Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 290/2024 - 16

-17

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Tomáše Herce a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Z. T., zastoupený JUDr. Matějem Šedivým, advokátem se sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 8. 2024, č. j. OAM284/ZAZA11K012024, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2024, č. j. , o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností napadá rozsudek Městského soudu v Praze, kterým byla jako nedůvodná zamítnuta jeho žaloba proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím žalovaný zastavil řízení o udělení mezinárodní ochrany podle , o azylu, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu nepřípustnosti (opakované) žádosti podle tohoto zákona.

[2] Stěžovatel podal současně s blanketní kasační stížností návrh na přiznání odkladného účinku. Uvedl v něm, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou splněny a že v případě nevyhovění tomuto návrhu mu hrozí vycestování z České republiky. Dále namítl, že v řízení nebylo prokázáno, že mu při opuštění území České republiky nehrozí azylově relevantní nebezpečí, tedy ohrožení jeho života nebo zdraví, a poukazuje na vybrané pasáže obsažené v usnesení Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“ nebo „kasační soud“) ze dne 18. 8. 2011, č. j. . Upozorňuje též na usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. , č. 1072/2007 Sb. NSS, podle kterého rozhodnutí o přiznání odkladného účinku má předběžnou povahu a nelze jím předjímat rozhodnutí o věci samé.

[3] Žalovaný vyjádřil nesouhlas s přiznáním odkladného účinku. Jeho přiznání by bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Napadené rozhodnutí nemůže přivodit nenahraditelnou újmu stěžovateli, neboť toto rozhodnutí ve svém důsledku nevede k automatickému ukončení pobytu.

[4] Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení až 5 se užije přiměřeně.

[5] Odkazovaný stanoví, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[6] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje mimořádnou povahu odkladného účinku v řízení o kasační stížnosti. Jeho přiznáním odnímá před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského (městského) soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Odkladný účinek lze přiznat pouze vůči soudnímu rozhodnutí, vůči němuž směřuje kasační stížnost, případně proti správnímu rozhodnutí, vůči němuž směřovala žaloba.

[7] Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí – stejně jako návrh na přiznání odkladného účinku žaloby – splňovat obecné náležitosti podání uvedené v To znamená, že z něj musí být patrné, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsán a datován. Stěžovatel by v něm měl označit kasační stížnost, které navrhuje přiznat odkladný účinek, jakož i soudní nebo správní rozhodnutí, jehož se má odkladný účinek týkat. Dále by měl doložit naplnění zákonných podmínek a navrhnout výrok rozhodnutí.

[8] Stěžovatel, který přiznání odkladného účinku navrhuje, má povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Je na něm, aby konkretizoval a doložil, jakou konkrétní újmu by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly. Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická či bagatelní (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, č. j. , č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 25).

[9] Pro rozhodnutí o nyní posuzovaném návrhu na přiznání odkladného účinku bylo rozhodné, že se v něm stěžovatel omezuje jen na obecná a ničím nepodložená tvrzení o tom, že jsou splněny podmínky pro vyhovění jeho návrhu a že v případě nepřiznání odkladného účinku mu hrozí vycestování z České republiky, a tudíž může být ohrožen jeho život nebo zdraví. Uvedená tvrzení však blíže nerozvádí a neupřesňuje. Stěžovatel tedy neuvádí ani neosvědčuje žádné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné učinit závěr o vzniku újmy a následně ji poměřit s kolidujícím důležitým veřejným zájmem.

[10] K odkazu stěžovatele na usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. kasační soud uvádí, že mělli by důvod přiznání odkladného účinku spočívat v zajištění výkonu práva osobně se účastnit řízení o kasační stížnosti a činit úkony standardně s takovým řízením spojené, pak by v takových případech odkladný účinek musel být přiznáván automaticky, což je v rozporu s právním názorem rozšířeného senátu (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 16. 6. 2020, č. j. , č. 4039/2020, body 57 a 58). To, že se stěžovatel v důsledku případného opuštění území státu nebude moci osobně domáhat ochrany v řízení o kasační stížnosti, ještě neznamená nepřípustný zásah do jeho základního práva na soudní ochranu.

[11] Za situace, kdy stěžovatel neosvědčil existenci závažné újmy, která by mu hrozila v důsledku výkonu nebo jiných právních následků napadeného rozsudku, Nejvyšší správní soud tuto újmu nepoměřoval s újmou, jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. Stejně tak se nezabýval tím, zda by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s veřejným zájmem.

[12] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud podle ve spojení s téhož zákona nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím nijak nepředjímá své rozhodnutí ve věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. prosince 2024

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu