Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 Ad 43/2020 - 34

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

žalobce:

J. S., narozen X,

bytem P. 686, Š.,

zastoupen advokátem JUDr. Markem Görgesem,

sídlem Žižkova 1737/52, Plzeň,

proti

žalovanému:

Ministerstvo práce a sociálních věcí,

sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MPSV-2020/101332-914 ze dne 19. 5. 2020,

takto:

I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věci č. j. MPSV-2020/101332-914 ze dne 19. 5. 2020 a jemu předcházející rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Plzni č. j. 28131/2020/PPA ze dne 8. 4. 2020 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 719 Kč k rukám JUDr. Marka Görgese, advokáta se sídlem Žižkova 1737/52, Plzeň, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku

Odůvodnění:

1. Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Plzni zastavil usnesením č. j. 28131/2020/PPA ze dne 8. 4. 2020 řízení o návrhu žalobce na změnu výše příspěvku na péči z roku 2019. U Ministerstva práce a sociálních věcí totiž zároveň probíhalo řízení o odvolání ve věci posouzení nároku a výše příspěvku na péči žalobce zahájené z moci úřední v roce 2017, tedy řízení ve stejné věci. Tuto procesní situaci úřad práce vyhodnotil jako překážku již zahájeného řízení ve stejné věci podle .

2. Žalobce proti zastavení řízení brojil odvoláním, v němž namítl, že bylo-li vedeno řízení z moci úřední, pak řízení zahájené na návrh v téže věci nebylo řízením vedeným z téhož důvodu. Řízení zahájené na návrh proto nemohlo být zastaveno pro překážku litispendence. Žalovaný odvolání zamítl a rozhodnutí úřadu práce potvrdil. Podle jeho mínění úřad práce zahájil v roce 2017 řízení z moci úřední ve věci opětovného posouzení nároku a výše příspěvku na péči. Toto správní řízení nebylo ukončeno (je opět vedeno po kasaci konečného rozhodnutí soudem). Podáním návrhu na změnu výše přiznaného příspěvku na péči bylo v roce 2019 zahájeno správní řízení. Řízení o nové žádosti podané v průběhu odvolacího řízení o původní žádosti by bylo řízením v téže věci, poněvadž by zde figuroval shodný účastník řízení (žalobce) i předmět řízení (příspěvek na péči). Původní řízení tím pádem založilo překážku litispendence. V případě, kdy ještě není ukončeno odvolací řízení, nelze nové rozhodnutí ve věci vydat. Řízení o žádosti na změnu výše příspěvku na péči proto bylo prvostupňovým rozhodnutím správně zastaveno.

3. Proti rozhodnutí žalovaného žalobce brojil žalobou. V ní namítl nesprávné právní posouzení a nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Podle žalobce jen ve dvou případech může ve správních řízeních vedených v téže věci nastat litispendence: obě řízení jsou zahájena z moci úřední, nebo jsou obě zahájena na návrh. V souzené věci bylo řízení v roce 2017 zahájeno z moci úřední a v roce 2019 na žádost, tedy z odlišných důvodů. Nemohla proto vzniknout překážka litispendence. To ostatně plyne i z judikatury, z níž žalovaný výslovně převzal závěr, že řízení zahájené z moci úřední a řízení zahájené na žádost nejsou řízeními zahájenými ze stejného důvodu, takže nemohou založit překážku věci rozhodnuté. Z toho však žalovaný dovodil přesně opačný závěr.

4. Žalovaný ve vyjádření zrekapituloval průběh správního řízení a uvedl, že netrpělo vadami.

Posouzení věci

5. Žaloba je důvodná. Přestože žalovaný s odkazem na judikaturu konstatoval, že řízení zahájené z moci úřední nemůže vytvářet překážku litispendence vůči řízení zahájenému na žádost, zastavil řízení zahájené na žádost pro překážku litispendence tvořenou řízením zahájeným z moci úřední. Důvodná je tedy námitka, že žalovaný zastává názor, který zároveň vyvrací. Na pomyslnou otázku žalobce, jak se s tím má vyrovnat, je odpovědí kasační výrok tohoto rozsudku.

6. Překážka litispendence podle , vedoucí k zastavení správního řízení podle , je dána pouze tehdy, pokud jsou zároveň naplněny dvě podmínky: že jde o řízení „v téže věci“, a dále, že jde o řízení „z téhož důvodu“. Pokud je vedeno řízení z moci úřední, pak řízení o žádosti účastníka v téže věci není řízením vedeným z téhož důvodu, a proto toto řízení o žádosti účastníka v téže věci nemůže být zastaveno pro překážku litispendence (srov. oběma stranami citovaný rozsudek NSS č. j. -58 ze dne 13. 6. 2013).

7. V souzené věci tedy správní orgány souběžně vedly tři řízení ve věci posouzení nároku a výše příspěvku na péči.

1) V roce 2017 úřad práce zahájil řízení z moci úřední „ve věci opětovného posouzení nároku a výše příspěvku na péči“ (poř. č. 24 správního spisu), žalovaný je pravomocně ukončil v roce 2018 (poř. č. 67 správního spisu) a od roku 2020 je žalovaný znovu vedl po kasaci ze strany Krajského soudu v Plzni (poř. č. 14 části II. správního spisu).

2) V roce 2019 řízení zahájil žalobce svou žádostí o „změnu výše přiznaného příspěvku na péči“ (poř. č. 1 části II. správního spisu).

3) V roce 2020 úřad práce zahájil řízení z moci úřední „ve věci odejmutí příspěvku na péči“ (poř. č. 17 části II. správního spisu).

8. Napadené rozhodnutí i jemu předcházející rozhodnutí vycházejí z toho, že řízení zahájené v roce 2017 vytváří překážku pro vedení řízení zahájeného v roce 2019. Nijak ovšem nezohledňují, že zjevně nejde o řízení zahájená ze stejného důvodu. Žalovaný se podle textu svého rozhodnutí zřejmě domníval, že již v roce 2017 bylo řízení zahájeno na žádost (v rekapitulaci obsahu spisu jej nicméně výslovně označuje jako řízení zahájené z moci úřední). Tak tomu ovšem není, šlo o řízení zahájené z moci úřední. Jde tudíž o řízení zahájená z jiného důvodu, které vůči sobě nevytváří překážku řízení podle . Nebyl tedy dán zákonný důvod řízení zastavit podle .

9. Vypořádání zbylých námitek žalobce vůči řízení zahájenému z moci úřední v roce 2020 není pro přezkum napadeného rozhodnutí podstatné, neboť se do něj nepromítá pozdější, případně vadný postup v řízení zahájeném z moci úřední v roce 2020.

Závěr

10. Z uvedených důvodů spočívají napadené rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí i jemu předcházející rozhodnutí úřadu práce na nesprávném právním posouzení. Soud proto obě tato rozhodnutí zrušil pro nezákonnost a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V tomto řízení budou oba správní orgány vycházet z toho, že řízení zahájené z moci úřední v roce 2017 netvoří překážku řízení vůči řízení zahájenému na žádost v roce 2019 (, 4, 5 ).

11. Žalobce měl ve věci úspěch a náleží mu proto právo na náhradu nákladů řízení vůči procesně neúspěšnému žalovanému ( věta první ). Náhrada nákladů se skládá z odměny za tři úkony právní služby po 1 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a replika jako podání ve věci samé) a tří režijních paušálů po 300 Kč dle , bodu 3, , d) a g), advokátního tarifu. To vše zvýšeno o 819 Kč odpovídajících dani z přidané hodnoty. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 719 Kč k rukám advokáta JUDr. Marka Görgese.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 30. listopadu 2020

Mgr. Jan Šmakal v.r.

soudce

Shodu s prvopisem potvrzuje M. K.