Ohledně všeho, co bylo pro napadené rozhodnutí podstatné, byl žalobce řádně poučen, žádný nedostatek v oblasti sociálního poradenství (ať již s odkazem na nebo ) na to proto nemohl mít vliv.

17. Ve správním řízení nevyšlo najevo, že by žalobce měl zásadní zdravotní potíže, jež by mu bránily vykonávat veřejnou službu. Žalobce se měl dohodnout s organizátorem veřejné služby, aby měl za úkol takové činnosti, jež by byly slučitelné s jeho zdravotním stavem, žalobce však organizátora veřejné služby dle všeho ani nekontaktoval.

18. K délce, po niž byl žalobce v hmotné nouzi, žalovaný přihlédl. Vždyť právě ustanovení je aplikovatelné pouze s ohledem na délku, po kterou je pobírán příspěvek na živobytí. Bez přihlédnutí k uvedené délce by napadené rozhodnutí nemohlo být vůbec vydáno.

19. U žalobce byly naplněny podmínky ustanovení , pro něž není rozhodná hrozba sociálním vyloučením, kterou žalobce obecně namítal. Žalobce nebyl napadeným rozhodnutím zcela vyloučen z poskytování dávky, stále byl uznáván za osobu v hmotné nouzi, příspěvek na živobytí mu však byl s ohledem na zákonná ustanovení snížen.

20. Žalovaný správně vyložil a aplikoval ustanovení (konkrétně ; jelikož použité ustanovení vylučuje možnost zvýšení dávky dle - téhož zákona, nemusel být hodnocen a vykládán.

21. Zákonnou právní úpravu hodnotí soud jako zcela souladnou s ústavním pořádkem. Žalobce má nárok na nezbytnou částku (existenční minimum) i bez výkonu veřejné služby. Vykonávání veřejné služby tudíž není podmínkou nároku na dávku, pouze může poživatelům dávek pomoci v hmotné nouzi zajistit finanční prostředky navíc. Není-li nárok na dávku podmíněn výkonem veřejné služby, nelze v právní úpravě spatřovat rozpor s judikaturou Ústavního soudu.

22. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení jako nedůvodnou zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení a 2 . Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému nenáleží podle zákona.

24. Soud přiznal právní zástupkyni, která byla v této věci žalobci ustanovena soudem, odměnu za dva úkony právní služby podle , a d) a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) po 1000 Kč, tedy celkem 2000 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby podle advokátního tarifu po 300 Kč; paušální náhrada tedy činí 600 Kč. Odměna právní zástupkyně tak byla vyměřena v částce 2 600 Kč. Odměna nebyla zvýšena o částku odpovídající DPH, neboť nebylo prokázáno, že by byla právní zástupkyně plátkyní DPH.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů ode dne jeho doručení při splnění podmínek kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu v Brně.

Stěžovatel v řízení o kasační stížnosti, pokud nemá vysokoškolské právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem podle .

Kasační stížnost směřující jen proti výrokům o nákladech řízení je nepřípustná.

Praha 9. listopadu 2020

Mgr. Dana Černovská v. r.

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje L. H.