Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)4 As 322/2020 - 32.pdf
PDF · 0 B
No categories available
4 As 322/2020 - 32
[10] Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a po zvážení argumentů obou účastníků řízení dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro vyhovění tomuto návrhu podle § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 téhož zákona.
[11] Kasační stížnost nemá podle § 107 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[12] Z četné judikatury Nejvyššího správního soudu lze dovodit, že institut odkladného účinku se primárně vztahuje k žalobě jako prostředku ochrany veřejných subjektivních práv adresáta veřejnoprávního působení. Kasační stížnost je však mimořádným opravným prostředkem směřujícím proti pravomocnému rozhodnutí krajského, resp. městského, soudu. Odkladný účinek vůči pravomocnému rozhodnutí by proto měl být přiznáván pouze v ojedinělých případech, pro něž zákonodárce užil slova o „nepoměrně větší újmě“. Přiznáním odkladného účinku se totiž prolamují právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského, resp. městského, soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Tímto zákonným postupem je meritorní rozhodnutí o kasační stížnosti, nikoliv přiznání odkladného účinku (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 1. 2013, č. j. 5 Afs 84/2012 - 33).
[13] Nejvyšší správní soud přihlédl ke všem okolnostem případu a shledal, že by splněním městským soudem uložené povinnosti poskytnout informaci mohla vzniknout nepoměrně větší újma, než která by vznikla žalobci v případě přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Ta by spočívala pouze v pozdějším poskytnutí požadované informace. K poskytnutí informace by tak došlo po právní moci rozsudku Nejvyššího správního soudu, kterým by kasační stížnost zamítl. Taková újma na straně žalobce se Nejvyššímu správnímu soudu jeví jako méně závažná. V případě vyhovění kasační stížnosti za současného nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti by naopak přezkum zákonnosti napadeného rozsudku kasačním soudem v podstatě ztratil smysl a jeho význam by byl pouze akademický. Případným zrušujícím rozsudkem Nejvyššího správního soudu by již nebylo možné zvrátit skutečnost, že informace byla stěžovatelem podle závazného pokynu městského soudu poskytnuta. Tyto možné důsledky Nejvyšší správní soud považuje za nepoměrně větší újmu, než která by vznikla přiznáním odkladného účinku.
[14] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti současně nevznikne újma třetím osobám (odlišným od žalobce) a nebude ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem, jehož dotčení nikdo netvrdil a ani Nejvyšší správní soud takový rozpor nedovodil.
[15] V posuzovaném případě jsou tudíž naplněny předpoklady pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud proto kasační stížnosti odkladný účinek přiznal.
[16] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. listopadu 2020
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu